Jana Matúšová
[Posudky a zprávy]
-
Práce Paula Janky (nar. 1916 v Holýšově, něm. Holeischen) Pomístní jména bývalých soudních okresů Stod, Dobřany a Město Touškov[1] patří k těm publikacím, které v důsledku historických událostí vycházejí s mnohaletým zpožděním.
[109]Rukopis publikace vznikl jako disertace na filozofické fakultě Německé univerzity v Praze v r. 1940. Práce byla součástí projektu sběru a zpracování pomístních jmen[2] z bývalých německých a smíšených česko-německých oblastí na území Československa, který od r. 1929 organizoval a vedl prof. Ernst Schwarz.[3] Výsledkem tohoto výzkumu byly vedle sbírky pomístních jmen[4] i práce analyzující získaný materiál. Čtyři z nich — o pomístních jménech bývalých okresů Jablonec n. Nisou, Bruntál, Rýmařov a Cheb — vyšly tiskem již ve 30. a 40. letech.[5] Vydání Jankovy práce péčí Sudetoněmeckého archívu v Mnichově doplňuje tuto řadu o pátý svazek.
Jankova práce vychází ze Schwarzovy koncepce monografického zpracování pomístních jmen. Autor rozčleňuje jména z 80 obcí, vyložená na základě historických dokladů a bohaté srovnávací literatury, podle jejich významu do sémantických okruhů (např. Dům a dvůr, Svět zvířat, Terénní formy, Vody, Právo a hranice atd.) a lokalizuje je do jednotlivých obcí. Takové uspořádání umožňuje srovnání s monografiemi z 30. a 40. let a poměrně snadnou orientaci v knize. Z hlediska dialektologie je cenné zachycení německé nářeční výslovnosti jmen, a to českých i německých. Souhrnný rozbor formální stránky pomístních jmen u Janky (stejně jako v ostatních monografiích) chybí, což nelze chápat jako nedostatek, nýbrž jako odraz dobové orientace onomastiky. Závěrečná kapitola Flurnamen und Siedlungsgeschichte (Pomístní jména a historie osídlení) ukazuje na možnosti využití pomístních jmen při rekonstrukci sídelních poměrů. V Jankově práci jde o kapitolu o to zajímavější, že uvedená oblast ležela na česko-německém rozhraní. Autorovi slouží ke cti, že postavil vědecké zájmy nad zájmy národnostní (stejně jako je to známo o jeho učiteli E. Schwarzovi) a načrtl objektivní obraz osídlovacího procesu v uvedené oblasti.
Kniha P. Janky má dnes především hodnotu vynikajícího dokumentu, neboť zachycuje minulý jazykový stav v bývalé česko-německé kontaktové [110]oblasti. Může ovšem sloužit i při konfrontačním studiu, především jako srovnávací práce pro výzkum dnešních pomístních jmen na území Československa, ale i jako pramen pro obecnou srovnávací lingvistiku a historickou dialektologii. V tomto směru má význam i pro současnou českou jazykovědu.
Publikaci P. Janky doplňuje úvod od vedoucí Sudetoněmeckého archívu M. Glettlerové, rejstřík jmen sestavený F. Volkem a mapky pěti obcí s lokalizací jmen, které zhotovili pamětníci žijící v SRN.
[1] Paul Janka, Die Flurnamen der ehemaligen Gerichtsbezirke Staab, Dobrzan (Wiesegrund) und Tuschkau, Sudetendeutsches Archiv, München 1990.
[2] Pomístní jména jsou jména neživých přírodních (nebo člověkem vytvořených) objektů, které nejsou určeny k obývání a jsou v krajině pevně fixovány. (Např. jména polí, luk, lesů, kopců, potoků, rybníků, kapliček atd.)
[3] E. Schwarz (1895—1983) byl profesorem germanistiky na pražské Německé univerzitě (od r. 1945 působil v Bavorsku). Je autorem vynikajících onomastických prací, týkajících se nejen Československa, ale i Bavorska. Před r. 1945 byl jedním z hlavních představitelů sudetoněmecké onomastické vědy v Československu.
[4] Torzo sbírky je majetkem Historického ústavu ČSAV, její podstatná část je uložena jako dlouhodobá výpůjčka v onomastickém oddělení ÚJČ ČSAV.
[5] Jde o práce: E. Schwarz, Die Flurnamen des Bezirkes Gablonz, Praha 1935; H. Weinelt, Die Flurnamen des Bezirkes Freudenthal, Liberec 1937; W. Friedrich, Die Flurnamen des Bezirkes Römerstadt, Liberec 1939; G. Fischer, Die Flurnamen des Gerichtsbezirkes Eger, Liberec 1941. Další práce (např. o pomístních jménech bývalých okresů Žatec, Děčín, Broumov, Litoměřice atd.) jsou uloženy v Archivu UK — viz Disertace pražské university II, Sbírka pramenů a příruček k dějinám University Karlovy 3, Praha 1965 (sestavila M. Výborná, uspořádali J. Havránek a K. Kučera).
Naše řeč, ročník 75 (1992), číslo 2, s. 108-110
Předchozí Josef Filipec: Monografie o slovenských příslovcích
Následující Jiří Felix: Jak překládat souborný název pro české země