Letní škola slovanských studií v Brně

Rostislav Landsman

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Letní škola slovanských studií (dále LŠSS) v Brně nemá tak velkou tradici, jako je tomu u letní školy pražské. Přesto si však během své existence získala mezi zahraničními účastníky — zejména díky svému komornějšímu charakteru a specifičnosti života na Moravě — celou řadu příznivců, z nichž mnozí se do moravské metropole po roce rádi vracejí, aby se dále zdokonalovali v naší mateřštině.

LŠSS v Brně vznikla při filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v roce 1968, kdy již kapacita pražské letní školy nestačila narůstajícímu zájmu bohemistů ze zahraničí, a během jejího osmnáctiletého trvání se zde vystřídala ve svém působení celá řada předních brněnských lingvistů. V současné době stojí v jejím čele doc. dr. P. Karlík, CSc.; o hladký průběh všech akcí se pak starají tajemníci ing. R. Ondroušek, L. Dvořáčková, doc. dr. L. Bartoš, CSc., a dr. M. Krčmová, CSc. Jako vyučující zde působí vesměs pracovníci filozofické fakulty UJEP a brněnského pracoviště Ústavu pro jazyk český ČSAV.

Rovněž v Brně je hlavním cílem LŠSS poskytnout účastníkům maximum informací o současné češtině, rozšiřovat jejich aktivní slovní zásobu a upevňovat teoretické znalosti v oblasti gramatiky. Cyklus odborných přednášek pak umožňuje zejména pokročilejším návštěvníkům kursů získat základní přehled o nejnovějších výsledcích bádání na poli československé jazykovědy a literární vědy. Neméně důležitým úkolem LŠSS je seznámit účastníky se životem našeho lidu, s výsledky jeho tvůrčí práce, předvést jim československou vědu a kulturu. K tomuto účelu slouží pravidelné besedy, vedené předními odborníky z jednotlivých oborů. Neodmyslitelnou součástí LŠSS je rovněž promítání českých filmů (dvakrát týdně), jehož úkolem je podat reprezentativní průřez naší kinematografií od jejích počátků až po současnost; bývá spojen s odborným výkladem zařazujícím daný film a režiséra do kontextu doby. Na „vlastní kůži“ pak mohou účastníci poznat moravský kolorit na několika exkurzích věnovaných pamětihodnostem jižní Moravy.

Výuka češtiny probíhá každý den a je organizována v osmi kursech, do nichž jsou účastníci rozděleni podle stupně znalostí našeho jazyka a u začátečníků pak také podle jejich mateřštiny. První tři kursy jsou pro začátečníky na základě francouzštiny, angličtiny a němčiny (denně dvě hodiny základní kurs, hodina speciální kurs a dvě hodiny doplňkový kurs), další čtyři kursy pro pokročilé z oblasti germánské, románské, ze zemí slovanských a ostatních (denně dvě hodiny základní kurs, hodina speciální kurs se zaměřením gramatickým či lexikologickým, dvě hodiny podle vlastního výběru: buď komentovaná četba textů, nebo odborná přednáška), poslední [45]kurs pak pro velmi pokročilé (denně dvě hodiny základní kurs, hodina speciální kurs se zaměřením stylistickým a literárněvědným, dvě hodiny odborná přednáška).

18. běh LŠSS se konal na filozofické fakultě UJEP v Brně ve dnech 26. 7.—23. 8. 1985 a zúčastnilo se ho 78 posluchačů z 15 zemí. Nejvíce zájemců o studium češtiny přijelo i tentokrát ze SSSR, Francie, NDR, Bulharska a Velké Británie, v menším počtu pak byly zastoupeny další země Evropy a Ameriky.

V rámci výuky měli účastníci možnost vyslechnout následující přednášky: Tradice UJEP a její současné úkoly (B. Čerešňák), Obsahové věty v češtině (P. Karlík), Slovní zásoba češtiny (M. Čejka), K českému literárnímu baroku (M. Kopecký), Počátky slovanské písemné vzdělanosti na našem území (R. Večerka), Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti (J. Chloupek), Hospodářský a kulturní vývoj ČSSR (S. Melichar), Aktuální členění výpovědi (A. Svoboda), Porovnávací zkoumání češtiny a ruštiny (S. Žaža), Vytváření české ortoepické normy a její kodifikace (M. Krčmová), Historický vývoj češtiny (D. Šlosar), Česká moderna (D. Jeřábek), Základní vývojové tendence slovenské poválečné poezie (V. Válek), Místní jména v češtině a nauka o nich (R. Šrámek), Sémantická analýza předložek v češtině (K. Pala), K větné sémantice (M. Grepl) a Tendence v současné české morfologii (Z. Rusínová).

Z kulturního programu pak můžeme uvést tradiční exkurze do Znojma a Prahy, dále pietní návštěvu obce Javoříčko, výlet na hrady Bouzov, Vranov a na zámek Lednice, prohlídku muzea Bible kralické v Kralicích, návštěvu Třebíče, Telče a Olomouce. Na odpoledních besedách se mohli účastníci dovědět mnoho zajímavého o městě Brně, o české literatuře, hudbě, divadle, malířství a o moravském folklóru. Z filmových představení se s největším ohlasem setkala tvorba V. Chytilové a F. Vláčila. Jako každoročně přijal účastníky LŠSS děkan filozofické fakulty UJEP prof. dr. J. Chloupek, CSc.

Předáním absolventských vysvědčení a poté slavnostní večeří byl 18. běh LŠSS v Brně zakončen. I tentokrát splnil po všech stránkách svůj účel a přispěl nejen k rozšíření znalostí češtiny v řadách jeho absolventů, ale zároveň i k poznání života v Československu a navázání přátelství mezi bohemisty a slavisty z jednotlivých zemí.

Naše řeč, volume 69 (1986), issue 1, pp. 44-45

Previous Jiří Hasil: Dvacátý devátý běh Letní školy slovanských studií

Next Miloslava Knappová: 14. seminář Záhřebské slavistické školy