Časopis Naše řeč
en cz

Poznámky k textové výstavbě rozhlasového pořadu Dobré jitro

Olga Müllerová, Eva Havlová

[Články]

(pdf)

-

Z hlediska skladby rozhlasového programu lze Dobré jitro stručně charakterizovat jako pořad, jemuž je vymezen určitý denní časový úsek, s pravidelnou, pevnou stavbou. Vysílá se v době ranní poslechové špičky, orientuje se na univerzálního posluchače a má vysokou informační hodnotu. Patří mezi tzv. adaptivní pořady (viz S. Perkner, Skladba rozhlasového programu, Praha 1983), které jsou zařazovány do intervalů ranní, odpolední a podvečerní poslechové špičky. Vytvářejí přechod mezi dobou, kterou posluchači tráví nejčastěji doma, v soukromí, a dobou strávenou v zaměstnání, na cestě do práce apod.

Zprostředkovávané informace jsou specifické, dané dobou vysílání. Řadí se k několika základním okruhům, z nichž nejstabilnější jsou informace o počasí, hlášení o čase, přehledy zpráv, reklama. Kromě těchto denně se opakujících okruhů informací se do vysílání zařazují buď každý den, nebo jednou či vícekrát do týdne pravidelné rubriky (ranní tělocvik, jazykový koutek, rady rodičům) a dále aktuální reportáže, zprávy a zajímavosti. Bylo by možno uvažovat o tom, že pravidelné, zcela přesné a denně se opakující rozvržení pořadu má i sekundární informační hodnotu; umožňuje totiž posluchačům rychlou časovou orientaci, např. zapneme-li rádio a ozvou-li se pokyny vedoucího ranního tělocviku, víme hned, že je čtvrt na sedm (eventuálně tři čtvrtě na pět).

Dominantní v tomto pořadu je moderátor,[1] přestože celková doba, po kterou mluví, je poměrně velice krátká (přibližně dvacet minut z pořadu trvajícího tři a půl hodiny, větší část pořadu zaujímá ovšem hudba). Jeho výsadní postavení souvisí s adaptivní funkcí pořadu. Má totiž za úkol nejen zprostředkovávat informace, ale také udržovat stálý kontakt s posluchači.

Projev moderátora je v základě monologický, což je dáno situací rozhlasového vysílání, v němž není možný bezprostřední kontakt partnerů komunikace, avšak je silně dialogizován. Moderátor oslovuje posluchače, obrací se na ně s výzvami, dotazy, předjímá jejich odpovědi a reakce. Vedle toho se vyskytuje, i když ne [20]příliš často, skutečný dialog, pokud moderátor hovoří s jiným z redaktorů ve studiu. Často však jde o dialog neúplný, tvořený jednou situační replikou:

(1) promiň Luboši / začasujem si?[2] (moderátor oslovuje redaktora Luboše Tarabu, jehož informace o mezinárodních událostech byly přerušeny časovým znamením).

Tyto situační dialogy posilují bezprostřednost vysílání, dávají nahlédnout do redakčního prostředí, posilují kontakt s posluchači.

Kromě toho zařazují moderátoři do programu i různé dialogy natočené předem (jde o druh tzv. informačních konzerv), aby seznámili posluchače s různými aktualitami (událostmi, které se staly nebo které se očekávají, se zajímavostmi atp.).

Jednotlivé vstupy moderátorů do vysílání lze posuzovat z různých hledisek, např. také z hlediska jejich připravenosti nebo nepřipravenosti. Za připravené lze považovat ty vstupy nebo promluvy, kdy moderátor čte text, jehož autorem je jiný redaktor, např. meteorologické zpravodajství. Dále sem patří promluvy, v nichž moderátor vytváří text založený na písemném podkladu jiného redakora nebo kdy autorem písemného podkladu je moderátor jakožto vysílající redaktor sám. Písemný podklad může mít podobu heslovitých poznámek, bodů, může to být i souvislý text. Jako nepřipravené lze označit ty promluvy, jimiž moderátor zprostředkovává, uvádí různé druhy informací, různé druhy připravených textů (o nich podrobněji dále). Improvizované jsou také promluvy, které vznikají jako reakce na aktuální společenskou situaci. V Dobrém jitru nejsou příliš časté, což je dáno právě pevnou strukturou pořadu, naopak poměrně často se vyskytují v pořadech stanice Československo (dnes Radiožurnál), jejímž cílem je poskytovat pohotové informace, a kde jsou tedy aktuality okamžitě zařazovány do vysílání. Kromě toho se občas vyskytnou bezprostřední spontánní reakce na momentální situaci, která vznikla ve vysílacím studiu:

(2) pokud ste se před chviličkou lekli / tak sem se lekla i já / vypnuli nám totiž elektrický proud.

Pro Dobré jitro jsou nejpříznačnější promluvy, jimiž moderátor uvádí různé opakující se druhy informací. Jsou to především hlášení o čase, o počasí a uvádění pravidelných rubrik (zprávy, ranní tělocvik, jazykový koutek, informace zelené vlny, rady rodičům…). Promluvy, které tyto informace uvádějí, jsme označily jako nepřipravené, je však třeba pozastavit se u pojmu připravenost/nepřipravenost mluveného projevu a ujasnit, o jakou nepřipravenost právě v tomto případě jde. Nepřipraveností lze chápat to, že neexistuje písemný podklad pro příslušný mluvený projev (např. ve formě písemných poznámek, bodů, schématu projevu), ale dále také spontánnost, improvizovanost ve výběru a ztvárňování jazykových [21]prostředků.[3] Mluvené projevy, které nejsou realizovány na základě písemného podkladu, se však různí podle dalších hledisek. Jde například o opakovanost komunikační situace a v souvislosti s tím i o možné opakování témat, o nichž se hovoří, o obeznámenost/neobeznámenost s tématem (v rozhovoru laika s odborníkem), některé téma může být mluvčímu příjemné, jiné nepříjemné. Pro některé komunikační události si mluvčí své projevy (monologické i dialogické) předem promýšlejí, a to jak v možných způsobech reagování, tak i ve výběru slov a jiných verbálních i neverbálních prostředků.

Promluvy moderátorů, jimiž se uvádějí informace, které se opakují i několikrát každé ráno, lze tedy označit jako nepřipravené, moderátor pro ně nemá žádnou písemnou předlohu nebo podklad, zato se vyskytují v opakovaných situacích a se stejnými tématy. To by mohlo vést k tomu, že by k uvádění těchto témat postačilo několik stereotypních formulí, které by se neustále opakovaly. Zde však působí ještě další záměr moderátorů, daný charakterem a cílem celého vysílacího bloku, totiž pomáhat posluchačům, aby překonávali obtíže všedního rána spojené s probouzením, vstáváním a ranním chvatem, naladit je, osvěžit, pobavit. Proto se moderátoři snaží stereotypní projev oživit. Pro tyto promluvy je tedy charakteristická na jedné straně jejich stereotypnost, na druhé straně se moderátoři neustále snaží o aktualizace, nová vyjádření, uplatňují svou osobnost, jazykovou tvořivost, vtip, vlastní přístup. Usilují o to, aby jejich promluvy působily jako spontánní, improvizované, ale zároveň vtipné a zábavné úvody, komentáře a poznámky, aby budily dojem nepřipravenosti, situačnosti, okamžitosti.

Zaměříme se nyní na promluvy moderátorů, jimiž uvádějí informace o čase. Časové informace se podávají v Dobrém jitru nejčastěji, samy o sobě nejsou nijak zajímavé, ale jsou pro svou informační hodnotu v celkové orientaci posluchače v ranních hodinách důležité. Moderátoři se snaží podávat tyto konkrétní časové údaje rozmanitě a živě a užívají k tomu několika postupů. Jednak je uvádějí obsahově i formálně samostatnými promluvami:

(3) za pouhou pulminutku se ozve časové znamení / které ohlásí půl sedmou,

jednak je začleňují do celkové struktury pořadu nebo je vážou, vlastně připojují k následující nebo předcházející složce pořadu či ke konkrétnímu textu (písně, reportáže, aktuální zprávy atp.):

(4) je přesně tolik hodin / aby mohly začít Minuty z domova / tedy půl osmé

(údaj o čase se spojuje se začátkem následujícího zpravodajského bloku).

[22]Lišíme tedy promluvy (informace) samostatné, nevázané (př. 3) a nesamostatné, vázané; vázanost zde chápeme široce jako návaznost obsahovou (na jinou složku pořadu, srov. př. (4), nebo formální (viz dále př. (12 – (17)). Vedle promluv (informací) vázaných a nevázaných jsou typy přechodné. Jde o takové případy, kdy informace o čase je přiřazena k informaci jiné, ale tyto dvě výpovědi nejsou usouvztažněny formálními jazykovými prostředky:

(5) je sedum hodin / začínají Minuty ze zahraničí.

Nepříliš časté je začlenění promluv podávajících informace o čase do celkové stavby pořadu:

(6) naše vysílání sme zahájili v půl páté / a končíme za čtyři a půl minuty osum hodin.

Častěji je časová informace vztažena k části pořadu, která bezprostředně předchází

(7) no jak sme slyšeli / Karel Gott dokáže potěšit i po páté hodině ranní / ale abych byla přesná s informací o čase / za pět minut bude čtvrt na šest (hlášení času přichází po písničce Karla Gotta)

nebo následuje

(8) ve čtvrt na sedum máme na programu ranní tělocvik / hlavní role vy / a doktor Pavel Jeník (po časové informaci začíná ranní tělocvik),

popřípadě tato informace tvoří přechod mezi oběma za sebou následujícími složkami pořadu:

(9) od ohníčku ve čtvrt na šest / pod volejbalovou síť (po trampské písni následuje hlášení času a za ním sportovní zpravodajství).

Promluvy podávající hlášení o čase propojují celý tento vysílací blok a mají v něm výraznou spojovací funkci, jak naznačují uvedené příklady, kromě už uvedené funkce orientační.

Vedle obsahového začlenění promluv podávajících informace o čase do celkové struktury pořadu a vedle jeho obsahové návaznosti na předcházející nebo následující složky pořadu využívají moderátoři často typy návaznosti formální. Navazují ve svých promluvách na předcházející části pořadu či spíše jejich složky nejčastěji tak, že zopakují s novým zabarvením, významem nebo významovým odstínem určité slovo nebo slovní spojení, využijí ho pro nové sdělení. Nejčastěji se tímto způsobem využívají texty písní:

(12) (předcházející píseň obsahuje spojení „spoutaný čas“) tak jak to s tím časem je

(13) (předcházející píseň končí slovy „budeš pořád mít už rád“) pořád dobré jitro / je pět hodin a dvacet pět minut

(14) (po písni Slavíci z Madridu)

život utíká / ale i čas / teď je šest hodin deset minut

(15) (vstup do anglické písničky)

good morning ve čtvrt na šest

[23](16) (po písni „Až uslyším hvízdání“ a po časovém znamení)

teď ste ale slyšeli časový signál.

Tento typ aktualizace může být založen i na jiném textu:

(17) (bezprostředně za rozhlasovou reklamou):

ještě uděláme reklamu datu / středa sedumnáctého října pět hodin patnáct minut.

Spolu s opakováním lexikálních prvků se vyskytuje i paralelní větná stavba:

(18) přehled o čase vám řeknu já / je půl šesté no a přehled tisku vám pro změnu přečte Renáta Honzovičová.

Promluvy, v nichž moderátoři podávají časové informace nevázané na jiné složky pořadu, obsahují často prosté věcné sdělení:

(19) středeční ráno / čtvrt na šest

(20) za tři a půl minuty sedum.

Ze syntaktického hlediska jsou v těchto sděleních nezřídka vypuštěny tvary pomocného slovesa být, jsou heslovitá, úsporná.

Častěji je moderátor ještě obohacuje o prvky citového zaujetí:

(21) dobré jitro nám bylo dopřáno v šest hodin dvanáct minut

(22) teď někoho potěším a jiného zklamu / je přesně pět hodin,

specifikuje adresáta:

(23) následující zpráva o čase bude zajímat především školáky / za čtyři minuty bude čtvrt na osum,

uplatňuje situační prvky:

(24) hodiny u nás ve studiu ukazují tři čtvrtě na sedum

(25) tak sem snad na nic nezapomněla / za minutu bude šest hodin

(26) no ale už sem se prohovořil k časovému signálu

(27) a my máme budíka na tři čtvrtě na sedum

(28) venku už se rozednilo / je totiž už půl osmé,

zdůrazňuje kontakt s posluchači:

(29) snad vás potěší i to že je teprve tři čtvrtě na sedum

(30) chceme vás upozornit na časové znamení

(31) sjednotíme se na čase? je…

Dále se snaží zpestřit svůj projev ještě jinými způsoby, např. užívá různých paralelních vyjádření:

(32) za necelých sedum minut bude celých sedum hodin,

frazeologických obratů:

(33) pátá hodina už to má za pár / za pár vteřin bude pět,

metafor:

(34) čtvrtečnímu ránu je čtvrt na šest.

Moderátoři se snaží dát třiapůlhodinovému bloku vysílání Dobrého jitra ráz uvolněného, přátelského povídání s posluchači, do něhož nenásilně zapojují potřebné všední informace i aktuální zajímavosti. Výsledkem je pestrá škála textů různých stylů (suchý, věcný až odborný text meteorologického zpravodajství, publicistické texty recenzí a zpráv o kulturních událostech, odlehčené konverzační [24]partie blahopřání k svátkům, výročím atp., vtipy), proložených hudbou rovněž stylově různorodou. V řeči moderátorů, jak už bylo řečeno, je patrná neustálá snaha o jazykové aktualizace, jejichž některé druhy jsme zde nastínily. Je pochopitelné, že se některé aktualizační způsoby mohou časem automatizovat a stát se jistým stereotypem, užívá-li se jich příliš často, např. využívání textů písní, které k aktualizacím přímo vybízejí. Záleží tu na vynalézavosti moderátorů, která je někdy přímo obdivuhodná, takže lze slyšet stále nová vyjádření, která posluchače pobaví, osvěží, někdy až překvapí:

(35) (po písni We shall over come)

vyšel denní tisk.

Jde o typické rysy hry s jazykem, o jazykovou tvořivost, jíž mluvčí projevuje svůj aktivní vztah k jazyku.[4] V rozhlasovém vysílání působí takto veřejně projevovaný aktivní vztah k jazyku jistě velmi pozitivně, protože posluchači ho také nepochybně aktivně vnímají. Je ovšem pochopitelné, že se v rychle plynoucím čase, kdy moderátoři své improvizované vstupy nemohou promýšlet, vedle svěžích, vtipných vyjádření objeví někdy i výroky méně zdařilé:

(36) čas je jaký je.

V projevu každého z moderátorů lze sledovat individuální rysy jazykového vyjadřování, které souvisejí s typem jeho osobnosti. Vedeni úsilím o navazování a udržování kontaktu s posluchači, volí podle svého osobního založení určité prostředky a postupy a využívají k tomu i svých hlasových kvalit, způsobů řeči atp. V jejich projevu se může převážně uplatňovat citovost, sdílení pocitů s posluchačem, vciťování se do něho, poetičnost:

(37) já myslím / že když se ráno člověk probudí / tak že to už je událost

(38) venku svítá a bude hezky

(39) v pět hodin pět minut hrr do života,

může převládat svěžest, živost:

(40) a dáme si ještě zprávičku meteorologickou

(41) vážení a milí / nejdřív vám musím sdělit / kolik je hodin

(42) jestli vám v téhle chvíli zvoní budík / tak ho máte nařízený na půl šestou a sedum minut

(43) mám pro vás strašně krásnou zprávu / ale tu vám řeknu až po časovém znamení / ještě vás budu chvilku napínat (následuje časové znamení),

sympatická ledabylost, humor, mírná ironie (i sebeironie):

(44) dobré jitro nebo dobrou noc / podle toho / kam se teď chystáte

(45) protože k dobré tělesné kondici / ne konvici / ta vám možná teď někde píská na sporáku / tak k dobré tělesné kondici vám přispěje ranní tělocvik

[25](46) připravte si pasy / protože z nich za chvíli budete vytahovat levou nohu (následující ranní tělocvik začíná slovy: začínáme v lehu a budeme se protahovat / nejprve vytáhneme z pasu levou nohu)

(47) zapomněl sem se představit / já sem Aleš Voves.

Na jedné straně se uplatňují propracovaná vyjádření s pečlivým výběrem slov:

(48) doufám že to dopadlo příjemně / tak ať vám to příjemno vydrží celý den (po ranním tělocviku)

(49) máte chuť se hýbat / a zkrášlit tak své tělesno?

(50) o víkendu bylo sice občas bouřlivo

(51) přeji vám dobré jitro / dobrý den / a měla bych přát pro některá města dobrý vzduch,

na druhé straně se staví do popředí situačnost, okamžitost nápadu, někdy se vyskytne i výrok mírně šokující:

(52) chtělo by to delší svetr / deštník nebo aspoň frťana / protože dneska bude zataženo / občas déšť

(53) řidiči / přisuňte si teď rádio blíž k uchu / pokud ovšem neřídíte / poslechněte si fejeton

(54) počasí začne ovlivňovat teplá fronta / vítej

(55) otevírám náruč plnou energetických / teplotních / a exhalačních informací.

Posluchači, rovněž podle svého založení, jsou buď více přístupní citovosti, nebo jim lépe vyhovuje vtip a bezprostřednost a je pravděpodobné, že někteří stálí posluchači mohou mít i svého moderátora. Někteří z nich možná litují, že už k nim ráno nepromlouvá Aleš Voves, jehož některé výroky jsou v tomto příspěvku uvedeny.

V našem příspěvku jsme se zamyslely nad celkovým rázem rozhlasového pořadu Dobré jitro, nad jeho uspořádáním a dotkly jsme se i některých způsobů, jimiž moderátoři plní jeho základní úkol, totiž být ranním průvodcem posluchačů, jejich partnerem a kromě nutných ranních informací jim ještě dodávat, sugerovat dobrou náladu. Stranou jsme ponechaly jazykovou správnost promluv a zejména jejich zvukovou stránku, na kterou by moderátoři mohli někdy více pamatovat (jde zvláště o zřetelné intonační (melodické a pauzové) členění promluv na úseky tak, aby význam byl vždy jasný, o jejich přirozený melodický průběh, o správnou intonaci otázek, o pečlivou výslovnost)[5]. Jsme však toho názoru, že současní moderátoři Dobrého jitra vyhovují požadavkům vysoké profesionality jak z hlediska společenského, tak z hlediska orientace v současném dění a rovněž z hlediska celkové úrovně svého jazykového vyjadřování.


[1] Jako moderátor se označuje rozhlasový nebo televizní hlasatel, který je zároveň redaktorem a někdy dokonce i autorem uváděných zpráv, srov. J. Kraus, Moderátor, NŘ 65, 1982, s. 224. Problematice osobnosti moderátora, jeho vlastnostem a požadavkům, které jsou na něho kladeny, jakož i jeho činnosti je věnována interní publikace Československého rozhlasu na Slovensku Rozhlasová moderácia, Bratislava 1988.

[2] Šikmá čára v tomto i dalších příkladech značí intonační a většinou i pauzový předěl.

[3] Jak uvádí Z. Palková v článku Výslovnost rozhlasových mluvčích, NŘ 65, 1982, s. 186–196, může schopný mluvčí podat podrobně připravený nebo i doslovně napsaný text tak, aby působil dojmem projevu spontánně mluveného. Je však třeba dodat, že se v takovém podání buď nevyskytnou, nebo vyskytnou jen v minimální míře takové jevy, jako je přeřeknutí, oprava, defektní syntaktická konstrukce atp., které jsou vlastní přirozenému improvizovanému textu.

[4] O hře s jazykem píše J. A. Zemská a kol. v monografii Russkaja razgovornaja reč. Fonetika, morfologija, leksika, žest, Moskva 1983. Je podle ní příznačná zejména pro řeč vzdělaných lidí.

[5] K tomu viz podrobný článek Z. Palkové, cit. v pozn. 3; též článek Mluvená forma současné češtiny a spisovný standard jazyka, ČJL 40, 1989/90, s. 145–152.

Naše řeč, ročník 76 (1993), číslo 1, s. 19-25

Předchozí Zdeňka Sochová, Běla Poštolková: Co v slovnících nenajdete (Novinky v současné slovní zásobě) Část 2.

Následující Jiří Rejzek: K formální adaptaci anglicismů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1