Antipasta

Alena Polívková

[Short articles]

(pdf)

-

V našich prodejnách s potravinami se již delší dobu prodávají konzervy s označením antipasta, což je velmi chutná směs připravená z ryb, oleje a zeleniny — především mrkve, papriky a cibule.

Jak však vznikl název tohoto výrobku? Rozhodně nelze antipastu považovat za protiklad nebo opak ke slovu pasta. Pastou se u nás pojmenovává polotuhá těstovitá hmota sloužící k mazání, čištění, požívání apod., která je vhodná k různým cílům; např. k čištění zubů používáme zubní pastu, k leštění parket lešticí pastu na parkety, v potravinářství [109]je u nás dobře známá sardelová pasta a pasta z rajčat, v technické terminologii např. brusná pasta. Antipasta však, jak jsme již uvedli, žádnou pastou není. Výraz antipasta jsme převzali z italštiny, kde se výrazem antipàsto (který jsme částečně upravili) označuje ‚předkrm‘, tj. jídlo podávané před hlavním pokrmem.[1] Zajímavé je, že lze najít souvislost mezi slovy antipasta a pospas. Pospas (nebo pospasy) bylo dřívější pojmenování pro zákusek, lahůdku či dokonce hody. Slovo pospas, které jsme přejali z italského pos(t)pasto, tj. ‚zákusek po jídle‘, je doloženo poprvé u Kollára a asi prostřednictvím jeho Slávy dcery se rozšířilo i do spisovného jazyka. Doklady na jeho užívání můžeme najít např. při četbě knih K. V. Raise a J. K. Tyla. Dnes už je tento výraz dochován jen v příslovečném spojení napospas, např. být vydán napospas něčemu, tzn. ‚vystavit nebezpečí, něčí libovůli, moci, obětovat‘, a tak ani jeho souvislost s antipastou už na první pohled nepoznáme.

---

[1] Srov, F. Daneš, Malý průvodce po dnešní češtině, Praha 1964, s. 129.

Naše řeč, volume 71 (1988), issue 2, pp. 108-109

Previous Alena Polívková: Svůj vlastní

Next Jiří Kraus: Cukety