Avivážní prostředky

Alena Polívková

[Drobnosti]

(pdf)

-

S rozvojem některých průmyslových odvětví (a také s dovozem zahraničního zboží) souvisí do jisté míry i příliv nových slov [163]do češtiny. Některé tyto výrazy umožňují zpřesnit vyjádření, zvl. v oblasti odborného dorozumívání. Leckterý z nových odborných názvů pak začne pronikat i do vyjadřování neodborného. A tu mohou vznikat i různé potíže.

Tak např. v návodu na použití některých pracích prostředků najdeme doporučení, abychom do posledního máchání přidali avivážní prostředek (zn. Ikar či jiný). Pokud nemáme při praní po ruce nějaký důkladnější slovník cizích slov, můžeme jen těžko odhadnout, co nám výrobce vlastně doporučuje.

Příd. jm. avivážní je odvozeno od francouzského podst. jm. avivage [aviváž], které znamená ‚oživení‘ nebo ‚oživování‘, event. ‚zušlechťování‘. Slovo aviváž se dostalo do češtiny v té podobě, v níž se ve francouzštině vyslovuje. Připojením domácí přípony pak z něho vzniklo příd. jm. avivážní, tj. ‚oživovací či zušlechťovací‘.

Oživovat můžeme ledacos, např. lidský organismus, diskusi, staré zvyky, vzpomínku ap. Také šaty můžeme oživit módními doplňky, např. šátkem, štepováním. V poslední době se však šatstvo a prádlo oživuje i chemickými přípravky, a to tím způsobem, že se do poslední máchací lázně přidá některý oživovací prostředek domácí či cizí výroby. Přidáním tohoto chemického přípravku se osvěží vzhled látky, její pružnost, zvýší se též její antistatický účinek, tj. účinek potlačující v umělých vláknech vznik elektrostatického náboje. Všechny tyto uvedené účinky se shrnují pod název aviváž.

Slov utvořených příponou -áž máme v češtině poměrně dost; některá jsou zcela běžná (např. montáž, reportáž, masáž), jiná jsou novější (např. instruktáž, injektáž); ani výraz aviváž nelze považovat za nesprávný. Je to však výraz speciální a jeho užití doporučujeme především v odborné terminologii.

Naše řeč, ročník 71 (1988), číslo 3, s. 162-163

Předchozí Eva Macháčková: Směr obchozu?

Následující Alena Polívková: Exportní adjustace