Sponzor

Ivana Svobodová

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době se v tisku, rozhlase a televizi, a to zejména ve sportovním zpravodajství a např. v souvislosti s volbou nejkrásnější dívky v republice, objevuje slovo sponzor. Toto slovo nezaznamenává žádná jazyková příručka ani příručky encyklopedické, a proto mnoho tazatelů v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český ČSAV žádá informaci o původu a především pak o významu tohoto slova.

Slovo sponzor je latinského původu; bylo odvozeno od slovesa spondeo, spondere (slibovat). Jako český ekvivalent uvádí Latinsko-český slovník (2. vyd., Praha 1970) výraz ručitel. V tomto významu jej uvádí i např. Ottův Slovník naučný z r. 1905. Podle Slovníku spisovného jazyka českého 3 (Praha 1966, heslo ručitel) lze ručitele chápat jako toho, kdo je za někoho zavázán nést následky v případě nenáležitého stavu nebo nenáležitého jednání někoho, nebo toho, kdo je zavázán splnit finanční závazek někoho jiného v případě, že jej on sám nesplní. V tomto významu bylo slovo sponzor zřejmě užito ve větě vyexcerpované pro lexikální archív Ústavu pro jazyk český[1]: Soukromé rozhovory členů rady Bezpečnosti OSN pokročily ve čtvrtek natolik, že se očekává jednomyslné přijetí rezoluce odsuzující Izrael za připojení okupované části Jeruzaléma. Sponzoři rezoluce museli však vyškrtnout z textu návrhu odstavec o embargu na vývoz zbraní do Izraele… (RP 1969, č. 156). Již však nejstarší doklad z lexikálního archívu: Z jeho výpovědi (Merta Koplina) vyšly najevo hrůzné údaje o tom, jak celý program dirigoval z pozadí čistě z hlediska byznysu sponsor, to je společnost, jež pořad v televizi platí (RP 1959, č. 313) naznačuje, že se význam slova sponzor s významem slova ručitel nekryje, ba podstatně se od něho liší. O významovém posunu slova sponzor svědčí zejména doklady z poslední doby, např.: Máme (lyžaři) smlouvu se západoněmeckým partnerem, který nám bude shánět sponzory pro pořádání světových soutěží s tím, že oni budou mít přednostní právo umístění reklam (Práce 11. 1. 1990); Uspořádání Miss Universum by totiž naši stranu stálo asi 30 miliónů korun a dva a půl miliónů dolarů. Pomoci by mohli sponzoři, jenže sehnat je v tak krátké době se ukázalo být neřešitelným oříškem, a to i v zemích západní Evropy (Práce 6. 2. 1990).

Vliv na změnu významu měla zřejmě angličtina, v níž toto slovo znamená: /1/ kmotr, /2/ ručitel, garant, intervent, /3/ ochránce, patron, protektor, ten, kdo má záštitu, /4/ zadavatel, objednatel reklamy nebo programu v komerčním rozhlasu nebo v televizi, /5/ poradce, školitel, vedoucí školního kroužku, učitel. Tyto významy uvádí Velký anglickočeský slovník 3 (Praha 1985, s. 2162) a i např. (poněkud podrobněji) Webster’s Third New International Dictionary (USA 1969). Další význam (vedle výše uvedených) zaznamenává výkladový slovník Collins Concise Dictionary (London, Glasgow 1989): osoba nebo skupina, která podporuje buď jinou osobu nebo skupinu v nějaké činnosti, nebo tuto činnost samotnou, a to buď pro zisk, nebo z dobročinnosti.

[53]Pokud jde o užití slova sponzor v češtině, lze konstatovat, že se dnes, jak dosvědčuje materiál získaný excerpcí projevů v sdělovacích prostředcích, toto slovo ustálilo ve významu, který připravovaný Slovník cizích slov definuje takto: „osoba, firma, podnik i společnost hradící náklady určité akce, zvl. sportovní (za poskytnutí reklamy)“. Je pochopitelné, že slovníková definice, která na základě abstrakce přináší jen podstatné rysy pojmu, nemůže být zcela vyčerpávající. Proto dodejme, že sponzor nemusí financovat danou akci, popř. činnost celou, ale může se na jejím financování podílet, že reklama může být přímá, zjevná (např. propagace výrobků v hromadných sdělovacích prostředcích, zejména v televizi, názvy firem, podniků, ev. jejich výrobků na dresech závodníků, mantinelech apod.), nebo nepřímá, skrytá (reklamou je vlastně jen oznámení toho, kdo určitou akci financuje), že podmínky na uzavření dohody mezi sponzorem a sponzorovaným jsou velice rozmanité a že tato dohoda je vždy smluvně zakotvená.

Slovo sponzor má tedy dnes nový, specifický význam. Běžně se dnes užívá i slov odvozených: sponzorovat, sponzorový, sponzorství apod. Pokud jde o pravopisnou stránku, vžila se — díky novému, obecněji rozšířenému významu — podoba podle výslovnosti, tj. se -z-: sponzor, sponzorovat.

---

[1] V lexikálním archívu je dokladů na užití výrazu sponzor velice málo. V původním významu, tedy ve významu ‚ručitel‘, se tento výraz vyskytuje dvakrát, v ostatních dokladech má význam jiný.

Naše řeč, volume 74 (1991), issue 1, pp. 52-53

Previous Olga Martincová, Věra Vlková: Oštěpař — oštěpář

Next Eva Macháčková: Barvy karet