Aktuální otázky chmelařského odborného názvosloví a vyjadřování

Miroslav Roudný

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Při redakci časopisu Chmelařství (ve Státním zemědělském nakladatelství) pracuje komise, která pečuje o jeho jazykovou stránku a o jednotnost chmelařského odborného názvosloví. Na její práci se podílejí zástupci vysokých škol, pěstitelů chmele, zemědělských mechanizátorů, sladovnického průmyslu a ke konzultaci jsou zváni i jazykoví odborníci. Odborné termíny, které se dosud neustálily, posuzuje komise s přihlédnutím nejenom k jejich stránce odborné a k jejich rozšíření v praktickém užívání, ale též s ohledem na stylové zabarvení a hodnocení v normativních jazykových příručkách. Značnou část své pozornosti věnuje komise i obecně jazykovým otázkám, jak je přináší redakční práce s autorskými rukopisy, dále způsobu vyjadřování i jednotlivým výrazům. Tak např. na posledním zasedání byly řešeny tyto body obecnější povahy:

Význam slov začátek a počátek se liší jen stylovým zabarvením. Začátek je stylově neutrální, kdežto počátek má knižní ráz a z převážné většiny se ho užívá ve významu časovém (z počátku, na počátku století), ve významu místním jen zřídka (počátek lesa, chmelnice, tj. kraj, okraj). Oba výrazy (začátek i počátek) mají tedy v odborných statích při zachování uvedeného rozdílu své oprávnění.

Komise vzala též v úvahu, že se příliš často užívá slova úsek bez ohledu na jeho významovou jasnost v textu. Bylo proto doporučeno nepoužívat slova úsek především místo oddělení (např. oddělení ochrany chmele místo významově ne zcela jasného úsek ochrany chmele). Někde se přistoupilo i k ustalování a zpřesňování některých vazeb a slovních spojení. Výraz zavěšování chmelovodičů školními brigádami není sice stylisticky nejobratnější, ale nedoporučuje se jej nahradit spojením … pomocí školních brigád, protože spojování výrazu pomocí se substantivy životného charakteru zní dnes zastarale (dříve dosti běžné, např. vydáno pomocí Matice). Lépe zní s pomocí školních brigád, ale nejlépe by bylo vyjádřit tuto okolnost jinou formulací (za přispění školní mládeže, s využitím pomoci školní mládeže apod.).

Řešily se i odborné názvy z širší zemědělské oblasti a příbuzných oborů. Pro potřeby redakce byl jednotně upraven pravopis některých chemických názvů (α-hořké kyseliny, β-hořké kyseliny), bylo zavedeno jednotné užívání názvu obilniny jako souhrnného označení obilných rostlin a výrazu obiloviny bylo rozhodnuto se vyhýbat; tím se ruší významové rozlišování těchto dvou příbuzných slov a doporučuje se pro vymlácená zrna obilnin užívat názvu obilí nebo obilná zrna. Označení fyzický stav půdy bylo odmítnuto a doporučeno nahradit přídavné jméno fyzický adjektivem fyzikální; tedy fyzikální stav půdy ve shodě se Slovníkem spisovného jazyka českého a s příklady tam uvedenými.

Komise též rozhodla rozlišovat zřetelně název vzrůst (týká se velikosti) a habitus [107]rostliny (týká se tvaru, vzhledu) podle smyslu v dané souvislosti. Za nevhodné se též považuje užívání slova typa, které je slangové povahy; místo něho se doporučuje název typ nebo typový vzorek. Z běžných a vedle sebe užívaných spojení objemné a objemové krmivo bylo doporučeno ve shodě se Slovníkem spisovného jazyka českého spojení objemné krmivo (na rozdíl od krmiv jadrných jde totiž o krmiva, která při velkém objemu obsahují málo živin). Zdá se též, že by prospělo srozumitelnosti vyjadřování neužívat nedostatečně významově vymezeného názvu kultivátor a nahrazovat jej odbornými zemědělskými názvy kypřič a plečka.

Jednalo se též o sjednocování a ustalování výrazů, které nejsou v pravém slova smyslu odbornými termíny, ale s chmelařstvím velmi úzce souvisí. Sjednocování těchto výrazů je pro redakční praxi důležité a potřebné. Bylo např. doporučeno psát jednotně Brewers Gold (odrůda chmele), a nikoliv Brewer’s Gold; tak se to totiž už v praxi vžilo a rovněž němčina píše tento výraz bez odsuvníku. Dále se nepokládá za vhodné spojení citrónový tvar zoosporanglií místo citrónovitý tvar, protože zde nejde o vyjádření přímé souvislosti s citrónem, nýbrž o pouhou podobnost, a ta se vyjadřuje přídavnými jmény s příponou -ovitý. Ze dvou přídavných jmen pivovarnický a pivovarský, která se v textech běžně objevují bez významového odlišení, dává komise přednost adjektivu pivovarský (pivovarský průmysl). U skladištních zařízení se často objevuje název výsuvná rampa místo vhodnějšího výsuvná plošina (jak komise upozorňuje). Jako nevhodné je hodnoceno i spojení zkulturněná půda a zpožďovač růstu jarních výhonů (místo rotační drtič). Název kolo drátu hodnotí komise jako nevhodný a konstatuje, že v ocelárnách se zpravidla hovoří o svazcích drátu, jindy též o svitcích nebo kotoučích.

V názvech živočišných a rostlinných druhů není vždy třeba uvádět uvnitř textu celý dvojslovný název, když se už v dané stati vyskytl alespoň jednou v úplnosti a když je jeho identifikace jasná z textové souvislosti. Zvláště tam, kde je součástí názvu přídavné jméno chmelový (mšice chmelová, sviluška chmelová, peronospora chmelová), je v textu úplný název pro srozumitelnost často zbytečný. Jako nepřesné bylo hodnoceno vyjádření ošetřit povrch chmelnice mechanicky (ve významu ‚nikoliv ručně‘); je totiž třeba rozlišit ošetření strojní (též strojové), chemické a mechanické (pro ‚nestrojovou‘ ruční nebo potahovou práci není ustáleno žádné jednotné označení).

V redakčních rukopisech se stále objevuje mnoho názvů a výrazů, o nichž není vždy jisto, zda jsou opravdu spisovné a vhodné. Komise se některými z nich zabývala a schválila tyto:

bonitace (hodnocení jakosti), bonitační, bonitér, česací stroj, linka česání chmele (místo hovorového česačka), zavěšování chmelovodičů (místo drátkování), hloubkové kypření (přes 40 cm), hluboké kypření (20—40 cm), mělké kypření (do 20 cm), mletý chmel (místo chmelový prášek), lupínky, listenový odpad, organofosfátové sloučeniny (nikoliv organofosforové), vázání (místo převaz nebo úvaz), zavěšování (drátů), zavádění (výhonů), rigolování (před založením chmelnice), odrůda (nikoliv klon nebo druh), závlahový (nikoliv závlahářský), dvojice rév (nikoliv štok nebo keř), dvourévové vedení, sadba (mladé rostliny k vysazování), sáď (části rostlin vy[108]sazované k rozmnožování), kořenáče (kořenová sáď), čerstvý chmel (nikoliv zelený nebo svěží), výsadba chmele (nikoliv výsaz kořenáčů nebo sádí), vysokoobsažný chmel (nikoliv hrubý chmel). Dále se nedoporučuje užívat přídavného jména chmelový v názvech organizační povahy, nýbrž nahradit je adjektivem chmelařský; chmelařský štáb, chmelařská komise, chmelařské středisko (ale např. chmelový sklad ve významu ‚sklad chmele‘). Komise jednala též o názvu píchák pro ‚nástroj na zapichování drátu do země‘; usoudila, že jej není třeba považovat za slangový (jak se někdy děje), protože u nástrojů jsou názvy tohoto typu běžné (šroubovák, struhák, zvedák ap.). Název píchák se už všeobecně vžil a náhrada by se obtížně hledala.

Naše řeč, volume 68 (1985), issue 2, pp. 106-108

Previous Jiří Hasil: Dvacátý osmý běh Letní školy slovanských studií

Next Lenka Kusáková: 170 let od úmrtí F. J. Tomsy