Vlastní jména českých kin

Jiří Zapletal

[Articles]

(pdf)

-

I. Kino je v českých zemích už několik desetiletí nejběžnější a také nejnavštěvovanější veřejnou kulturní institucí. Od prvního veřejného kinematografického představení, které uskutečnili v Paříži r. 1895 bratři Lumièrové, neuplynulo ani 12 let, když v Praze Viktor Ponrepo zahájil provoz prvního stálého kina v domě U modré štiky. Od r. 1907 až do dnešní doby se zájem o filmovou tvorbu neustále zvyšuje. V r. 1936, deset let po zavedení zvukového filmu, bylo v Československu 1838 kin, o čtvrtstoletí později už 3566. V současné době má pouze Česká socialistická republika 2135 veřejných kin.

Pokusíme se zde podat přehled současně užívaných vlastních jmen českých kin a rozdělit jejich motivaci do jednotlivých tematických oblastí. Dále si všimneme vhodnosti volby názvu, frekvence šestnácti nejčastěji volených názvů, vztahu názvu kina k místu, v němž se kino nachází, a z formálního hlediska pak i nejdelších a nejkratších názvů kin v ČSR.

[64]Většina českých kin se nachází v nevelké obci, která nemusí své jediné kino označit vlastním jménem. Proto pouze 458 kin v celé ČSR má svůj název, kdežto všechna ostatní kina zůstávají bez názvu. Těchto 1677 kin má k obecnému označení kino z praktických důvodů připojeno jméno obce, do níž je situováno, např. kino Velké Karlovice ap. Tato pracovní označení však nejsou oficiálními názvy, a proto se zde jimi nebudeme blíže zabývat. Pro všechna ostatní kina bylo utvořeno 176 vlastních jmen, z nichž některá se mnohokrát opakují.

Frekvenci názvů našich kin vyjadřují tyto číselné údaje. Název Letní kino má v ČSR 54 kin, Svět 40, Oko 31, Mír 16, Jas 13, Panoráma 12, Družba 9, Lípa 9, Hvězda 8, Moskva 8, Květen 8, Beseda 6, Vlast 6, Vesmír 5, Praha 5, Čas 5. Těchto prvních šestnáct nejčastěji se opakujících vlastních jmen pojmenovává více než polovinu všech českých kin.

Volba názvu kina podléhá politickým, kulturním a jiným potřebám společnosti. Některá starší kina změnila za dobu svého trvání svůj název i několikrát. Přitom starší názvy kin jako Obzor, Čásek, Edison atd. se nově již neopakují. Do naší současnosti přetrvávají i staré názvy Svět, Oko, Jas a četné další, které mizí současně s postupným rušením starých kin. Za posledních deset let bylo takových kin zrušeno jen v ČSR téměř 300. Výstavba nových kin vyžaduje především ve velkých městských aglomeracích stále nové a nové názvy. V nedávné době vznikla celá řada nových názvů, např. Kinokavárna Reflex v Karviné, kino Amfi v Ostravě, Art v Brně a v Chebu, Experiment v Ostravě-Porubě. Ex v Karviné a kino Permon ve Frýdku-Místku.

II. V dalším textu uspořádáme současná jména českých kin podle motivace do následujících pěti tematických celků:

1. Jména původu zeměpisného

2. Jména podle významných osobností

3. Jména určující polohu a vlastnost kina

4. Klasická jména z dob filmových počátků

5. Jména oslavující práci a pokrok.

1. Velmi pestrou a vnitřně členitou skupinu tvoří jména českých kin původu zeměpisného. Můžeme je dále rozčlenit takto:

1.1 Mnoho kin je pojmenováno podle měst. Nejčastěji podle měst zahraničních, zvláště ze socialistických států (Moskva, Varšava, Sofia, Leningrad, Kyjev, Paříž), také podle míst historicky významných (Sokolovo, Sevastopol, Jalta) a v nejnovější době i podle měst družebních (kino Karpinsk v Sokolově). Řada českých kin je pojmenována podle [65]hlavního města ČSSR (kino Praha je v Karlových Varech, Chomutově, Brně, ale i v Praze). Podle českého města Tábor bylo pojmenováno kino v Praze 3 na Žižkově. Do skupiny kin, která jsou pojmenována podle měst, můžeme též začlenit všechny názvy kin pracovně označených jménem obce, kde působí. Mnoho kin ve větších městech je pojmenováno podle části obce, např. v Praze jsou kina Bohnice, Hlubočepy, Kačerov, Ruzyně, Vyšehrad a další.

1.2 Velmi vhodné, ale poměrně málo časté je pojmenování kina podle protékající řeky, např. kino Labe v Děčíně, Odra v Bohumíně, Vltava v Kralupech nad Vltavou a v Praze, Střela v obci Plasy nebo Svratka v Brně. Dalších příkladů bychom našli velmi málo.

1.3 Také podle hor (horstev, vrcholů) se v ČSR jmenuje pouze několik kin: Ondřejník v Kunčicích pod Ondřejníkem, Praděd v Loučné nad Desnou, Vysočina v Žďáru nad Sázavou a Šumava v Klatovech. Název Blaník v Praze a v Ústí nad Labem dnes chápeme spíše symbolicky než jako název hory.

1.4 Podle části území ČSR jsou pojmenována kina Morava v Brně a v Praze a kino Haná v Kojetíně.

1.5 Pouze jeden název kina je motivován jménem moře. Je jím kino Jadran v Brně.

2. Jmény osob je označeno také jen velmi málo českých kin. Příjmení spisovatelů nesou kina Arbes v Praze na Smíchově a Jirásek v Mimoni. Rodnými jmény jsou nazvána: v Praze-Nuslích kino Libuše, v Karlových Varech Drahomíra a Petr, v Ostravě kino Vítek a dříve v Praze-Dejvicích kino Šárka. Kino Ondráš v Janovicích je pojmenováno podle lidového hrdiny. Žádné české kino nemá jméno ani podle známého či zasloužilého herce nebo pracovníka filmového umění, ani podle významného státníka, vědce nebo jiné obecně známé osobnosti. Výjimku tvoří pouze kino Ponrepo, pojmenované podle pseudonymu majitele prvního stálého kina v Praze, a kino Edison v Ostravě. Další kina nazvaná podle osob jsou zároveň jménem obce a jako taková je do našeho výčtu nezahrnujeme, např. kino Mikuláš, Přibyslav a další.

3. Významnou tematickou oblast motivace pojmenování našich kin zaujímají názvy, které ukazují na polohu nebo vlastnost pojmenovaného kina. Oba typy názvů jsou pro pojmenování kin vhodné.

3.1 Podle druhu, charakteru nebo vlastnosti kina byly přijaty názvy Letní, Širokoúhlé, Velké, Malé, Lidové kino a další. Protože tyto názvy se vyskytují poměrně často, neuvádíme zde jejich místo výskytu. Další názvy jsou však již jednotlivé, např. Minikino v Plzni, [66]kino Amfi v Ostravě nebo kino Malá scéna v Jihlavě. Dnes nejužívanějšími názvy z této oblasti jsou názvy Letní kino a Panoráma. Vyskytují se i v podvojných podobách, např. Panoráma-Mír v Krnově, Letní-Panoráma ve Valašském Meziříčí atd. Názvy Čásek, Čas, Kino cestujících mohou zároveň ukazovat jak na charakter kina, tak popř. i na jeho umístění.

3.2 Podle umístění kina ve městě jsou utvořeny poměrně často se vyskytující jména Pasáž, Centrum a Střed. Některá jména kin jsou převzata podle komplexu víceúčelových zařízení, v Praze např. kino Metro, Kotva, Lucerna. Podle známého městského objektu jsou nazvána kina U hradeb, Na terase, Klub, Kino-knihovna, Kinokavárna, Městská knihovna, Kulturní dům, kino Výstaviště v Jablonci nad Nisou, Černá louka v Ostravě nebo (dříve) Veletrhy v Praze-Holešovicích. V Lipníku nad Bečvou mají letní kino Nadsklepí. Podle umístění kina ve městě náleží do této skupiny také názvy typu Ruzyně nebo Vyšehrad, které však řadíme mezi názvy původu zeměpisného.

4. Zvláštní a samostatnou skupinu tvoří dnes již klasická jména kin, pocházející z doby filmových počátků. Sem řadíme jména Oko, Jas, Svět, Obzor a Světozor, souvisící s viděním, technikou a funkcí filmu. Jméno Oko souvisí s němým filmem a je druhým nejpočetněji zastoupeným jménem této skupiny. Výhodou jeho užití v současnosti je schopnost jednoznačně a jednoslovně na kino upozornit. Stará jména cizího původu Illusion, Olympia, Orient, Alfa a Eden jsou užívána mezinárodně. Mezi nejstarší jména kin patří i Edison (podle průkopníka kinematografie a vynálezce T. A. Edisona).

5. Snad nejbohatší pojmenovací oblastí je oblast jmen oslavujících práci, pokrok, historické události a jednotlivé společensky důležité skupiny obyvatelstva.

5.1 Podle historických událostí jsou v českých zemích nazývána kina Únor, Vítězný únor, 9. květen, Odboj, Revoluce, Máj, Květen a Osvobození. U těchto jmen můžeme poměrně přesně určit dobu vzniku. Čím kratší časový úsek nás dělí od dané historické události, tím přesněji můžeme vymezit dobu vzniku jména.

5.2 Druhou významnou skupinu tvoří jména oslavující určitou společensky důležitou skupinu. Sem patří názvy Horník, Hutník, Družstevník, Pionýr, Budovatel, Hraničář, Pohraniční stráž, Pohraničník, dále genitivní tvary Brigádníků, Odborů, Pilotů a Pohraniční stráže. Do této skupiny můžeme též zařadit jména kin typu Pšovan, Slezan a Slovan, která jsou odvozena od jmen obyvatel určitého území.

[67]5.3 Relativně samostatná skupina jmen se vyčlenila v době zvýšeného zájmu o dobývání kosmu přejetím obecných jmen označujících kosmické objekty, např. Vesmír, Kosmos, Zenit a nejnověji Sputnik. Je zajímavé, že dosud žádné české kino není pojmenováno názvem Měsíc nebo Slunce. V Mariánských Lázních a v Ostravě však použili poetického jména Luna.

5.4 K oslavě práce, pokroku, vztahu k vlasti apod. slouží celá řada jmen. Jsou to zejména: Zdar, Vzlet, Cíl, Práce, Družba, Mír, Svornost, Předvoj, Rozvoj, Radost, Kolektiv, Osvěta, Oddech, Úderka, Mladých, Maják, Svoboda, Rudá hvězda, Jiskra, Úsvit, Beseda, Vítěz, Domovina, Lípa a Vlast. Tato početná a pestrá skupina, kterou bychom mohli ještě dále členit, obsahuje řadu jmen s různými symbolickými významy.

III. V následující části si krátce všimneme vztahu jména kina k místu, v němž ho bylo použito. Jména kin, která se úzce pojí k určité lokalitě ČSR, můžeme označit jako jména s regionální vazbou. Tato jména jsou často jediná v republice a téměř všechna můžeme začlenit do některé z výše uvedených tematických oblastí užívaných pro označování českých kin. Patří sem jména typu Čakan v Domažlicích, Kotva v Děčíně, Kolonáda v Mariánských Lázních, Hraničář v Tachově, Hutník v Třinci, Pšovan v Mělníku a Slezan ve Slezské Ostravě nebo Ondráš v Janovicích. Do této skupiny náleží též řada jmen původu zeměpisného, např. Labe v Děčíně, Šumava v Klatovech, Černý Důl ve Vrchlabí. Na druhé straně může však někdy být očekávaná regionální vazba porušena a ke spojení jevu s lokalitou nedochází. Pak se stane, že např. oslavný název Pohraniční stráž nalezneme u vnitrostátního kina v Olomouci. Pojmenování českých kin jmény s regionální vazbou považujeme obecně za vhodné.

IV. V závěru si jen velmi stručně všimneme délky jmen českých kin. Většina českých kin má jméno krátké, v naprosté většině jednoslovné a v mnoha případech též jednoslabičné. Několik našich kin má název dvouslovný, v extrémním případě i víceslovný. Nejkratší jméno má kino Ex v Karviné a kino Aš v Aši. Častými jednoslabičnými jmény kin jsou: Svět, Mír, Čas, Máj, Cíl, Klub atd. Dvouslovné názvy jsou např. Rudá hvězda, Vítězný únor, 9. květen, U hradeb a další, také Panoráma-Mír v Krnově, Letní-Výstaviště a Alfa-Illusion v Plzni nebo Kinokavárna Reflex v Karviné. Trojslovným názvem je Kino náročného di[68]váka. Nejdelší název má Putovní kino Krajského podniku pro film, koncerty a estrády v Českých Budějovicích.

V. V naší práci jsme postupně uvedli 153 jmen českých kin, tj. 87 % všech kin v ČSR, která dnes mají své vlastní jméno. K hlubšímu poznání motivace vzniku všech jmen našich kin by byla potřebná i podrobnější analýza kulturně historická, popř. i zeměpisná a v konkrétních případech pak též přesná znalost doby vzniku jména.

Dále by bylo jistě zajímavé sledovat historický vývoj jmen českých kin; podrobně analyzovat dobu vzniku a také motivaci jejich pojmenování. Diachronní pohled na danou problematiku by mohl také ukázat, jaká byla obliba jmen v jednotlivých etapách vývoje Československa, a pomohl by odhalit jména, která postupem času zanikla.

Naše řeč, volume 68 (1985), issue 2, pp. 63-68

Previous Libuše Kroupová: K pomnožným podstatným jménům v současné češtině

Next František Štícha: O jazyce soudních rozhodnutí