Holocaust

Naďa Svozilová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Jedním z cizích výrazů, které se dnes nově a často objevují v našich sdělovacích prostředcích a které bychom marně hledali v českých slovnících, je výraz holocaust. (Jeho „cizost“ podtrhuje i písemná podoba s -c- při výslovnosti s -k-: [holokaust].) V časopise Respekt jsme např. četli: Výstava „Odvaha vzpomenout“ přináší ucelený pohled na osud evropských Židů v období holocaustu. — Odpovězme si na otázku, co holocaust přesně znamená a jaký je původ tohoto slova.

Výraz holocaust, tak jak se ho dnes u nás užívá, je vlastně výraz odborný, termín: pojmenovává systematické vyvraždění více než šesti miliónů evropských Židů nacisty v období před 2. světovou válkou a během ní. Termín holocaust jako mezinárodní název pro jeden z nejúděsnějších zločinů historie lidstva je — podle Webstera (Webster’s New World Dictionary of American English, Third College Edition, Cleveland and New York 1988) — amerikanismus, který se většinou píše s H-: the Holocaust. (V českém kontextu se uplatňuje jako citátové slovo, ale píše se s h-.) Tento specializovaný, terminologizovaný výraz vznikl významovým zúžením; výchozí jsou širší, obecnější významy slova ho[163]locaust, známé od jazyků klasických až po některé moderní jazyky — zcela běžné jsou např. i v dnešní angličtině a francouzštině (uvádějí je i česko-anglické a česko-francouzské slovníky). Vždy jde o nějaké vyhlazovací činy (mající často co dělat s ohněm), ať je to rituální oběť zápalná, či jakákoli velká, naprostá zkáza (zejména ohněm), katastrofa, apokalypsa, masakr, pogrom.

Pokud jde o původ výrazu holocaust: pro češtinu, alespoň pro její odbornou vrstvu, není tato složenina zase tak úplně „cizí“, a pro nás není tak zcela neprůhledná. Naše jazykové povědomí si holocaust může spojit s odbornými výrazy jako holografie, hologram ap. Jde tu o složeniny s první částí holo-[1] z řeckého holos, což znamená ‚celý, úplný‘. Podobně jako holocaust označuje úplné zničení, tak např. holograf je listina úplně celá psaná rukou (zejm. závěť psaná vlastní rukou zůstavitele), holografie je — zjednodušeně řečeno — trojrozměrné, tedy jakoby úplné zobrazení předmětů, hologram je záznam takového zobrazení apod.

Ale ani druhá část složeniny holocaust není v odborné češtině neznámá. (Např. v angličtině je zcela běžná.) Vztahuje se k řeckému slovu kaustos, tj. ‚shořelý, spálený‘ (holokaustos znamená doslova ‚úplně spálený‘), ale také třeba ‚žíravý, leptavý‘; naši chemici nebo lékárníci by jistě hned připomněli své odborné názvy kaustikum, kaustický označující žíraviny, leptavé látky, výtvarníci zase enkaustickou metodu, tj. starobylou malířskou techniku práce (s voskem) za horka, lékaři kaustickou jehlu, totiž elektricky rozžhavovaný chirurgický nástroj; mimochodem ke stejnému původu se hlásí i termíny kauter (přístroj k leptání, vypalování apod.) a kauterizace. — V přeneseném významu ‚sžíravý, kousavý, jízlivý, uštěpačný‘ se dříve užívalo slova kaustický i jakožto výrazu knižního: např. K. Světlá mluví o kaustickém duchu (… že se její posmívavá, pochybující mysl s jeho kaustickým duchem výborně shodovala), dočteme se o kaustickém talentu Bozděchově, o kaustickém vtipu apod. — Všechny tyto výrazy se v češtině píší ve shodě s řeckým původem s k-. Proto by bylo možno uvažovat i o psaní výrazu holocaust s k-, tedy holokaust, což by bylo také v souladu s výslovností.

---

[1] Samozřejmě nemáme na mysli ryze české složeniny s homonymním holo- jako první částí: holo- je tu od holý, srov. např. holomráz, holohlavý, holobrádek apod.

Naše řeč, ročník 74 (1991), číslo 3, s. 162-163

Předchozí Jaromír Povejšil: Příjmení Fišnar

Následující Olga Martincová: Sympatizanti a azylanti?