Brýša

[Answers]

(pdf)

-

IV, 15 jsme pohřešovali příjmení Brýša (Brejša), jež jsme předpokládali vedle tvaru Brýcha (Brejcha) a jež snad je doloženo v starší době. P. Ferd. Nesrovnal T. J. v Inšpruku nám oznamuje, že se toto příjmení vyskytuje v obojím znění u Brna. Píše m. j.: »Za mého pobytu v Husovicích (před čtyřmi lety) měli jsme v sousedství rodinu Brýšovu; také mi je znám dělník z okolní vesnice příjmením Brejša.« — P. Jos. Bartocha, řed. gymn. v Uh. Hradišti, zná tvar Bryška z Lověšic u Přerova a 2—3 okolních vsí. Takovéto tvary se řídívají kvantitou kmenové samohlásky buď jmen na -a nebo jmen na -ek; a tak ji mívají dlouhou i krátkou; na př. Brýška podle Brýcha, Brýša, Váška podle Vácha, Váša, a zase Maška, Bryška, Peška podle Machek, Mašek. Brychek (Bryšek?), Pešek. — Příjmení Brýša zná z Vel. Meziříčí šk. r. A. Vorel, dobrovolníka čsl. vojska v Rusku Brejšu prof. Ad. Krb v Stráži n. Než. Těmito doklady, za něž děkujeme, jest ovšem české příjmení Brýša dokonale zaručeno.

Naše řeč, volume 4 (1920), issue 8, p. 253

Previous Z našich časopisů

Next Cizí jména