Časopis Naše řeč
en cz

Kolikáté máme výročí?

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Slovo výročí slovníky objasňují jako den, kdy uplynul rok, častěji více let od nějaké události nebo opakování data nějaké události každým rokem. Po stránce slovotvorné je utvořeno od slova rok tzv. nepředložkovou (pravou) předponou vý- a příponou -í. Tento způsob tvoření — s nepředložkovými předponami — není příliš běžný, frekventovanější jsou jen slova s předponou sou- (souhvězdí, soustrojí) a roz- (rozhraní, [269]rozcestí). I když tedy tvoření s předponou vý- je málo zastoupeno (srov. Tvoření slov 2, Praha 1967, s. 694, a Mluvnice češtiny 1, Praha 1986, s. 316), významová stavba slova výročí je zcela průhledná, každý si u výrazu výročí spojitost se slovem rok uvědomí. Proto by mohla čtenáře trochu zarazit následující zpráva z novin: Sovětští kosmonauti v úterý oslavují malé výročí — půl roku ve vesmíru. Znamená to, že se tu slovo výročí neobjevuje ve významu ‚den, kdy uplynul rok…‘ nebo ‚více let…‘, ale ve významu ‚den, kdy uplynula význačnější část roku od události‘. Autor zprávy si možná i uvědomil, že tu něco není docela v pořádku, a proto přidal adjektivum malé. Neměl tu však na vybranou, protože výraz odpovídající požadovanému významu nám chybí.

Ve významu ‚opakování data nějaké události každým rokem‘ se nabízí také substantivum cizího původu jubileum.[1] Užívá se však častěji o významném výročí jednotlivce (životní jubileum) nebo instituce (jubileum podniku), méně o výročí nějaké jiné význačné události; obvykle neříkáme jubileum revoluce, povstání. Výhodné však je, že k substantivu jubileum máme sloveso jubilovat (Národní divadlo jubiluje) a adjektivum jubilejní s významem — na rozdíl od adjektiva výroční — zřetelně široce vztahovým (jubilejní výstava — výstava konaná k jubileu). Adjektiva výroční užíváme většinou jen ve významu ‚každoročně se opakující‘ (výroční zpráva, schůze, trhy), nikoli jako adjektiva široce vztahového, tedy vztahujícího se k slovu výročí vůbec. Neříkáme např. výroční výstava — výstava konaná k výročí nějakého umělce.

Shrňme tedy: Výraz, který by pokryl význam ‚den, kdy uplynulo jakékoli významnější datum (tedy i část roku) od nějaké události‘, nemáme. Máme výraz výročí — podle slovníků znamenající ‚den, kdy uplynul rok nebo více let‘… a výraz jubileum, který zpravidla nespojujeme se slovy jako revoluce, povstání. Je tedy možné, že pro význam ‚den, kdy uplynulo jakékoli významnější datum od nějaké události‘ budeme užívat slova výročí — třeba to bude den, kdy uplynulo jen čtvrt nebo půl roku.

S výrazem výročí jsme se setkali v tisku i v jiném překvapivém spojení — psalo se tam o osmiletém výročí založení podniku. Adjektivum osmiletý však znamená ‚trvající, starý osm let‘ a pisateli nešlo o to, že by výročí trvalo osm let. Měl tedy užít číslovky řadové a napsat, že se slavilo osmé výročí. (Stejná chyba se objevila na jiném místě, kde se psalo o šedesátiletých narozeninách — to znamená trvajících šedesát let?)


[1] Výraz jubileum k nám přišel z latiny (srov. lat. iubilare, tj. jásat) a souvisí s hebrejským výrazem pro ‚ozvěnu, radostný, slavnostní zvuk‘, srov. J. Holub — F. Kopečný, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1952, s. 157.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 5, s. 268-269

Předchozí Petr Peňáz: Garnýž,

Následující Miloslav Sedláček: Město Toljatti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1