Přenosce

Alena Polívková

[Short articles]

(pdf)

-

Slovní zásoba každého jazyka podléhá vývojovým změnám. Z užívání mizí slova pojmenovávající zaniklé skutečnosti, naproti tomu se stále vytvářejí nová pojmenování pro předměty a jevy, které jsou výsledkem změn ve společenském, politickém, ekonomickém a kulturním životě, v oblasti vědy a techniky. Jindy se slova, která vznikla již dříve, významově specifikují. Ukážeme si to na konkrétním příkladu.

V článku, který podává poučení o tom, jak se bránit infekčním onemocněním, bylo užito spojení přenosce infekčních onemocnění. Mezi čtenáři vzbudilo pozor[272]nost. Užil autor novinářského článku slova přenosce náležitě?

V čtyřsvazkovém Slovníku spisovného jazyka českého (Praha 1960—1971) najdeme u hesla přenosce omezující stylistické hodnocení. Je charakterizováno jako slovo řidší a knižní. Užívá se ho jak pro označení osoby, která infekční onemocnění (popř. jinou chorobu, bacil apod.) přenesla, tak i pro osoby, které ji opakovaně přenášejí. (Není to případ v češtině ojedinělý, kdy byl vidový protiklad mezi dokonavostí a nedokonavostí děje setřen; připomeňme si obdobné příklady jako vývozce, dovozce aj.). K výrazu přenosce existuje synonymní slovo přenášeč, které má i podobu přenašeč. Jak je to tedy se synonymy přenosce a přenášeč?

Slovo přenosce označuje pouze osobu, kdežto výraz přenášeč má kromě významu ‚kdo něco přenáší‘ i další význam, a to ‚zařízení sloužící ve sdělovací technice k přenášení signálů z jedné části cesty do druhé‘.

Autor článku měl tedy možnost vybrat si mezi oběma slovotvornými variantami (přenosce a přenášeč), a vzhledem k tomu, že se v odborné literatuře dnes už pojmenování přenosce užívá běžně, dal mu přednost.

Název přenosce je slovo utvořené ústrojně podle českých slovotvorných zásad; má výhodu v tom, že je to pojmenování s jedním významem.

Naše řeč, volume 70 (1987), issue 5, pp. 271-272

Previous Anna Pecušová: Softbal, či softbol?

Next Olga Martincová: Značkář i značkař?