Jazykový výnos c. k. ministra kultu a vyučování

[Články]

(pdf)

-

Již po několik desítiletí jest pozorovati v sousedním Německu snahu, očistiti jazyk od cizích slov. Ruchu tomu přál i Bismarck a podporoval jej úředně. Poslední válečná léta posílila to hnutí zvláště mocně. Už nynější poměr k Francii vedl k tomu nahrazovati francouzská slova německými; ale také vědomí vlastní síly a soběstačnosti se projevuje touto očistou jazyka.

Vlny toho hnutí ovšem záhy se převalily také k nám; ale vláda zůstávala pouhou tichou pozorovatelkou. Jen v úředním pravopise německém zavedeno německé psaní cizích jmen (na př. Büro) a cizí slova přetlumočena. V květnu t. r. však ministr kultu a vý[15]uky vydal výnos, který úředně nařídil užívati cizích slov jen, kde není vyhnutí; zajímavý výnos ten vyhlásila česká zemská školní rada také školám českým. Má toto znění:

C. k. zemská školní rada pro království české.

V Pr​aze, dne 8. července 1916.
Č. 1/A-942 ai 1916.
Č. z. š. r. 35056 ai 1916.

Nebudiž užíváno zbytečných slov cizích v jazyku německém.
Ředitelství!
C. k. okresní školní rado!

Pan c. k. ministr kultu a vyučování oznámil sem vynesením ze dne 29. května 1916, č. 35898 ex 1915, jak následuje:

»Za nynější války zmohutnělo a rozšířilo se pěstování jazyka německého nanejvýše potěšitelným způsobem. Zároveň se snahou, lépe a čistěji mluviti i psáti, jeví se také upřímná horlivost očistiti jazyk německý od cizích slov.

Jsem přesvědčen, že učitelstvo všech škol, kde jazyk německý jest vyučovací řečí neb učebným předmětem, vždy se vší horlivostí se snažilo a bude se snažiti o to, aby dorůstající mládež odvracelo od užívání cizích slov a navádělo ji vůbec ke správnému užívání jazyka. Nicméně jest velice rozšířen zlozvyk, užívati v řeči i písmě mnohých, z nejrůznějších jazyků přejatých slov cizích, někdy i nesprávně tvořených, i v nesprávném významu, ačkoli německý poklad jazykový má výrazy a jazykové obraty stejného významu.

Školám všeho druhu nastává proto úkol, aby neochabovaly čeliti tomuto zlozvyku, nýbrž se snažily víc a více obeznamovati žáky s bohatstvím jazyka německého a posilovati jejich smysl pro jazyk postupným, věku přiměřeným pěstováním řeči i písma po stránce formální, aby tou měrou vládli slovem, aby při každé příležitosti měli pohotově jasný a případný výraz a nepotřebovali přibírati cizích slov aspoň v rozsahu obcovací mluvy obecné. Zejména jest čeliti domnění, jakoby bylo zjemněním způsobu vyjadřovacího nebo známkou vyššího vzdělání, užívá-li se tu a tam cizojazyčných výrazů, často jenom nuzně a zevně přizpůsobených pravidlům německé tvorby slovní, místo správného zužitkování nadmíru bohatého a tvořivosti schopného jazykového pokladu německého.

Naproti tomu však při snaze, očistiti německý jazyk od cizích slov, nesmí se překročovati rozumná míra, zejména jde-li o výrazy odborné, bez nichž jazyk vědecký a jazyk mnohých nauk odborných obejíti se nemůže. Každému oboru povolání a stavu přísluší poklad slov, týkající se zvláště jeho poměrů, podle potřeby obohacovati novými německými výrazy odbornými, jsou-li jen jazykově správně tvořeny, a tak spolu[16]působiti při všeobecném vývoji jazyka německého; vedlo by však nezbytně k jazykové zdivočelosti, kdyby snad s rozličných, jednotlivých stran, jak nedávnou dobou bylo již pozorovati, konaly se málo zdařilé pokusy, zněmčovati nově tvořenými slovy náhradnými takové výrazy, které byly přejaty z cizích a zejména z klasických jazyků a které v němčině již zdomácněly.

Správné pěstování jazyka německého vyžaduje, aby při tvoření a užívání nových slov náhradných jednalo se opatrně a nikoli bez úrady se znalci jazyka.

Bude tedy na školách klásti hlavní váhu na to, aby žáci byli nejdůrazněji naváděni neužívati zbytečných cizích slov, za která v německém pokladě jazykovém jest po ruce výraz stejného významu neb obrat stejné platnosti, nikoli však zaváděti nově tvořené výrazy za cizí slova, za která ještě nezdomácnělo žádné náhradné slovo úplně stejné platnosti. Při užívání náhradných slov poslouží za vhodné vodítko a spolehlivou oporu knihy »Verdeutschungswörterbücher«, vydané spolkem »Allgemeiner deutscher Sprachverein«.

Při výboru četby pro školní mládež každého věku bude vedle vynikajících spisů německé literatury především voliti knihy, které věnují plnou péči správnému vyjadřování myšlenek po stránce jazykové, a jsouce prosty zbytečných cizích slov i strojenosti slohové, poučují také jazykovým způsobem vyjadřovacím. Pozorné čtení takových knih a rovněž poslech řeči dobrou němčinou pronesené, tedy především příklad učitelův, jemuž správné mluvení má býti povinností netoliko při vyučování, nýbrž stálou zvyklostí, zjemní jazykový cit dorůstající mládeže a vyspějí také v pozdějším věku v pevně utkvělý návyk, čerpati v řeči i písmě z bohatosti německého slovního pokladu a užívati jen těch cizích slov, kterých co do jejich významové svéráznosti nelze pominouti, nebo která lze nahraditi toliko rozvleklým opisem.

Dávajíce o tom věděti, nařizujeme ředitelstvu (okresní školní radě), aby učitelským sborům (učitelstvu) uložily, podporovati v tom směru pěstování jazyka německého u mládeže.

Obdobný výnos vydá zemská školní rada také pro jazyk český.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 1, s. 14-16

Předchozí Bohumil Vydra: Kocerady či Chocerady?

Následující Novelly Gabriely Reuterové