Stůl

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. B. M.) Slovo »stůl« ve významu stolování, hody, jídlo je tropus nasnadě ležící, a proto velmi rozšířený v jazycích. I v češtině jsou toho doklady staré, že se slova »stůl« užívalo ve významu »jídlo« odedávna. V Životech sv. Otců (8b) se vypravuje o poustevní[223]cích, že »stolec postavivše s sebú jej (mnicha) nakrmichu. A když bylo po stole …, počěchu snažně prositi i tázati, kudy by mohli osídla diábelského prázdni býti«. Jungmann (IV, 368) cituje z Rady zvířat: »Po stole říkaj: Ten, který nás stvořil, vykoupil a nasytil, buď požehnán atd. K stolu říkaj: Nás a tyto věci, které požívati máme, požehnaj atd.« Podobně v Kralické bibli (1. Kor. 10, 21) se praví: »Nebo nemůžete kalicha Páně píti i kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně i stolu ďáblů«, což se ve výkladu vysvětluje slovy »obcovati t. hodům Páně«. Je tedy název »modlitba před stolem n. po stole« název správný a germanismu v něm viděti netřeba.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 6-7, s. 222-223

Předchozí Slyším zvoniti

Následující Sýkorovic pole