K významu a užívání výrazu vingl

Jiří Nekvapil

[Short articles]

(pdf)

-

Původem německý výraz vingl (běžná je i podoba vinkl) se vyskytuje v Čechách i na Moravě. Řadu významů, které lze v českém a moravském prostředí u tohoto výrazu zaznamenat, má i německý výraz der Winkel. Podle Německo-českého slovníku (Praha 1970) der Winkel znamená: ‚úhel; úhelník (rýsovací pomůcka); úhelnice (tesařská pomůcka); kout‘.

Na základě ankety,[1] kterou provedla B. Jiroušová na střední průmyslové škole pro studium při zaměstnání v Trutnově v r. 1983, a excerpce různých výkladových slovníků (viz dále) lze stanovit u výrazu vingl tyto významy:

1. ‚Úhel, určitý úhel (jakéhokoli počtu stupňů)‘: Kolik stupňů má tenhle vingl?, Změř ten vingl.

2. ‚Pravý úhel, úhel 90°‘, a to zejm. v ustálených spojeních: a) něco udělat do vinglu (Srovnej to do vinglu., Ohnul jsem to do vinglu); b) něco je ve vinglu (Podívej se, zda je to ve vinglu.); c) něco je z vinglu, jde z vinglu (tj. netvoří úhel 90°), něco mít z vinglu (Zeď je z vinglu., Ta deska ti jde z vinglu., Srovnej to úhelnicí, máš to z vinglu.).

3. ‚Úhelník‘, tj nářadí k orýsování a měření rovnoběžných a kolmých čar (TSN)[2]: Podej mi vingl, ať si tu kolmost změřím., Narýsuje se to podle vinglu.

4. ‚Úhelníková ocel‘, tj. druh profilové oceli (profilu L): Podej mi sem kus vinglu., Přines metr čtyřky vinglu. (Jde o ocel L 40 × 40 nazývanou též vinglové železo.)

Někdy mohou vzniknout i hříčky s různými významy výrazu vingl: Rám byl svařen z vinglu (tj. z úhelníkové oceli), ale nebyl do vinglu (tj. do pravého úhlu).

5. ‚Pravoúhlé kování zpevňující rohy okenních rámů, beden, tj. úhelník‘ (SSJČ).[3]

6. ‚Roh, kout‘, a to a) jako ‚roh hokejového hřiště‘ (Nemazli se s ním a natlač ho do vinglu.); b) specifičtěji jako ‚horní roh fotbalové, hokejové aj. branky‘ (Kopnul mu ho přímo do vinglu.).

7. ‚Látkový trojúhelník různé barvy našitý na šatech vězňů‘ (SSJČ)[4]: Černý vinkl prozrazoval, že jeho nositel je asociální element. (PSJČ)[5]

8. ‚Restaurace nacházející se na rohu ulice‘, často i oficiálně pojmenovaná jako Restaurace na růžku; v Hradci Králové se v mluvě mládeže rozlišuje Malý vingl a Velký vingl (tj. restaurace, které jsou umístěny na rozích ulic, z nich jedna se jmenuje přímo Restaurace na růžku, druhá U garáží; diferencují se podle [49]rozměrů: Na velkým vinglu čepujou plzeň).

Zabývejme se nyní tím, jak lze výraz vingl nahradit výrazy spisovnými.

V 1. významu můžeme výraz vingl nahradit výrazem úhel.

V 2. významu by bylo třeba výraz vingl nahradit už souslovím pravý úhel (např. Ohnul jsem to do pravého úhlu.). Spojení být ve vinglu by se však v daném významu, kdybychom chtěli použít sousloví pravý úhel, už muselo konstruovat asi jinak (srov. Je to v pravém úhlu.). Náhrada výrazu vingl za výraz pravý úhel je nejproblematičtější ve spojení něco je z vinglu. Nelze říci něco je z pravého úhlu. Je tu třeba použít opisu, jiné syntaktické konstrukce, např. něco netvoří pravý úhel. Častější však jistě bude vyjádření je to křivé nebo není to kolmé.

V 3. významu lze výraz vingl nahradit názvem úhelník nebo úhelnice (vingl je ovšem kratší). Je však třeba upozornit, že i výraz úhelník je v technickém názvosloví mnohoznačný. Označuje nejen ‚měřidlo‘ (srov. 3. význam u slova vingl), ale i ‚úhelníkovou ocel‘ (srov. 4. význam u slova vingl) — podle TSN[2] — a konečně označuje ‚pravoúhlé kování zpevňují rohy okenních rámů, beden‘ (srov. 5. význam u slova vingl).

Ve 4. významu by bylo třeba výraz vingl nahradit souslovím úhelníková ocel. Jednoznačnost výrazu vingl je v tomto významu často zajištěna i „syntaxí“ výrazu vingl (např. kus vinglu).

5. význam lze nahradit výrazem úhelník. (O jeho mnohoznačnosti jsme se již zmínili výše.)

6. význam lze nahradit výrazy roh, kout, resp. růžek.

V 7. významu jde patrně o neživý, historický výraz; otázku náhrady tedy není třeba klást.

8. význam je lokální; lze ho nahradit např. názvy příslušných restaurací.

Zkoumejme nyní, co naznačenými náhradami ztratíme, nebo co získáme. Na základě toho se pokusme posoudit vhodnost či nevhodnost užívání výrazu vingl. Lze vyjít z těchto hledisek: /1/ Neobvyklé hláskové složení výrazu vingl umožňuje expresívní využití tohoto výrazu, tj. vyvolání dojmu originálního, neotřelého, nějak nápadného vyjádření (typické pro vyjadřování mládeže). /2/ Výraz vingl vyhovuje snaze o stručné vyjádření (principu jazykové ekonomie): název spisovný je totiž realizován několika slovy (souslovím) nebo je dlouhý.

Protože hledisko /2/ už bylo bráno v úvahu výše, vyjdeme nyní od hlediska /1/; pokud jde o vztah těchto hledisek, připomínáme tu známý poznatek, že snaha o expresívní vyjádření se prosazuje i proti principu jazykové ekonomie (srov. např. vingl oproti roh).

Výrazu vingl může být ve funkci expresívní využito ve všech osmi uvedených významech. Expresívní využití ovšem předpokládá, že mluvčí je schopen rozlišit expresívní výraz (tj. vingl) od výrazu neexpresívního (tj. od spisovných náhrad, ať už jde o prosté ekvivalenty, např. vingl = ‚úhel‘, nebo opisy frazeologismů, např. být z vinglu = ‚netvořit pravý úhel‘, nebo termíny, např. vingl = ‚úhelníková ocel‘). Jak však ukazují různé výzkumy, není tomu tak ve všech případech, zejména tam, kde proti slangovému výrazu stojí odborný název, termín.

Ve vztahu mluvčího k slangovému výrazu lze rozlišit v zásadě tři případy:

/1/ Mluvčí užívá slangový výraz v domnění, že je to název odborný, tj. termín.

/2/ Mluvčí užívá slangový výraz a záro[50]veň ví, že tento výraz není odborný, avšak odborný název nezná.

/3/ Mluvčí užívá slangový výraz a zároveň ví, že tento výraz není odborný; odborný výraz zná, avšak neužívá ho. K tomu ho vedou tyto důvody: a) slangový výraz je kratší a výstižnější, a proto vhodnější v zájmu plynulosti pracovního procesu; b) snaha o splynutí s pracovním kolektivem, o přiblížení se k odborníkům starší generace, kteří slangové výrazy užívají; snaha ukázat svou příslušnost k určité pracovní skupině (i před nečleny této skupiny); c) mluvčí se chce vyjádřit nějak zajímavě, neotřele, netypicky (zejména při styku s nečleny pracovní skupiny).

Užívání slangového výrazu (tedy i výrazu vingl) je třeba kritizovat (považovat za nevhodné) zejména v prvním a druhém případě, tj. tehdy, nezná-li mluvčí vedle výrazu vingl i příslušný termín. Slangový výraz totiž nemůže suplovat všechny funkce termínu. Příklad: v odborném textu se užívá termínů — to znamená, že pracovník ovládající pouze výrazy slangové by byl z četby odborných textů v zásadě vyřazen. Viz i definici slangu,[6] z níž plyne, že užívání slangových výrazů je víceméně omezeno na neoficiální komunikaci, na dorozumívání v pracovních kolektivech, v kroužcích přátel (spojených společnými zájmy), tedy zejména na komunikaci mluvenou. Jistě je možné, že jeden pracovník řekne druhému: Objednáme dvacet čtyři metrů vinglu dvacet, ale rozhodně nebude takto stylizovat písemnou objednávku.

Při posouzení toho, do jaké míry je užívání výrazu vingl vhodné, se nabízí vzít v úvahu i jeho mnohoznačnost (mnohoznačný je však i jeho spisovný protějšek úhelník), která by mohla v některých případech znesnadnit dorozumívání.

(Srov. slovní hříčku ve výpovědi Rám byl svařen z vinglu, ale nebyl do vinglu.) Ovšem z pracovní situace, v níž bylo slangového výrazu užito, je zpravidla zřejmé, který význam měl mluvčí na mysli.

---

[1] Ankety se zúčastnili vyučení dělníci různých profesí, např. zedníci, strojní zámečníci, opraváři zemědělských strojů, automechanici, nástrojaři, vahaři aj.; každý význam — pokud ho znali — dokládám jejich výpověďmi.

[2] TSN = Technický slovník naučný, 5. díl, Praha 1964, s. 187.

[3] SSJČ = Slovník spisovného jazyka českého, 3. díl Praha 1966, s. 949.

[4] D. c. v pozn. 3, 4. díl Praha 1971, s. 88.

[5] PSJČ = Příruční slovník jazyka českého, 6. díl Praha 1951—1953, s. 997.

[2] TSN = Technický slovník naučný, 5. díl, Praha 1964, s. 187.

[6] Jar. Hubáček, O českých slanzích, Ostrava 1981, 2. vyd., s. 18.

Naše řeč, volume 69 (1986), issue 1, pp. 48-50

Previous Miloslava Knappová: 14. seminář Záhřebské slavistické školy

Next Věra Vlková: Umělecké dílo a citace