Robotechnika, nebo robototechnika?

Olga Martincová

[Short articles]

(pdf)

-

Výzkum, vývoj a užití robotů nabývá v současné době stále většího významu. Spolu s tím zaznamenává prudký rozvoj názvosloví, které se této oblasti týká.[1] Mimo jiné přibývají a šíří se názvy tvořené na základě klíčového termínu robot.[2] Výraz robot je součástí víceslovných názvů, např. průmyslový robot, montážní robot, inteligentní robot (označovaný též jako kognitivní robot nebo robot s inteligencí), jsou od něho utvořeny odvozeniny robotika, robotizace (srov. o nich NŘ 64, 1981, s. 271—2) aj., uplatňuje se v úloze prvního členu složenin. V složeninách však mohou s jeho podobou nastat pro[112]blémy. Ukazují to především variantní podoby názvů základních oborů — robotechnika vedle robototechnika a robotechnologie vedle robototechnologie.[3]

Zatímco názvy robototechnika, robototechnologie obsahují slovotvorný základ slova robot v plné podobě (-o- je morfém spojující první člen složeniny robot- s druhým, koncovým členem), u názvů robotechnika, robotechnologie je slovotvorný základ mechanicky zkrácen na podobu robo- (koncové -o- je v tomto případě součástí základu). I když mechanické zkracování prvních členů složenin v češtině existuje, uplatňuje se méně a zpravidla v jiných souvislostech, např. akuvozík (z akumulátorový vozík). Při tvoření slov skládáním je běžnější zachovávat první část složeniny nezkrácenou nebo zkrácenou na slovotvorném švu (např. ekosystém má eko- ze zkráceného přídavného jména ekologický, které se člení na eko-log-ický). V uplatnění mechanicky zkráceného základového výrazu lze jednak spatřovat tendenci k jazykové ekonomii, projevující se odstraněním sledu hláskově blízkých slabik, jednak působení jiných jazyků. Ve složených slovech tvořených v jiných jazycích se totiž podoba robo- někdy uplatňuje — srov. např. něm. Robofahrzeug, tj. robotizované vozidlo, angl. robogate, tj. stabilně umístěný robot.

Proto by bylo třeba rozlišovat mezi názvy s robo-, které se přejímají jako hotový nečlenitelný celek (např. robo-gate[4]), a mezi názvy, které se v češtině zřetelně člení. K nim patří zejména ty, které mají v druhé (koncové) části výrazy, jež jsou rovněž samostatnými slovy jako technika, technologie apod. U nich bychom dali přednost podobě s prvním členem roboto-. Robototechnika, robototechnologie apod. jsou názvy výrazově zřetelnější a z hlediska tvoření slov v češtině pravidelnější.

---

[1] Srov. např. názvy obsažené v anglicko - německo - francouzsko - rusko - slovenském slovníku Robotika, zpracovaném E. Bürgerem a kol. Slovník vydalo vydavatelství technické a ekonomické literatury ALFA, Bratislava 1988 ve spolupráci s vydavatelstvím VEB Verlag Technik, Berlín.

[2] Např. v Malé československé encyklopedii 5, Praha 1987, s. 347, se názvem robot označují stroje s činností podobnou činnosti člověka, resp. automatická zařízení mající schopnost reagovat na určité podněty ze svého okolí a zároveň na toto okolí zpětně působit.

[3] Podoby robotechnika a robotechnologie jsou uvedeny též v Malé československé encyklopedii, d. cit. v pozn. 2.

[4] Srov. Malá československá encyklopedie, d. cit. v pozn. 2.

Naše řeč, volume 73 (1990), issue 2, pp. 111-112

Previous Alena Polívková: Nagymarosský

Next Alexandr Stich: O jazyce dvou současných autorů