Banální

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. Ch.) Franc. slovo banal je odvozeno od ban, což samo přeneseno z něm. Bann; toto slovo znamenalo rozkaz nebo zákaz vydaný pod nějakým trestem nebo trest sám, právo vynésti nějaký trest, území, pro něž toto právo platí, a pod. Franc. leban znamená nějakou úřední nebo panskou vyhlášku (dnes na př. církevní ohlášky sňatku), v starší době na př. vyzvání vasalů a poddaných k válečné pohotovosti, vypovídací nebo jiný rozsudek, vyhnanství nebo i jiný trest atp. Mimo jiné také příkaz vrchnosti, aby poddaní užívali, ovšem za poplatek, určitého panského zařízení, na př. mlýnu, pekárny; takový mlýn slul moulin au ban, nebo moulin banal (mlýn, na nějž vydán ban). Odtud označuje příd. jm. banal také vlastnost předmětu nebo člověka, jehož může užíti kdokoli; na př. coeur banal je srdce přístupné každému. Dnes se tak říká zejména o projevech všeobecného rázu, otřepaných, jakých možno užíti při všech možných příležitostech podobného rázu; jsou na př. consolations banales (útěchy v naučených, obvyklých slovech, bez vnitřního vztahu k věci a k osobě), phrases banales (otře[213]paná rčení). A s tímto významem k nám přes Německo přišlo toto slovo a nabylo u nás tvaru banální.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 6-7, s. 212-213

Předchozí Red. (= Redakce), B. Hk. (= Bohuslav Havránek): Z našich časopisů

Následující Bolševik