Opočno, Opočen

[Hovorna]

(pdf)

-

(S. Č.) Starší tvar, v lidové mluvě na Opočensku posud obvyklý, je Opočen (m. r.). Původně to bylo příd. jm., [219]znamenající »opočný, t. j. kamenný (nebo skalný) hrad«. Stč. opoka totiž znamenalo »kámen, skála«; tvar opuka vznikl lidovou etymologií, jež v slově opoka hledala jméno něčeho, co »puká« (proto se také původní širší význam zúžil na jméno nerostů lehce pukajících, vápencové opuky, uhelného lupku a pod.). Změna pův. mužských místních jmen tvrdého sklonění v střední je dosti častá. Pochází odtud, že mužská místní jména z veliké části zachovala v 2. p. původní koncovku -a i v dobách, kdy u jmen neživotných místo ní jinak vznikalo -u; k tvarům jako do Opočna, na Opočně si jazyk podle sklonění vzoru »slovo« utvořil 1. p. Opočno (pomáhalo při tom, že u místních jmen bývá 1. p. dosti řídký, obyčejně se říká odkud, kam kdo jde, kde žije atp.). Podobně vznikly na př. 1. pády Dubečko, na Chodsku Houjezdo, v starší době Chbo (Hbo) místo Dubeček, Újezd, Cheb (toto jméno se skloňovalo Cheb, do Chba, ve Chbě atd.). Jména, jež v 2. p. mají -u, této změny nemívají (Brod, do Brodu atd.).

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 6-7, s. 218-219

Předchozí Obecnice

Následující Páč