Svůj vlastní

Alena Polívková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Toto spojení vyvolává někdy rozpaky a pochybnosti píšících i mluvících lidí. Zdá se jim, že zájmeno svůj je zde nadbytečné, že například ve větě Byl ochoten obětovat i svůj vlastní život vyjadřuje zájmeno svůj totéž, co je pak řečeno ještě jednou přídavným jménem vlastní. Skutečně, obě slova mají několik významových odstínů a některé z nich si jsou velmi blízké. Přídavné jméno vlastní vyjadřuje nejčastěji to, že někomu něco patří, že někdo něčeho výhradně používá nebo že to s ním výhradně souvisí. Přitom často se tímto přídavným jménem přivlastňuje podmětu věty, např.: Lékař měl ve městě vlastní dům. Protože i zájmeno svůj může tento přivlastňovací vztah plně vyjádřit, mohou se oba výrazy někdy i přímo zastupovat. Větu Myslil jen na vlastní rodinu můžeme formulovat i v podobě Myslil jen na svou rodinu, a význam se přitom nijak podstatně nezmění.

Je tedy spojení svůj vlastní skutečně prohřešek proti logice jazykového projevu? Podívejme se na tento úryvek z První party K. Čapka; líčí se v něm, jak se chová havíř Adam po vyfárání z dolu: „Jiný si po hříšném těle udělá šmyk šmyk mokrou prackou, otřepe se a už leze do kalhot; ale Adam má svůj vlastní kartáč s houbou, a když se ostatní dávno trousí ven, mydlí a drhne své kostnaté hnáty, jen mu oči mrkají z mydlin.“ Autor tu mohl prostě napsat má svůj kartáč, nebo má vlastní kartáč, a vztah přivlastňování by byl vyjádřen dostatečně. Cítíme však, že by sdělení bylo přece jen o něco ochuzeno, zmizela by citově naléhavá charakteristika uzavřeného, nedružného Adama, výrazně se chováním odlišujícího od svého prostředí. Obdobných případů z umělecké literatury by se dalo uvádět mnoho (např. spojení tmavá temnota, modrý blankyt aj.); ostatně i v běžném hovoru sami občas říkáme např. Viděl to na své vlastní oči, a to právě tehdy, když chceme sdělení zdůraznit. Zapotřebí je jen vždy uvážit, zda mají tyto prostředky v textu svou úlohu.

Naše řeč, ročník 71 (1988), číslo 2, s. 108

Předchozí Miloslava Knappová: Skloňují se jména jako Jessie?

Následující Alena Polívková: Antipasta