Časopis Naše řeč
en cz

Lahvovací linka

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Spojení lahvovací linka zní nezvykle; je to proto, že nezvykle nám zní i samo sloveso lahvovat, které je základem pro adjektivum lahvovací.

Slovesa třetí třídy vzoru „kupovat“ utvořená od substantiv jsou však četná a stále se objevují nová. Některá z těchto sloves znamenají ‚upravovat do / na‘ (kouskovat, briketovat, granulovat, plátkovat[1]), jiná ‚vkládat do obalů‘ (sáčkovat, pytlovat). Do druhé skupiny patří i sloveso lahvovat, tj. ukládat do lahví. Od sloves obou skupin jsou tvořena adjektiva na -ný: svazkované (brikety), pytlované (brambory), granulovaná (hnojiva). Tato adjektiva mohou být častější než sama slovesa. V řadě případů máme ovšem možnost utvořit vztahové adjektivum přímo od substantiva: kostkový cukr, sáčkový čaj, podobně např. lahvové pivo, nikoli pivo lahvované. Jindy taková adjektiva netvoříme: porcovaný čaj (nikoli porcový).

Účelová adjektiva (na -cí) od uvedených sloves se mohou spojovat se substantivem označujícím nějaké výrobní zařízení, např. granulovací, balíčkovací stroj nebo třeba lahvovací linka. Dílna, kde se výrobní děj koná, se pak nazývá lahvovna.


[1] Srov. E. Macháčková, Plátkovaný sýr, balíčkovaný salám, NŘ 64, 1981, s. 272.

Naše řeč, ročník 73 (1990), číslo 4, s. 222

Předchozí Miloslav Sedláček: Děti, máte rády zvířátka?

Následující Eva Macháčková: Babička chce nakoupit

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1