Časopis Naše řeč
en cz

XI. družební konference Varšavské univerzity a Univerzity Karlovy

Alena Macurová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Výsledky vědeckovýzkumné práce filologických pracovišť československých vysokých škol se užitečně odrážejí nejen přímo, v řadě oblastí společenské praxe; jejich společenská přínosnost se ozřejmuje i mezinárodně, konfrontací s výsledky pracovišť zahraničních.

[261]V rámci dlouholeté spolupráce Varšavské univerzity a Univerzity Karlovy slouží k této konfrontaci mj. i tradiční družební konference. Ve dnech 21.—23. září 1987 se společné zasedání polských a československých jazykovědců a vědců literárních — připravené katedrou slavistiky FF UK — konalo již po jedenácté. Jejích jednání (v pražském Karolinu bylo předneseno celkem 26 referátů) se tentokrát soustředilo na problematiku literárního procesu zvl. po 2. světové válce, tedy na současnou socialistickou literaturu polskou a českou, a na otázky vývojových tendencí současné polštiny, češtiny a slovenštiny.

Širší slovanský kontext (zvl. rusistický), který byl v jednání konference stále přítomen, se ústrojně vázal na hledisko vztahové a srovnávací. Obráželo se to i ve čtrnácti přednesených příspěvcích lingvistických, připravených jednak pracovníky katedry slavistiky, katedry českého a slovenského jazyka a katedry lingvistiky a fonetiky FF UK, jednak pracovníky fakulty polonistiky Varšavské univerzity.

Programově se širší slovanský zřetel uplatnil v referátu J. Petra věnovaném slovanským zájmům J. E. Purkyně (na konferenci byl zařazen u příležitosti 200. výročí jeho narození). Ve více nebo méně zjevné podobě se ovšem konfrontační hledisko, vědomí vztahovosti, promítalo také do celku tří tematických bloků, v něž lze přednesené příspěvky seskupit. Pozornost se soustředila — zhruba řečeno — zejména na problémy sémantiky, a to lexikální i syntaktické (E. Siatkowská, W. Zmarzer, A. Nagórko-Kufel, D. Bartol-Jarosińská, H. Rybická, O. Schulzová), na otázky spisovného jazyka, zvl. jeho vymezení, stratifikace a funkční diferenciace (Z. Starý, V. Budovičová, M. Čechová, V. Flegl) a na problematiku mluvených projevů (M. Dohalská, Z. Palková, J. Jančáková).

Jednání konference (včetně diskuse k předneseným referátům) pak poukázalo i na aktuální problémy, jež by zasluhovaly dalšího promýšlení lingvisty obou zúčastněných stran (např. otázky rozvrstvení národního jazyka, funkčního vymezení jazyka spisovného, problematika vymezení a komunikačního využívání nespisovných útvarů v obou jazycích národních aj.). Příležitost ke konfrontaci výsledků dalšího bádání v oblasti lingvistiky (a samozřejmě i vědy literární) poskytne polským a československým odborníkům XII. družební konference Varšavské univerzity a Univerzity Karlovy, jež se bude konat — jak uvádí závěrečný protokol jedenácté konference — v r. 1989 ve Varšavě.

Naše řeč, ročník 71 (1988), číslo 5, s. 260-261

Předchozí Miloslava Knappová: Druhá československá onomastická konference

Následující Jiří Kraus: Významné jubileum J. V. Bečky

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1