Časopis Naše řeč
en cz

K životnímu výročí Alexandra Sticha

Jiří Kraus

[Články]

(pdf)

-

Redakce Naší řeči i autoři příspěvků v tomto čísle přejí k významnému životnímu výročí

prof. dr. Alexandru Stichovi, CSc.,

pevné zdraví, duševní pohodu i úspěšné uskutečnění všech pracovních záměrů.

 

Jubilant se narodil 10. března 1934 v Nitře, po studiích bohemistiky a slavistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1957) a krátké praxi středoškolského učitele pracoval v letech 1958–1983 v Ústavu pro jazyk český ČSAV, v letech 1983–1990 byl korektorem nakladatelství Čs. spisovatel a redaktorem jeho edice Slunovrat. Roku 1990 přechází na katedru českého a slovenského jazyka FFUK, stává se docentem (1990) a od r. 1992 profesorem Univerzity Karlovy. Od r. 1990 je předsedou a od r. 1992 členem vědecké rady Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Jubilantovy pracovní zájmy zahrnují širokou oblast jazykové kultury, gramatiky (zvl. tvoření slov), jazykovědné a literární stylistiky, edicí a rozboru děl české literatury (zejména Poláka, Jungmanna, Máchy, Sabiny, Havlíčka, Nerudy, Jiráska, Sovy a mnoha autorů současných). V posledních letech se jeho pozornost soustřeďuje na rehabilitaci barokní češtiny a v souvislosti s tím i na autory málo známé nebo zapomenuté.

Východiskem Stichova přístupu k jazyku, literárnímu dílu i k autorské osobnosti je důkladná znalost textů, smysl pro uchopení charakteristického detailu i schopnost dobrat se historických kořenů zkoumaného jevu. V jeho statích, zasvěcených komentářích, recenzích, polemikách i přednáškách se stírá hranice mezi podáním vyhraněně vědeckým a popularizačním, protože dokáže vždy čtenáře nebo posluchače zaujmout, vystupňovat v něm zájem, odhalit nečekanou souvislost.

Na závěr této stručné zmínky bychom rádi připomněli jeden podstatný rys Stichovy osobnosti. Už jsme se zmínili o jeho umění (a vášni) číst, přečtenému textu detailně porozumět, komentovat jej a přesně vyložit. Tuto pozornost však věnuje – bez ohledu na svůj čas – nejen autorům renomovaným, zajímavým a důležitým, ale i mladším a začínajícím, je jejich rádcem a učitelem. A co je pro ně a pro budoucnost oboru rozhodující, také propagátorem. Jako člen redakce Naší řeči v redakčních připomínkách často upozorňuje na potřebu citovat nebo uvádět práce mladých autorů. I tato odpovědnost za budoucí vývoj naší bohemistiky a nauky o jazyce a literatuře dotváří význam jubilantovy osobnosti.

Naše řeč, ročník 77 (1994), číslo 1, s. 1

Předchozí Emanuel Michálek: Z dílny staročeského slovníkáře

Následující Jaroslava Janáčková: Moře na dosah (Hypotéza)

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1