Časopis Naše řeč
en cz

47. číslo řady Slavica — Prace slawistyczne

Věra Petráčková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V listopadu r. 1983 proběhlo v Jabłonně jedno z pravidelných vědeckých setkání organizovaných jazykovědnou složkou Slovanského ústavu PAV, a to na téma Typy gramatického popisu jazyka. Vedle polských jazykovědců se ho zúčastnili též někteří zahraniční hosté, včetně zástupců Ústavu pro jazyk český ČSAV. S obsahem vystoupení všech účastníků má širší jazykovědná veřejnost možnost seznámit se ve sborníku Typy opisów gramatycznych języka, který s odstupem tří let vyšel r. 1986 jako 47. číslo uvedené řady.

Příspěvky účastníků setkání byly redakcí rozčleněny do pěti skupin. První zahrnuje obecnější pohledy na gramatické popisy jazyka nikoli pouze z hlediska systému a potřeb jednoho určitého současného (slovanského) jazyka, nýbrž i z hlediska potřeb širších, převážně tvorby konfrontačních mluvnic. Podobně, i když s užším zaměřením, hlavně na problematiku slovotvorby v slovanských jazycích, byly pojaty příspěvky druhé, rovněž početněji zastoupené skupiny. Čeští lingvisté — Z. Hlavsa, M. Knappová, J. Petr a O. Šoltys — se tu zabývali pojetím a metodologií zpracování roviny syntaktické a slovotvorné v současných akademických mluvnicích s oporou o materiál z dokončené Mluvnice češtiny. J. Kořenský se naopak soustředil na obecnější rozlišení gramatik (podle jejich cíle a programového zaměření) s pokusem o vymezení požadavků (charakteristiky) na moderní mluvnici přirozených jazyků současnosti. O koncepčních východiscích připravované konfrontační mluvnice polsko-bulharské a způsobech interpretace dvojjazyčného materiálu pojednává příspěvek V. Koseské-Toszewové. H. Faska představil některé axiomatické zásady (opírající se o výsledky moderní logiky), které se staly teoretickým a metodickým základem koncepce popisné mluvnice horní lužičtiny, především pak oddílu věnovaného syntaxi. Nad různými způsoby popisu jednotlivých mluvnických jevů, ať už v plánu morfologickém, syntaktickém, nebo slovotvorném atd., se zamýšlejí ve svých příspěvcích M. Jurkowski, K. Termińska, O. A. Wojtasiewicz, H. Wróbel a G. P. Neščimenková. Vztah gramatiky a stylistiky se snahou o stanovení pravidel, jež by se mohla uplatňovat při zpracovávání speciálních stylistických gramatik, sledovala T. Skubalanková. Na zvláštnosti gramatického popisu spojení frazeologického charakteru dané jejich tzv. vnitřní a vnější syntaxí upozornil A. M. Lewicki. Zajímavé doklady lexikálních inovací v současných slovanských jazycích, jejich shod a rozdílností s připomenutím metodologických obtíží při zkoumání inovačních procesů uvedla D. Buttlerová. Poslední (pátou) skupinu tvoří tři příspěvky přibližující jednak typy popisu mluvnického systému češtiny v pracích autorů 16. a 17. stol. (J. Porák, V. Petráčková), jednak filozofická východiska, jež uplatnil v koncepci svých jazykovědných příruček O. Kopczyński (M. Basaj).

[36]Problematika gramatického popisu slovanských jazyků s užším zaměřením na situaci ve slovanské jazykovědě 16. a 17. stol. byla tématem setkání uskutečněného v r. 1984 (sborník příspěvků je v tisku). V plánu Slovanského ústavu PAV jsou ještě dvě podobné akce, na nichž by se měla zhodnotit situace ve slovanské jazykovědě 18. a 19. stol.

Naše řeč, ročník 71 (1988), číslo 1, s. 35-36

Předchozí Alena Polívková: Jazykové sloupky v pražském deníku Práce a v brněnské Rovnosti

Následující Alena Polívková: Autorský seznam časopisu Slovenská reč

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1