Časopis Naše řeč
en cz

Práce z dějin slavistiky X

Věra Petráčková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Před čtyřmi roky jsme na stránkách NŘ (66, 1983, s. 269—272) informovali o konferenci věnované starší české, slovenské a slovanské jazykovědě. Tuto konferenci uspořádala v červnu 1983 katedra českého a slovenského jazyka na filozofické fakultě Univerzity Karlovy u příležitosti 450. výročí vydání první mluvnice češtiny, Gramatiky české v dvojí stránce, od autorské trojice B. Optát, P. Gzel a V. Filomates. Díky pochopení a iniciativě katedry slavistiky na téže fakultě, především pak pořadatele série Práce z dějin slavistiky, J. Petra, má nyní širší jazykovědná veřejnost možnost seznámit se s plným zněním všech dvaceti příspěvků přednesených na této konferenci. V našem stručném sdělení se omezíme — vzhledem k dřívější podrobné informaci — pouze na připomenutí jejich tematického zaměření.

O náměšťské mluvnici, o jejím postavení a významu v dějinách českého mluvnictví i v širších souvislostech slovanských a o vybraných dílčích problémech, které se snažili její autoři s různou mírou úspěšnosti řešit, pojednávají příspěvky J. Poráka, E. Michálka, R. Večerky, A. Fiedlerové, M. Homolkové a N. Bayerové. Analýzou některých názorů bezprostředního pokračovatele autorů uvedené mluvnice, Jana Blahoslava, na definování významu, na českou slovotvorbu a na postavení nářečí v procesu stabilizace spisovného jazyka, jak je vyjádřil ve své Gramatice české, se zabývali M. Čejka, D. Šlosar a J. Petr. Blahoslavův překladatelský přínos pak ve svém příspěvku zhodnotil K. Horálek. Příspěvky K. Kučery, J. Krause, V. Petráčkové, E. Jóny a L. Bartka se dotýkají českého mluvnictví a slovníkářství 17. stol. a vztahu slovenských gramatiků 16.—18. stol. k české gramatické literatuře. Úroveň vědomostí o staré češtině v 17. stol. přibližuje na příkladu jednoho významného editorského činu J. Jančáková. Nad důležitým komponentem Doležalovy komparace — slovenštiny v jeho knize Grammatica Slavico-Bohemica se zamýšlí R. Krajčovič. Námětem příspěvku K. Habovštiakové je osvětlení kodifikačního úsilí A. Bernoláka, vč. dokumentace jeho rozporného vztahu k české gramatické tradici. První větší obrozenské mluvnice charakterizuje z hlediska vztahu k době humanistické F. Cuřín. O cestách a vývoji bližšího poznání „hovorové řeči“ východních Slovanů u nás pojednal V. Huňáček.

Práce z dějin slavistiky X (UK, Praha 1985, 231 s.) nepředstavují pouhý příležitostný sborník; jsou nejen souborem příspěvků informujících o našem mluvnictví v časových a prostorových souvislostech, ale i zcela nových pohledů na starší práce tohoto druhu.

Naše řeč, ročník 70 (1987), číslo 2, s. 82

Předchozí Jaroslava Hlavsová: Počátky české dialektologie

Následující Alena Polívková: Slovinská místní jména

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1