Spadl se nebo zhubl?

Martina Ireinová

[Short articles]

(pdf)

-

V posledních letech se na našem trhu objevilo [224]velké množství přípravků a dobrých rad, díky nimž se zaručeně spadnete o několik (i desítek!) kilogramů. Spolu s těmito prostředky nás zaplavila vlna reklamních sloganů přesvědčujících všechny o jejich úspěšnosti, např. „Francouzský ministr se spadl o 41 kg! Jistá paní se spadla o 28 kg! Státní úředník Aleš Hanák se spadl o 31 kg (MF Dnes 25. 8. 1992).“

Náleží sloveso spadnout se (spadat se) k výrazovým prostředkům spisovné češtiny, či jde o výraz nářeční?

Jeden ze základních významů slovesa spadnout je ‚dostat se shora dolů rychlým pohybem způsobeným vlastní váhou, u osob pohybem zprav. nezamýšleným’. Ono ‚směřování shora dolů nebo pryč’ naznačuje prefix s-. Uvedené sloveso se slovotvorným formantem se má posunutý význam ’stávat se hubenějším’, ale pohyb shora dolů zde zůstává obsažen (je tu vyjádřena dávná metafora, že člověk sestupuje z výše své síly (J. Zubatý, Nahoru, dolů, NŘ 4, 1929, s. 65–72), snad i představa ztráty kilogramů z těla pryč, tedy dolů). Protože do popředí vystupuje pojetí změny stavu, která se děje s podmětem, můžeme toto sloveso přiřadit k reflexivům stavovým. Lexikalizací zvratné podoby je dosaženo významového odstínu odlišného od slovesa nezvratného a dochází ke změně vazby (spadnout odněkud, z něčeho někam × spadnout se o něco).

Se slovesem spadnout se je možno se setkat často. Už J. Jungmann dokládá ve svém Slovníku česko-německém (1835–1839) uvedené sloveso jako zcela neutrální a plně odpovídající výrazu zhubnout. Jungmannův pokračovatel F. Š. Kott v Česko-německém slovníku (1878–1893) dokonce uvádí, že jde o pojmenování užívané v běžné mluvě (např. „Ten se spadl (zhubeněl).“). Současný Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) naše sloveso uvádí jako slohově neutrální (např. „v nemoci se hodně spadla, spadat se v obličeji“).

Nejzajímavější údaje nám poskytuje Český jazykový atlas I (1992), podávající jazykovězeměpisný obraz rozšíření nářečních výrazů. Nechybějí zde ani nářeční označení slovesa hubnout (s. 176). Najdeme zde jeho varianty hláskoslovné (hubnout) a slovotvorné (hubnout se, hubenět) a nářeční ekvivalenty churnout, schnout a spadávat se se slovotvornými variantami padit se a padnout se. Základní protiklad tvoří slovesa hubnout, které je rozšířeno po celých Čechách a na západní Moravě, a chudnout, které zaujímá většinu Moravy a Slezsko.

Výrazy odvozené od slovesa padat se vyskytují pouze ve zvratných podobách a jen v Čechách, a to zejména v jzč. a svč. nářečích. Sloveso spadávat se najdeme jen v jz. Čechách. Reflexivnost tohoto slovesa měla pravděpodobně vliv na nářeční pojmenování hubnout se, jež se vyskytuje spolu se slovesem spadávat se v západním úseku jzč. nářečí v dubletách.

Zde tedy konečně nacházíme pravý důvod, proč někteří mluvčí dávají přednost např. lexému hubnout, jiní lexému spadávat se; jsou to rozdíly, které prozrazují nářeční původ uživatele. Sloveso spadávat se bylo rozšířeno na poměrně malé oblasti, ale přesto bylo přejato do spisovného jazyka (viz výše). Jde o územní variantu spisovného jazyka; uvedené sloveso je užíváno především v Čechách, kdežto pro Moravany a Slezany je tento lexém téměř neznámý.

Naše řeč, volume 77 (1994), issue 4, pp. 223-224

Previous Jiří Rejzek: Kraksna

Next Zdeňka Sochová, Běla Poštolková: Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 5.