Švédské sympozium o J. A. Komenském

Karel Kučera

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Za účasti komeniologů i jiných odborníků ze skandinávských zemí a z ČSFR se ve dnech 3. a 4. dubna 1992 konalo na Univerzitě v Uppsale sympozium u příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského. Cílem pořadatelů bylo jednak zhodnotit z různých stran odkaz J. A. Komenského v současném i historickém mezinárodním kontextu, jednak upozornit na některé nové pohledy na Komenského dílo a jeho možné další dobové souvislosti. Po úvodních slovech československého velvyslance ve Švédsku a organizátorů sympozia, profesorů Svena Gustavssona, Urbana Dahllöfa a [268]Gunnara Erikssona z Univerzity v Uppsale, proslovila zahajovací přednášku nestorka novodobé komeniologie, autorka dosud nesporně nejvýznamnější syntetizující studie o Komenském Milada Blekastadová z Osla. Shrnula v ní všelidskou jednotící podstatu Komenského myšlenek i činnosti na pozadí vývoje v Evropě v 17. století i dnes.

Na příspěvek M. Blekastadové navázal soubor referátů zaměřených na různé aspekty pedagogického díla a činnosti Komenského. Thyge Winther-Jensen z katedry pedagogiky Kodaňské univerzity se zabýval Komenského názory na člověka a na možnosti univerzálního vzdělání a upozornil na řadu míst v Komenského spisech, kde se zřetelně obráží protiklad mezi soudobými náboženskými a světskými postoji k životu. Egil Johansson z katedry pedagogiky Univerzity v Umeå ve svém příspěvku věnoval pozornost elementární vzdělávací úloze, kterou plnily v 17. století rodinné modlitby (seznámil účastníky sympozia mj. s brožurkami, které byly k tomuto účelu vydávány v různých jazycích a v nichž se spojovalo poslání modlitební knížky a slabikáře); konstatoval značný vliv Komenského Informatoria na vzdělávací působení církve v této oblasti. Stanislav Sousedík z katedry filozofie FF UK v Praze se ve svém referátu zaměřil na filozofické základy Komenského Didaktiky a sledoval myšlenku tzv. přirozeného vzdělávání, která se tak výrazně u Komenského uplatnila, až k jejím základům u Aristotela a Tomáše Akvinského. Jozef Pšenák z katedry pedagogiky Univerzity J. A. Komenského v Bratislavě se zabýval Komenského koncepcí vzdělávání jako celoživotního procesu a zdůraznil její přínos pro současnou pedagogickou teorii i praxi. K bloku pedagogicky zaměřených příspěvků se volněji pojil referát Susanny Ackermannové z katedry dějin idejí a vzdělanosti Univerzity v Uppsale věnovaný metafyzice kategorie světla (lux) v evropském myšlení 17. století a k úloze, kterou toto myšlenkové pozadí sehrálo v Komenského pedagogických i jiných dílech (Via lucis, Lux in tenebris, myšlenka tzv. panaugie ap.).

Druhý den sympozia zahájil referát Milana Kopeckého, emeritního profesora Masarykovy univerzity v Brně, věnovaný vztahu díla J. A. Komenského k české biblické tradici a zabývající se mj. i povahou textových rozdílů mezi Kralickou biblí a Komenského Manuálníkem. Jaroslav Kolár z Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze analyzoval ve svém příspěvku „Komenský jako slovesný umělec“ výstavbu a styl vybraných textů J. A. Komenského, a to zejména se zřetelem k tomu, jak jejich autor navazoval na díla evropského humanismu i české literatury 16. století a současně tyto tradice rozvíjel. Karel Kučera z katedry českého a slovenského jazyka FF UK se zabýval místem jednotlivých jazyků v jazykovém repertoáru J. A. Komenského a otázkou, zda a jak Komenský v jazycích, jichž užíval, skutečně aplikoval své dalekosáhlé jazykově kultivační záměry formulované především v Panglottii a v Nejnovější metodě jazyků. Siri Sverdrup Lundenová, emeritní profesorka katedry slavistiky na [269]Univerzitě v Trondheimu (Norsko), dokumentovala ve svém vystoupení rozsáhlý vliv, který měla Komenského díla (především Orbis pictus a Janua) na ruskou lexikografii 17. století, především na tzv. Trondheimský rusko-německý slovník, jehož předlohy, resp. vzory byly donedávna zcela neznámé. Zdeněk Kučera, děkan husitské teologické fakulty v Praze, ve svém referátu „Teolog koncentrace a univerzality“ charakterizoval Komenského teologii jako bipolární (s výrazným chronologickým a ontologickým aspektem) a poukázal na možnosti interpretace Komenského díla právě z tohoto hlediska. Michael Srigley z katedry anglistiky v Uppsale předložil účastníkům sympozia několik originálních hypotéz o možném vlivu Komenského na řadu vynikajících soudobých osobností (šíři těchto vlivů a souvislostí naznačil už název jeho vystoupení: „Komenský, zimní královna a Shakespearova Bouře“). Referát Jiřího Beneše z Filozofického ústavu ČSAV v Praze na základě rozboru textů Votiva acclamatio a Panegyricus Carolo Gustavo charakterizoval rozpornost postojů J. A. Komenského ke švédské politice. Konferenci uzavřel referát Blanky Karlssonové, aspirantky katedry slavistiky Univerzity v Uppsale, v němž se účastníci sympozia seznámili především se zajímavými výsledky nejnovějšího výzkumu knihovny v Norrköpingu (Švédsko), vedoucího mj. k nálezu řady dobových vydání Komenského děl.

Přínosné jednání dvoudenního sympozia shrnul ve svěžím obsažném závěrečném slově Zdeněk Kučera. Uznání za velkorysé uspořádání celé akce patří především švédské Královské akademii pro literaturu, historii a starožitnosti, Královské akademii věd a třem katedrám Univerzity v Uppsale — katedře slavistiky, katedře pedagogiky a katedře dějin idejí a vzdělanosti. Zvláště je třeba ocenit osobní zásluhy o realizaci sympozia, které připadají Svenu Gustavssonovi, vedoucímu katedry slavistiky Univerzity v Uppsale, a Karlu Šebestovi, lektorovi češtiny působícímu v době konání sympozia na témž pracovišti.

Naše řeč, volume 75 (1992), issue 5, pp. 267-269

Previous Miloslav Sedláček: Nad několika jazykovými příručkami

Next Běla Poštolková: Jedno překvapivé lexikografické výročí