K 40. výročí Února

[Articles]

(pdf)

-

Vítězný únor s konečnou platností potvrdil naši cestu k vybudování socialistické společnosti a vedoucí úlohu KSČ v tomto zákonitém společenském procesu. Otevřel cestu k všestrannému rozvoji tvůrčích sil našich pracujících a k využívání jejich výsledků ve prospěch všeho lidu. Vytvořil potřebné podmínky pro naši trvalou spolupráci se Sovětským svazem a zeměmi, které nastoupily cestu budování socialismu. Po únorovém vítězství pracujícího lidu došlo k mohutnému rozvoji vědy a školství, kultury a osvěty. Bez Února by se nemohla věda podílet v tak velké míře na procesu, který charakterizujeme jako stálé urychlování sociálně ekonomického rozvoje naší společnosti. Věda se stává významnou výrobní silou a podílí se na uskutečňování přestavby společnosti. Významné místo v tomto úsilí má Československá akademie věd — a mezi ostatními vědeckými disciplínami také jazykověda. Únorové vítězství posílilo ideologickou orientaci jazykovědy na marxismus-leninismus a pěstování teorie a filozofie jazyka na základě marxistické ideologie. V nových podmínkách se přistoupilo ke zkoumání jazyků, zdůraznila se vazba jazyka na vývoj společnosti. Do popředí se dostala slovanská jazykověda, lingvodidaktika, teorie spisovného jazyka a jazykové kultury v socialistické společnosti. Výzkumné zaměření jazykovědy se přiblížilo k potřebám společenské praxe. Pozorně se studuje sovětská věda a hledají se v ní podněty pro naši jazykovědu, navazují se nové formy spolupráce se sovětskými odborníky a vědeckými institucemi.

Je naší občanskou povinností rozvíjet v současné etapě výstavby socialistické společnosti revoluční odkaz Vítězného února, posilovat společenskou aktuálnost jazykovědného výzkumu, prosazovat jeho výsledky do společenské praxe a soustavně se snažit o vysokou ideovou a odbornou úroveň našeho vědního oboru, Jen takto mu zajistíme účast na rozvíjení společenského vědomí a odpovídající uznání ze strany socialistické společnosti.

Naše řeč, volume 71 (1988), issue 1, p. 1

Previous Olga Martincová: Značkář i značkař?

Next Jan Petr: Slovanství Jana Evangelisty Purkyně