Časopis Naše řeč
en cz

Stereotypní spojovací prostředek s tím, že

Eva Macháčková

[Články]

(pdf)

-

V poslední době se stále častěji setkáváme s větami uvozenými výrazem s tím, že: Provoz byl zastaven s tím, že bude obnoven ještě dnes večer. — Pan T. K. projevil o vilu zájem s tím, že by ji odkoupil a zřídil zde areál zdraví. — Článek jsme poslali do redakce s tím, že kdyby to chtěli zkrátit, tak mohou. Obdobné výrazy najdeme i ve slovenštině: My sme štrajkovali s tým, že každý sa rozhodne, či chce štrajkovať či nie. — Zavolal si ho premiér s tým, že mu ukáže dvoch ministrov, ktorí spolupracovali za peniaze s ŠtB. Vyskytuje se též v ruštině: s tem, čto.

Jak uvádí H. Prouzová,[1] zprvu se tyto věty objevovaly zejména v projevech úředního stylu, jako jsou zápisy ze schůzí, texty různých usnesení, přípisů, dekretů; odtud se tento spojovací prostředek rychle šířil do publicistiky, ale pronikal i do projevů mluvených. Pomocí tohoto výrazu bývají uváděny do vztahu dva děje: Udělování titulů se pozastavuje. Konečné rozhodnutí o nich učiní řídící orgány. — Udělování titulů se pozastavuje s tím, že konečné rozhodnutí o nich učiní řídící orgány. Výraz s tím, že není po významové stránce specifikovaný, vyjadřuje pouze tu skutečnost, že obsah závislé věty můžeme chápat jako „průvodní, ale podstatný fakt“. Jaký je vlastní sémantický vztah obou vět, to plyne teprve z obsahové souvislosti obou vět. Čím je to dáno? Spojka že, která vedlejší větu zpravidla uvozuje, nespecifikuje blíže význam vztahu, signalizuje pouze oznamovací modálnost a závislost. To, že jde o průvodní okolnost, je vyjádřeno odkazovacím výrazem s tím, resp. předložkou s ve spojení s odkazovacím zájmenem. Ze syntaktického hlediska bychom v některých případech — tam, kde můžeme doplnit nějaké substantivum v instrumentálu — mohli uvažovat o tom, že jde o větu přívlastkovou: s tím omezením, že; s tím zdůvodněním, že apod. V jiných případech bychom snad mohli prostě říci, že věta uvozená výrazem s tím, že vyjadřuje průvodní okolnost.

[142]Silné pronikání tohoto prostředku do všech stylových vrstev ukazuje na to, že bývá užíván častěji z pohodlnosti mluvčích než z nějaké snahy po sevřenějším vyjadřování; mluvčí tak nahrazuje spojovací výraz speciálnějšího významu. Snažíme-li se roztřídit doklady s uvedeným výrazem z hlediska sémantického, zjišťujeme, že význam tohoto prostředku při spojování vět je většinou vágní, některé příklady, neznáme-li kontext, lze interpretovat různě, popř. je nelze interpretovat vůbec, vztah zůstává nejasný. Přesto jsem se pokusila o to, abych aspoň v některých případech vztah vět spojených s tímto výrazem vyjasnila.

Největší počet příkladů tvoří souvětí, v nichž bychom místo spojovacího výrazu s tím, že mohli vložit nějaké sloveso pravení; závislou větu uvozenou spojkou že můžeme pak chápat jako sdělení mluvčího (pisatele). Před závislou větu bychom tedy mohli doplnit např. vyjádřil se, vyslovil se v tom smyslu, uvedl, sdělil, popř. předložkový pád se slovy apod.: Britsky kolega mu odporoval s tím, že nic se na Blízkém východě nedá brát izolovaně. — Obžalovaný se odvolal s tím, že požár nezaložil. — Místopředseda rozhodl o samostatnosti poboček s tím, že rozpočtová opatření vyžadují souhlas ředitele (ale uvedl). — Dr. Rychetský se své kandidatury vzdal s tím, že funkce předsedy by se neměla kumulovat s vládním křeslem (a uvedl, že…). — Tajemník poskytl informaci s tím, že… (a sdělil). — Uzavírám tedy s tím, že… — Návrh uvedl A. Š. s tím, že… — Program byl kritizován některými aktivisty HOS s tím, že by toto hnutí mělo sloužit jako nadstranická platforma (a bylo sděleno…). — Již dopoledne telefonoval J. Hora do Lidové demokracie s tím, že je nezbytně nutné otisknout text, který vydá ČTK.

Věty uvozené výrazem s tím, že jsou oznamovací, setkáme se však i s větami uvozenými výrazem s tím, aby; to jsou věty výzvové: Vzhledem k tomu Vám původní návrh vracím s tím, abyste případně zajistil jeho nové podání.

V některých případech bychom mohli místo výrazu s tím, že užít nějakého substantiva s předložkou s; závislá věta uvozená spojkou že by byla přívlastková:

Se zdůvodněním, s vysvětlením (časté je v tomto případě v řídící větě sloveso odmítnout): V sekretariátě nám odmítli podat jakékoli informace s tím, že pan Sámel ani nikdo jiný kompetentní není přítomen. — Opisování rozsudků odmítl s tím, že bude raději plést rákosové výrobky. — Přál všem dobrou noc s tím, že lidé jeho profese musí dodržovat životosprávu.

[143]S vědomím, s jistotou: Vyráželi jsme na sever s tím, že když nás nepustí, máme ještě den na to, abychom to otočili k ammánskému kanálu. — Do Bagdádu jsme jeli s tím, že všichni musíme přes Ammán. — Chceme, aby tito lidé byli oceněni vyznamenáním s tím, že to bude možná to jediné, co dostanou (protože se domníváme, že to bude možná to jediné…).

V přesvědčení, v domnění: My jsme ten protokol podepsali s tím, že se situace nezmění.

S tím úmyslem, záměrem: Koupili jsme tenkrát tři sady lega s tím, že klukům dáme pod stromeček vždycky jednu sadu. — Školu tady končí s tím, že přejde na individuální studium.

V některých případech bychom mohli výraz s tím, že nahradit odporovací spojkou ale, avšak s významem omezovacím — s omezením, že; až na to, že[2]: popř. spojením s tou podmínkou, tou výhradou, že: Společnost získala objekt do pronájmu s tím, že vila zůstává nadále majetkem školské správy. — Základní cíle finanční a měnové politiky pro rok 1991 budou obdobné jako v r. 1990 s tím, že bude nezbytné míru restrikce zvýšit. — Dáme to do zprávy s tím, že se to musí vyřešit ještě po stránce technické. — Jednání bylo uzavřeno s tím, že bude mít ještě pokračování.

Někdy bychom výraz s tím, že mohli nahradit spojením za předpokladu, že: Od 1. listopadu bude obnoven malý pohraniční styk s tím, že do 20. října připraví odborníci podklady. — Bude to projednávat federální vláda s tím, že bude-li souhlasit česká a slovenská vláda, bude to projednávat parlament (a za předpokladu, že…). Výraz za předpokladu, že znamená něco jiného než výraz s předpokladem, že. Souvětí, které obsahuje výraz za předpokladu, že představuje implikaci, tj.: Jestliže A, pak B. Jestliže připraví odborníci podklady, bude obnoven malý pohraniční styk. (Za předpokladu, že připraví odborníci podklady, bude obnoven malý pohraniční styk.)

Souvětí, v němž závislá věta je uvozena výrazem s předpokladem, že obsahuje dvě věty, z nichž druhá představuje důležitou okolnost; není to však případ implikace: Uvažuje se o zřízení nové dálnice s tím, že se budou vybírat příslušné poplatky. — Bude zaveden omezený prodej benzínu s tím, že bude 25 l na vozidlo na měsíc. Tady by bylo možné i výraz s tím, že vypustit — jeho užití je vlastně nad[144]bytečné: Bude zaveden omezený prodej benzínu (‚a to): 25 l na měsíc. — Finanční politika bude usilovat o to, aby státní rozpočet byl sestaven s přebytkem ve výši 2—2,5 % z celkových výdajů s tím, že bude zhruba v téže výši obsahovat rezervy. — Výbor ukládá V. H. zaslat upravený text s tím, že výsledky ústavů budou předloženy v samostatné zprávě. Patří sem i příklad uvedený výše: Provoz byl zastaven s tím, že bude obnoven ještě dnes večer. V těchto případech bychom mohli místo výrazu s tím, že užít nejen spojení s předpokladem, že, ale ještě vhodněji vložit větu předpokládá se, že.

Užití výrazu s tím, že vede k vyjadřování zkratkovitému: Kdo dá výpověď s tím, že nebude nadále pracovat, dostane při odchodu sumu rovnající se pěti výplatám (a zaváže se / vyjádří se v tom smyslu apod.). Při užití tohoto výrazu se stírají různé významové odstíny, vyjadřuje se jím pouze obsahová závislost jednoho faktu na druhém. Nadměrné užívání tohoto prostředku může vést k stereotypnímu vyjadřování, k nivelizaci významové stavby souvětí a, jak podotýká H. Prouzová, k jednotvárnosti a šedivosti jazykového projevu.


[1] Jazykové sloupky, Praha 1991, s. 198—201.

[2] Věta uvozená spojkou že pak vyjadřuje fakt omezující platnost faktu vyjádřeného větou řídící, srov. k tomu Mluvnice češtiny 3, Skladba, Praha 1987, s. 400.

Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 3, s. 141-144

Předchozí Libuše Olivová-Nezbedová: Přípony u pomístních jmen v Čechách vzniklých sufixálních derivací ze jmen vlastních

Následující Jiří Kraus: Vyšla učebnice české stylistiky