Seznamovací inzeráty mladých lidí (Charakteristika typu textu jako jednotky sociální interakce)
Jana Hoffmannová
[Articles]
-
Jedním z nejčastěji diskutovaných a nejobtížnějších problémů teorie textu, disciplíny, která se v současné době tak rychle a mnohostranně rozvíjí, je vypracování typologie textů. Řešení tohoto problému je velmi závažné i z hlediska potřeb společenské praxe (např. jazykového vyučování nebo automatického zpracovávání textu pro informační účely). Na rozdíl od dřívějšího soustředění pozornosti hlavně k uměleckým „žánrům“ se dnešní teorie textu zaměřuje na zkoumání takových typů textu,[1] jako jsou meteorologické předpovědi, kuchařské recepty, obchodní dopisy, telegramy, reklamní texty nebo např. i texty přibalované k lékům. Analýzy takových textů, takto orientovanou typologii jistě komunikační praxe naléhavě potřebuje.
Produkce různých typů textů ve společenské komunikaci vyplývá z různých typů komunikačních úloh a je prostředkem řešení problémových situací vznikajících v sociální interakci. Na základě poznání, uvědomění problémové situace vytváří autor textu komunikační plán; je budován jako posloupnost fází řešení problému, kterými se postupně dosahuje dílčích cílů až k naplnění cíle hlavního. Výchozím záměrem (resp. soustavou záměrů) autora je podmíněna strategie uskutečnění komunikačního plánu. Plán v sobě zahrnuje do značné míry faktory partnerské i situační, objektivní i subjektivní podmínky komunikace, a je tedy důležitým kritériem pro diferenciaci textových typů.[2]
Zde se chceme pokusit ukázat využití složek komunikační situace[3] (zejména charakteristik partnerů, jejich vztahů, komunikačních záměru, cílů, plánů, strategií) při komplexní charakteristice jednoho výrazného typu textu, do kterého se soubor významných kontextových fak[114]torů[4] promítá v mimořádně bezprostřední podobě — seznamovacího inzerátu.[4a] Přitom chceme ukázat aspoň některé možné složky „textového vzorce“ (tj. určitého obecného schématu výstavby textu)[5] zvoleného typu textu, a naznačit tak vazbu mezi určitým typem komunikační situace a tématu na jedné straně a typem textu, jeho vzorcem a konkrétními vyjadřovacími možnostmi na straně druhé.
Seznamovací inzerát jako typ textu vyrůstá z motivační problémové situace, jejímž hlavním rysem je osamělost autora textu (viz časté formulace v inzerátech jako Jsem sám, Samota je zlá, Samota tíží, Nechci už být sám, Mít pro koho žít nebo Zatím nevím, pro koho jsem vybudoval domov[6]) a jeho touha získat partnera. Této výchozí charakteristice motivace, hlavního záměru, cíle autora odpovídá i ztvárnění tématu v textu prostřednictvím lexikálního obsazení, jehož některé prvky jsou zvláště frekventované: např. hledat, najít, poznat, seznámit se, odepsat, neváhat; samota, zklamání, náhoda, naděje, porozumění, zázemí atd. Z tohoto modelu problémové situace vzniká určitý sled fází řešení problému — snaha uvědomit si a zformulovat, jaké jsou představy autora o partnerovi, o způsobu seznámení, o vzájemném vztahu a společném životě atd. V tomto typu psaného textu je role adresáta významná, adresát — jako ideální konstrukt — je přitom poměrně konkrétně charakterizován (autor se tím snaží na něho maximálně zapůsobit), ale na rozdíl od dopisu nebo telegramu je pro autora neznámý, což autorovu strategii značně komplikuje. Jde zároveň o text informační (autor poskytuje adresátovi informace o sobě) a aktivizační, výzvový (žádoucí adresát se má ozvat, má navázat kontakt s autorem — tím teprve bude dosaženo vlastního cíle produkce textu), o text s výrazným cílovým a instrukčním zaměřením (instrukce k poslání fotografie apod.).
Pro charakteristiku komunikační situace má u tohoto typu textu velký význam i kontext, tj. skutečnost, že inzerát je otištěn v inzertní rubrice určitého časopisu (novin). Volba tohoto kontextu vychází z psychických [115]a sociálních charakteristických rysů autora. Jako celé časopisy nebo deníky mají i jejich seznamovací inzertní rubriky svůj specifický profil, který je dán právě průmětem těchto psychosociálních charakteristik inzerentů, stupně a způsobů jejich uvědomění do stylizace textů. Skupiny inzerentů jednotlivých listů se liší způsobem sebehodnocení, představami o partnerovi i o budoucím vztahu, hierarchií hodnot, mj. i věkem (životní etapou), ale také svými komunikačními záměry. Pokud jde o tyto faktory, celkem se shoduje výsledná podoba inzerátů v našich denících, tj. v Rudém právu, Práci, Svobodném slovu, Lidové demokracii (liší se v některých případech uplatněním faktorů politické příslušnosti, náboženského vyznání, zapojení do veřejného života apod.). S jednoznačným komunikačním záměrem zde souvisí seriózní, věcná sebecharakteristika (např. i údaje jako dobře situovaný, finančně zajištěný, chatař, zahrádkář, domácí kutil, dobrá hospodyně — kuchařka, majitel rod. domku s ústř. top.) i střízlivé formulování představ, požadavků na partnera (někde např. citlivého životního druha, zdravého, spolehlivého, charakterního, ev. i zedník vítán) i typu budoucího vztahu (Hezký, ev. klidný rodinný život; Společně životem; Hezké, ev. upřímné spolužití; Vzájemná úcta, ev. důvěra; Útulný domov; Oboustranná opora; jeden druhému oporou ve stáří; Klidné, ev. spokojené stáří; Hezký podzim života; Podzim ve dvou) a podmínek jeho navázání (Upřímnost, Upřímně, Čestně, Čestné jednání, Čestně a upřímně, Jen vážně, Jen vážné, ev. solidní nabídky). Tyto formulace (a např. též značky Vdova, Vdovec, Nová rodina…) vypovídají mj. i o věku nebo životní etapě autora, a to nejen obsahovou stránkou a formální uměřeností, ale i — v některých případech — určitou jazykovou archaičností.
Zcela odlišná psychická a sociální charakteristika, vliv odlišných názorů a zkušeností se projevuje ve stylizaci téhož typu textu u skupiny mládeže zhruba ve věku od 17 do 30 let, jejímž generačním časopisem je Mladý svět (dále MS). (Přechodným typem je seznamovací rubrika Mladé fronty, dále MF). U této skupiny autorů lze hovořit o současném působení většího počtu záměrů — kromě záměru hlavního, tj. získat partnera a poskytnout mu určité informace o sobě, se tu projevuje i jistý exhibicionismus, výrazná snaha upozornit na sebe (vedoucí k výlučnosti formulace, k úsilí o její nápadnost, atraktivnost), dále prvky hry, recese, humoru apod.; autorská strategie je určena tím, který ze záměrů u autora převáží. Důležitou roli zde hraje i snaha odhadnout, jak který typ formulace zapůsobí na hledaný typ adresáta. Jak je ur[116]čována výsledná podoba textů specifickým spolupůsobením osobnostní charakteristiky této skupiny autorů a jejich komunikačních záměrů, pokusíme se ukázat na několika příkladech.
Snaha autorů o atraktivnost, nápadnost, přilákání pozornosti se projevuje např. v „poetizaci“ jejich textů, která ovšem nezřídka přináší patetickou, nabubřelou stylizaci, knižní způsob vyjádření nebo i zjevná klišé: Hory v sobě nesou kus věčnosti a v této říši věčnosti žijí dvě upřímné pohledné dívky…; Mladý sympatický VŠ … hledá půvabnou a nežnou průvodkyni rajskou zahradou i peklem žití; Možná, že se naše pohledy ve stejném okamžiku odrážejí od zapadajícího slunce a nemají odvahu se setkat…; Když umělci života schází ta poslední trocha inspirace k míchání barev všedních dnů, hledá… Táž snaha v kombinaci s příznačnou naivitou, danou věkem autorů, se projevuje v řadě neumělých veršíků: 21letá/178 doufá, že cit a porozumění dosud vzácné není; Té krásy kolem — radost žít, až schoulíš se ke mně, bude větší smysl život mít; 22/192 z Moravy vzal si do hlavy inzerát si dát: hodnou a upřímnou dívku zkusí vyhledat. Zn.: Blondýnka není podmínka; Je mi 29/161, mám chuť se už vdát, doposud však své „Ano“ nemám komu dát. Hledám muže sympaťáka, abst. nekuřáka, jenž má děti rád; Které dívčí srdce nedovede lhát, oči se umí smát a ruce by chtěly psát. Zn. Dvěma kamarádům u PS?
V některých případech je ovšem těžko rozeznat, nakolik inzerátové veršovánky odrážejí naivitu mladých autorů a nakolik jsou spíše projevem recese, snahy provokovat — obě charakteristiky se ve stylizaci textu spojují: Rozum ještě nemáme, ale partnera si hledáme; Co komu do toho, chci tě mít rád, a hotovo; jsme dvě a chceme vás, a to hned, vždyť patří nám svět a k tomu 18 let. Zn.: Nechceme snad příliš?; Nač se samoty bát, vždyť je tu inzerát. Přesto mám strach, cítím v tom krach; Hledáme vás, kamarádi, abyste nás měli rádi. My dvě holky v džínách, v tílku, těšíme se na nadílku Zn.: Vašich dopisů; Country, bigbeat já mám rád — tramping je můj kamarád. Nechceš-li být stále sama — zkus mi napsat třeba zrána. Smysl pro humor a recesi se projevuje i v dalších textech: Horolezec ing. 27/173 nabízí prstýnek a druhý konec lana; Tmavovlasý automechanik hledá dívku, která mu spraví duši; dále ve slovních hříčkách typu napiš SŠ s citem i bytem; dívka, která by se chtěla dát i vdát; žít naplno, ne naplano. Patří sem i prvky hry, soutěže v textech mladých lidí jako vsaď a vyhraješ; risknete to?; Hezká, veselá VŠ … vyhlašuje konkurs na svůj příjemný a hezký VŠ protějšek. Recesi spojenou se snahou za každou cenu výrazně předvést [117]svou osobnost vyjadřuje tento inzerát: Nabídka dne: z nadnormativních zásob nabízíme 1 muže těchto parametrů: rok výroby 1956, výška 175, hmotnost 61 kg, použití univerzální. V příslušenství — 1 kůň, běžky, babeta a pohory. Zn.: V Praze k dodání ihned.
Texty této věkové skupiny navíc odrážejí i její typickou charakteristiku jazykovou — ve srovnání s inzerenty v jiných listech, užívajícími takřka výhradně neutrálního spisovného vyjadřování (zde je ovšem pravděpodobně třeba počítat i s požadavky a úpravami redakce listu), se u autorů inzerátů v MS (a někdy i v MF) daleko častěji objevují expresívní prostředky, prvky obecné češtiny a slangu, ev. i prvky lokálně příznakové (vousáč, dlouhán, dvě hezké Pražandy, prima holka, bezva kluk, dva chalani ze severní Moravy; Správný holky, hlaste se!). Značky jako Ahoj nebo Dík se mohou objevit pouze v inzertních rubrikách MS a MF; kromě toho tam, kde se autor obrací přímo na adresáta, volí v MS a MF takřka výhradně tykání, které v jiných rubrikách nepřichází v úvahu.
V některých případech určují autorskou strategii i projevy skromnosti, studu — tedy vlastností pro tuto věkovou skupinu v současné době ne právě typických; pak se v textech objevují některá eufemistická vyjádření, např. u rozvedeného autora: Máš-li smutné oči a škrtáno v OP, ozvi se 28letému… Zcela opačné, až cynicky působící postoje projevují jiní mladí autoři: Dva dálkoví řidiči a piráti silnic, šťastně rozvedení, vypisují konkurs pro atraktivní děvy…
Další složka psychosociální charakteristiky této skupiny autorů se v textech odráží častým výskytem citátů ze šlágrů pop-music a evergreenů (hojné zvláště ve značkách: Krásné je žít, Žít, jak žít se má, Mám ráda cesty lesní, Život je jen náhoda, Projdeme spolu stovky cest, Chci si létat, chci se vznášet, Jasná zpráva); objevují se i názvy televizních pořadů (Pokus pro dva, Převážně vážně) a filmů (např. S tebou mě baví svět; názvy dvou filmových komedií s P. Richardem utvářejí vlastně text inzerátu Najde velký blondýn 19/185 s černou botou č. 29 sympatickou dívku? Zn.: Jsem nesmělý, ale léčím se). Tyto často se opakující prvky, které opět v rubrikách jiných listů nenajdeme, zřejmě dost vypovídají o vztahu jistého nemalého vzorku mladé generace ke kulturním hodnotám i o způsobu, jak mládež tráví svůj volný čas.
Je tedy zjevné, jak typ textu v tomto případě vyrůstá z komunikační situace a jak výrazně se do něj promítají hodnotové orientace a vůbec celá psychická a sociální charakteristika účastníků komunikace. Zatím jsme se zabývali spíše reflexí nepřímou — zvláštností našeho typu [118]textu však je, že příslušné charakteristiky (věk, povolání, vlastnosti, zájmy účastníků komunikace atd.) jsou zde do značné míry vyjádřeny i výslovně, stávají se — v různém stupni — obligatorními složkami textů v rovině významové. Je zajímavé — rovněž to patří k typovým charakteristikám tohoto textu — že údaje o autorovi a o hledaném adresátovi jsou často zastoupeny komplementárně, tj. věk, výška apod. obvykle nebývají udány u obou partnerů (jestliže autor „hledá dívku do 22/170“, nemusí už udávat parametry vlastní).
Tímto způsobem jsou pro seznamovací inzerát jako typ textu (zde však navíc s určitou specifikací pro inzeráty mladých autorů) značně závazné následující údaje, seřazené přibližně podle klesajícího stupně obligatornosti (závaznosti):
— pohlaví;
— věk;
— výška (ev. daleko řidčeji váha);
— místo, kde autor, resp. hledaný adresát, žije;
— vzdělání (hlavně zkratky SŠ, VŠ);
— povolání (ev. titul);
— popřípadě momentální životní situace (např. vojenská prezenční služba);
— osobní vlastnosti, dispozice (z jejich širokého spektra se přece jen některé vyskytují častěji, zejména např. nekuřák, abstinent, netančící, tělesná vada; dnes už asi mnohem méně důležitou charakteristikou jsou brýle);[7]
— zájmy (sport, cestování, příroda, hudba, literatura, divadlo, studium cizích jazyků aj.);
— hmotné statky, majetek (údaje o nich představují vlastně nabídku pro adresáta; tato složka však právě pro inzeráty v MS není příznačná): s bytem v Praze; byt, auto mám; mám vše; hledá do svého osamělého bytu…; Svob. kuchařka vlastnící chalupu hledá přítele sport. typu s autem;
— údaje o předpokládané oblasti společné realizace partnerů (hledána je např. dívka pro toulky přírodou, společnice na hokejové zápasy Škody Plzeň; požadavkem může být v létě voda, v zimě hory, [119]mít komu darovat květinu, láskyplný rodinný život, ale i společné lumpárny nebo cesta do Transylvánie za upíry), konkretizované někdy i časovým určením (Civil prosinec 84, Porta 84, Společné vánoce);
— představa o způsobu seznámení, ev. o typu budoucího vztahu (proti jiným listům zde méně časté jen vážně, čestně, naopak např. i nezávazně; inzerent nabízí lásku, přátelství, trvalý vztah atd.);
— podmínky navázání kontaktu, formulované s různým stupněm závaznosti (nejčastěji: foto nutné, foto podmínkou, foto napoví, foto vrátím — vyměním, prosím foto, hledám dívku s fotem; ale i naopak: Praha a foto není podmínkou, hledám dívku se psem — není podmínkou, příslušníka SNB — není podmínkou, ZČ kraj — není podmínkou…);
Z těchto nejčastějších složek textu seznamovacího inzerátu je zjevné, že se při jeho stylizaci ve vědomí autora (ale i při příjmu ve vědomí adresáta) aktualizují dva těsně spojené „rámce“, tj. fixované struktury vědomostí, informací, zkušeností spjatých s určitými životními a komunikačními situacemi:[8]
a) Sebecharakteristika autora („já, moje vlastnosti, životní pozice aj.“).
b) Dosavadní zkušenosti z partnerských vztahů, představy o nich a o hledaném partnerovi.
Dále se pokusíme ukázat aspoň v několika náznacích, co by měl obsahovat textový vzorec tohoto typu textu:
/1/ vztah k nadřazenému vzorci — ke vzorci inzerátu bez bližší specifikace;
/2/ skladbu textu z určitých jednotek: zde je zcela obligatorní jednotkou, výrazně oddělenou od vlastního textu, značka; tvoří jakýsi dílčí celek, kde jsou vlastnosti celého typu textu koncentrovány s ještě větší zhuštěností a výrazovou naléhavostí. Způsobů jejího zformování a spojení s textem si všimneme v závěru zvlášť; analýzu by zasluhoval i podíl značky na vyjadřování obligatorních údajů (věk, výška, místo, podmínka…);
/3/ instrukční, procesuální aspekt, který by měl být zachycen a připojen k textovému vzorci skutečně v podobě instrukce (např. „obrať se k adresátovi“, „charakterizuj sebe“, „apeluj na určité vlastnosti hledaného adresáta“, fakultativní „upoutej originalitou vyjádření“ aj.). [120]I když v našem případě jde o značně individualizovaný typ textu, pravděpodobně ani u takovýchto typů není pro komunikační praxi zbytečné stanovení určitých rámcových pravidel jejich produkce;
/4/ některé charakteristiky výrazové stránky.
O některých příznačných rysech výrazové stránky textů mladých inzerentů, které vyplývají z našeho materiálu, se nyní zmíníme podrobněji.
A) Zajímavé a výrazné je v tomto typu textu např. využití kategorie slovesné osoby. Převažuje 3. osoba (VŠ … hledá…), texty stylizované v 1. osobě obsahují často velmi „osobní“ formulace (Hledám správného chlapce, moudrého i bláznivého … chtěla bych si s ním dělat ze života legraci. Bez něj bych se žít bála.). V textu někdy dochází (ne nutně ve značce) k přechodu od 3. osoby k 1. osobě (VŠ hledá … Zn.: Bydlím u Prahy.). Určitou formulační specifikou se vyznačují inzeráty skupinové, tedy plurálové (Tři dívky hledají … Zn.: I jednotlivě.; 2 judistky hledají dva hokejisty. Zn.: Fair play.) i inzeráty podávané — aspoň údajně — v zájmu jiné osoby. Ty mohou být opět stylizovány v 1. osobě (Hledám přítele … pro svou 20letou dcerku … která po smrti otce ztratila zájem o vše kolem sebe…; Hledám si švagra pro 22/165. Jeho budoucí žena zatím nic neví…; Švagře, ozvi se, hledám tě pro svoji sestru VŠ…) nebo v 3. osobě (Nápadníka pro svoji sympatickou dlouhovlasou neteř … hledá Zn.: Strejda; Má hezká přítelkyně hledá…). Proti inzerátům, které autor formuluje sám za sebe (byť i v 3. osobě), obsahují výrazněji pochvalné, superlativní hodnocení.
Využití slovesných osob tedy ukazuje určité postavení subjektů, reálných osob jako součást komunikační situace. Jako další zúčastněný subjekt vstupuje nezřídka do hry dítě: neutrální jsou formulace typu Blondýnka s půlročním Honzíkem hledá…, ale poměrně časté jsou i texty vycházející od dětského subjektu — v 3. osobě (Dva roštáci 4/100 s maminkou hledají…; Diblík v sukních 3/100 MŠ hledá pro sebe a svoji maminku SŠ 26/175 prima tátu a kamaráda…, nebo i překvapivé Dvě holky 27/167 a 0,5/70…) nebo i v 1. osobě (Jsou mi 4/101 a mámě 24/160 a hledáme kamaráda…). Další subjekty se pak v textu projevují už pouze zprostředkovaně — v citacích cizího mínění (prý sympatická; podle mínění jiných hezká).
Také využitím slovesných osob je tedy tento typ textu výrazně profilován; jejich využití je přitom mnohostranné, sahá od neosobních formulací (někdy mají až podobu metonymických hříček: Dva batohy hle[121]dají mužná záda a jejich majitelky spolehlivé opory nejen pro putování Vysočinou) až po četné prvky fiktivního kontaktu se zdánlivě konkrétním, individualizovaným adresátem: Dívka 21/180 hledá tebe, dlouháne; Odepíši jen tobě; 21letá/160 hledá Zn.: Právě tebe.
B) S kontaktovostí těsně souvisí projevy modální kategorie výzvovosti, apelovosti, pro tento typ textu rovněž velmi typické. Z jejích projevů je nejpříznačnější využití vět tázacích a imperativních. Časté jsou hlavně otázky, které kromě apelové funkce znamenají i projev nejistoty, naděje: Smím doufat?; Proč to nezkusit?; Taky jsi zůstala sama?; Napíše mi někdo?; Jsi?; Existuješ?; Ozveš se mi?; Najdu (tě)?; Najdeme se?; Tak na co čekáš?; Kdo mě naučí žít? Z otázek může být sestaven i v podstatě celý rozsáhlejší text: Nejsi krásná? Nemáš majetek? Nemáš VŠ? Nevadí! Jsi nekuřačka? Ráda cestuješ? Máš ráda přírodu? Ráda čteš? Máš ráda děti? Dokážeš mít ráda? Chceš být milována? Nezklameš? Napiš mi! Zn.: 33/175 ing. z Moravy. Dalšími výrazovými prostředky této kategorie jsou skutečné výzvy typu ozvi se, napiš, neváhej, pošli foto atd. (též např.: Šťastné vánoce může prožít jen rodina. Pojď ji založit.), někdy rovněž kombinované s otázkami (Hledáš upřímný vztah a jsi muž větší štíhlé postavy? Neváhej a ozvi se…). Dále sem patří oslovení (Hledám tebe, cit. zal. pohl. dívko…; Dívky, zkuste štěstí se dvěma kluky…; Holky, SŠ, VŠ, z HK a okolí, chce vás poznat svob. ing. …; Obyčejná dívko z již. Moravy, hledá tě obyčejný kluk…). Kontaktové a výzvové prvky určují ve speciálních případech i celou podobu inzerátu: Haló, tady spíš plnošt., prý pohledná 22/173 VŠ. Je na lince tanč. muž s citem, rozumem, ale sám?
(C) Textový vzorec seznamovacího inzerátu by měl zachytit i další příznačnou výrazovou kvalitu — heslovitost, implicitnost, úsečnost, výčtovost, redukovanost vyjadřování v tomto typu textu. I sem opět prolíná jistá zvláštnost komunikační situace — totiž úsporné důvody, snaha inzerenta ušetřit, která vyvolává nutnost sdělit co nejvíc na malé ploše. Potřeba vyjadřovací ekonomie (problematiku užívání zkratek zde přitom necháváme stranou) vede ovšem často až k přílišné zhuštěnosti, kumulaci údajů (Sám, vážně, věř), ke zkratům a poněkud náhlým spojením. Kumulace údajů věcně informačního charakteru ještě nepřekvapuje (Hledáme tři správné kluky s fotem do 21 let z JM.). Někdy se však objevují i nesourodé, disparátní výčty neslučitelných údajů (má ráda turistiku a rodinné zázemí; Brno a foto není podmínkou). To je asi do značné míry způsobeno vzájemným prolínáním rámců, tj. rámcové struktury soustředěné k charakteristice vlastní osoby autora [122]a rámcové struktury obsahující složky a pravidla partnerských vztahů aj.; prolínání vede až k neuspořádanosti formulace (18/168 hledá hezkého chlapce, tmavé vlasy, knír. Jen vážně, do 28 let. Zn.: Také zklamaného.). Extrémním, nezastíraným projevem tendence k výčtu je pak inzerát: Obyč. kluk 22/175 hledá: 1. upřímnou, 2. hodnou, 3. s dl. vlasy, 4. s fotem, 5. s láskou ke zvířatům, 6. nekuřačku, 7. z Prahy, 8. aspoň trochu hezkou dívku od 17 do 21 let.
Snaha o kumulaci údajů vede někdy až k vadným syntaktickým konstrukcím (asi ani takováto „negativní“ zjištění by neměla v komplexní charakteristice typu textu chybět): např. Je mi 29/185 SŠ s bytem; 28/190 SŠ zajímá se a věří, že touto cestou pozná milou partnerku… (zeugma). Ve druhé větě souvětí dochází nezřídka k určitému vybočení z větné konstrukce — jde nejčastěji o posun od 3. osoby k 1. osobě, plynoucí zřejmě ze srážky formulační konvence a přirozené potřeby individualizace (Rozv. VŠ s ročními dvojčaty hledá přítele a dětem tátu…, který by nás měl trochu rád.; Alena 23/179 hledá hodného kluka, který by mě měl rád.), nebo o nástup shody podle smyslu (22/163 SŠ by rád poznal děvče se zájmem o turistiku a literaturu, která se cítí také sama.).
Nakonec se ještě zastavíme u značky, tj. u speciální textové jednotky vydělované vzorcem inzerátu, na jejíž malé ploše jsou příznaky textového typu zastoupeny v ještě vyšší koncentraci. Právě zde jsou např. časté disparátní, nesouvislé výčty, zkratová spojení (Sport, příroda, otevřené srdce, upřímnost; Jen vážně, abstinent a foto vítáno.; Vážně, foto; Modrooký s IQ, neváhej.). Právě zde jsou velmi časté prvky výzvové (Chceš být s námi?; Mám šanci?; Ozvi se, čekám.; Neváhej a odepiš; implicitní „SOS“; „Ano? Ano!“).
Samostatnou problematiku představují způsoby integrace, spojení této jednotky s předchozí částí textu. Značka /1/ někdy obsahuje prvek obsahově i formálně značně nezávislý, /2/ jindy ji k vlastnímu textu pojí silná soudržnost obsahová (VŠ … hledá přítele, který má rád společenský tanec a neví, koho právě pozvat na taneční parket. Zn.: Smím prosit? nebo: 30letý, chorobně ostýchavý, extrémně plachý … hledá přítelkyni, které by nevadilo si prozatím jen korespondovat. Zn.: Červenám se); /3/ další případy se vyznačují těsnou vazbou značky k textu ve výrazové rovině; značka je integrální součástí předchozího textu, jeho přerušení je náhlé, do značky se překvapivě dostávají i závažné složky větné struktury. Zřejmě může jít opět o projev záměru, strategie autora, který chce vydělením zvýraznit důležitý prvek (z hle[123]diska aktuálního členění by bylo třeba posoudit, zda jde vždy o vlastní réma výpovědi): Ozve se 18leté Zn.: Prima kluk?; Hledáme dva, kteří nevědí Zn.: Co je nuda.; Ani nejlepší přátelství nenahradí Zn.: Lásku.; Prosím Zn.: Tvé foto. Jindy však zjevně nejde o projev záměru, ale spíše o náhodné oddělení posledního výrazu (motivované i úspornými důvody; také zde je třeba počítat s možnými zásahy redakce): Foto vítáno, není Zn.: Nutné.; Praha a foto není Zn.: Podmínkou.; … hledá VŠ, který by se rád toulal a nemá Zn.: S kým.; Uveďte Zn.: Telefon.; Chci mít Zn.: Ráda.
Mimoto je právě ve značce velmi často koncentrována i zmíněná sociologická charakteristika, týkající se zaměření mladých lidí na určité typy kulturních programů, jejich výběru z hudební produkce, jejich čtenářského vkusu atd. Figurují zde citáty ze šlágrů, názvy filmů, naivní, sentimentální poetismy převzaté z literárního kýče, z brakové literatury (značky Vůně léta, Letní deště, Láska vítězí, Cesta za štěstím, Pohádka všedních dnů). Budiž zde ještě uveden příklad inzerenta, který nelitoval prostředků na značku zahrnující celé památníkové čtyřverší: Jsi úsměv, který nemám, jsi štěstí, které hledám, jsi něha, co mi schází, jsi láska, co ji doprovází.
Na příkladě značně vyhraněného typu textu jsme se tedy snažili ukázat:
/1/ že i u textu s tak malým rozsahem nesporně figuruje komunikační plán, strategie založená na soustavě složek komunikační situace, podnětů k tvorbě textu, záměrů a cílů autora;
/2/ že zde fungují rámce — poznávací a myšlenkové struktury spjaté s určitým typem životních situací, zde tedy s potřebou předvést sám sebe a navázat partnerský kontakt, a do značné míry podmiňují sémantickou strukturu textu;
/3/ že zde funguje textový vzorec určující skladbu textu z jednotek, fixující podobu exponovaných míst (značka) a vůbec určující nejpříznačnější výrazové prostředky daného typu textu.
Tyto hlavní složky je třeba uplatňovat jako kritéria při diferenciaci textových typů; jejich prostřednictvím jsme se pokusili předvést, jak se v určitém typu textu propojují formální a obsahové struktury (ev. včetně struktur činnostních, jednání) a jak se jednotlivé prvky komunikační situace (hlavně sociálně psychologické charakteristiky partnerů, typ sociální interakce) a rámce s komunikační situací spjaté promítají do výrazu, do charakteristiky jazykové. Domníváme se, že z toho byl zjevný i další znak tohoto typu textu, totiž jeho kolísání mezi vý[124]znamy a funkcemi informačními, nocionálními, na jedné straně a pragmatickými (zvláště výraznými v případě mladých inzerentů) na straně druhé:[9] z tohoto hlediska stojí na jednom pólu inzeráty typu Ing. 25/185 hledá dívku. Zn.: Praha, a na druhém pólu některá výše uvedená květnatá, poetická aj. vyjádření. Silná vnější (finanční) motivace k ekonomickému, racionálnímu, telegrafickému vyjadřování a k maximálně uváženému a promyšlenému formulování textu se zde totiž sráží s přirozenou spontaneitou, romantičností, hravostí a dalšími podobnými vlastnostmi mladých autorů inzerátů.
[1] Viz už sborník Textsorten, vyd. E. Gülichová — W. Raible, Frankfurt n. M. 1972.
[2] Kategorie komunikačního záměru, plánu, postupů aj. využívá důsledně pro typologii textů skupina W. Schmidta v NDR.
[3] Viz o nich M. Morávek — O. Müllerová, Dyadická komunikace (Pokus o komplexní charakteristiku situace dialogu), SaS 37, 1976, s. 195—201.
[4] Viz pojetí P. Saukkonena (Text and style, Oulu 1982), který definuje typy textů jako „komunikativně funkční jednotky sociální interakce, determinované jednotlivými subsystémy mimojazykového kontextu“.
[4a] Zajímavé poznatky o tomto typu textu přináší už B. Marfurt, Textsorten und Interaktionsmuster, Wirkendes Wort 28, 1978, s. 19—35.
[5] Viz u nás K. Hausenblas — J. Hoffmannová, Od syntaxe ke stavbě textu, in: Syntax a jej vyučovanie, Nitra 1982, s. 427—440, a již starší práce K. Hausenblase.
[6] V materiálových citacích zachováváme velká písmena z počátku textu inzerátu, počátku věty uvnitř textu i z počátku značky; v ostatních případech začínají citace malými písmeny.
[7] Jen v příznakových případech bývají uvedeny i další osobní údaje, např. stav: rozvedená, s dítětem; též hledám dívku — i s dítětem, i svobodnou maminku; dále národnost — Slovák žijící v Praze; křestní jméno — pokud je jméno inzerenta považováno za zvlášť charakteristické či zajímavé, nebo pokud je naopak požadováno určité jméno u adresáta; datum narození — pokud je hledán adresát se stejným datem narození, nebo ev. se stejným určitým znamením zvěrokruhu.
[8] Viz o nich např. R. de Beaugrande — W. U. Dressler, Einführung in die Textlinguistik, Tübingen 1981.
[9] Viz dělení L. A. Kiselevové, Voprosy teorii řečevogo vozdejstvija, Leningrad 1978.
Naše řeč, volume 68 (1985), issue 3, pp. 113-124
Previous Jaroslav Kuchař: Miloslav Sedláček šedesátiletý
Next Jana Bartůňková: Funkce stylizované verbální komunikace v povídkách Jana Nerudy (K 150. výročí narození)
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1