Časopis Naše řeč
en cz

Pisánská věž

Alena Polívková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V denním tisku bylo nedávno v článku zamýšlejícím se nad znovuotevřením turistické atrakce — šikmé věže v Pise — uvedeno přídavné jméno pisánský (vysl. [pizánský]). Někteří čtenáři se nás dotazovali, zda je tato podoba náležitá.

Pro tvoření přídavných jmen od cizích místních jmen platí stejné zásady jako pro tvoření přídavných jmen od českých místních jmen. Některé slovotvorné typy jsou však specifické, jiné se naopak nevyskytují. Při tvoření příslušného přídavného jména se vychází obvykle z psané podoby cizího místního jména, tzn. že přídavné jméno nepočešťujeme (až na některé výjimky). V případě, že se v češtině užívá počeštěná podoba určitého místního jména, tvoří se přídavné jméno od této podoby (např. Bombaj — bombajský).

V ojedinělých případech se přídavné jméno tvoří od cizích místních jmen nepravidelně, např. Gotha — gothajský (podle něm. gothaisch). Podoba gothajský je již značně stará. Kdybychom tvořili přídavné jméno od jména Gotha teprve dnes, znělo by ve shodě s pravidelným tvořením gothský, právě tak jako např. jenský od Jena apod.[1]

Tyto zbytky staršího způsobu tvoření přídavných jmen od jmen místních se dodnes udržely také u přídavných jmen tvořených pomocí přípon -ánský, -anský, -enský, -inský (za cizí přípony -(i)anus, [56]-enus, -inus). Tento způsob tvoření se zachoval však v podstatě ojediněle, např. Kuba — kubánský, Jáva — javánský (vedle jávský). Obvyklejší je pouze v jistých ustálených spojeních, v nichž byla přípona -ský připojena vlastně ke kmeni původně latinského přídavného jména, nikoli tedy ke kmeni základního podstatného jména, např. Trojánská kronika (ale trojské války), sv. Antonín Paduánský (ale padovská hvězdárna) apod. Stejně je tomu i s pisánskou šikmou věží.[2]

Podoba piský (srov. např. Manisa — maniský, Troja — trojský apod.) se dosud nevžila. Též ve slovenštině se ujala podoba pisanský.[3]


[1] Viz NŘ 37, 1954, s. 190.

[2] Podrobnější poučení najde čtenář v článku V. Šmilauera Tvoření přídavných jmen na -ský ze jmen zeměpisných, NŘ 39, 1956, s. 187—214.

[3] Srov. Slovník slovenského jazyka 6, s. 290.

Naše řeč, ročník 74 (1991), číslo 1, s. 55-56

Předchozí Alena Polívková: O hradech a zámcích

Následující Alexandr Stich: O počátcích moderní spisovné češtiny