Fikator

Petr Nejedlý

[Drobnosti]

(pdf)

-

V nově sestaveném výboru z kramářských písní Poslyšte písničku hezkou…[1] čteme v textu č. 5 (s. 16): „Tamboři fikator tlučou…“ Slovo tambor ‚(vojenský) bubeník‘ je posud obecně známo. Nelze to říci o slově následujícím — fikator. Starší slovníky, které zachycují češtinu doby střední a nové (např. Jungmannův, Kottův), je nezaznamenávají, tím méně pak slovníky dnešní (Příruční slovník jazyka českého, Praha 1935—1957; Slovník spisovného jazyka českého, Praha 1960—1971; Slovník spisovné češtiny, Praha 1978). Slovo jsme nenašli ani v rukopisném slovníku Rosově, doloženo není ani v lexikálním archívu Ústavu pro jazyk český ČSAV.

V lidové — přesněji pololidové — písni přesto nebylo tohoto slova užito ojediněle. Josef Jireček uvádí mezi obecně rozšířenými nápěvy, podle nichž se zpívaly duchovní písně v 17. a 18. století, píseň označenou Vojenský fikator (citována v kramářském tisku z r. 1777). Ve známé sbírce lidových písní ze Sadské, předložené úřadům r. 1820 v rámci tzv. guberniálního sběru lidových písní, nacházíme uvedený výraz v písni č. 34, která je variantou — takřka doslovnou — výše citovaného textu z edice Benešovy.

Tyto doklady nám ovšem při zjišťování významu slova fikator pranic nepomohou. Pochyb není pouze o tom, že jde o pojmenování některého vojenského povelu, patrně takového, který nějak předchází pochodu vojska apod. (srov. kramářský text: „… již se na marš chystají … moji milí kamarádi do glídu (tj. šiku) se stavějí … Fendrychové napřed kráčí, roztahujou své fangle…“).

Podle ústního sdělení pracovníků Vojenského historického muzea v Praze se povel fikator, figador skutečně vyskytuje v jednom vyobrazení vojenských pořadových cviků (zhruba z 18. století). Vzhledem ke kontextu a k nákresu šlo podle jejich soudu o povel Nástup! nebo eventuálně Vyrovnat! U vyobrazení je rovněž uveden německý povel Vergatterung!

Schmellerův Bayerisches Wörterbuch uvádí pod heslem Vergatterung,[2] že je to mj. povel k shromáždění vojska, ubytovaného „po kvartýrech“ nebo v kasárnách, na stanovené místo.[3]

Můžeme tedy uzavřít, že fikator je citátové slovo, přejaté v pův. nářeční podobě figador, fikator z německého Vergatterung ‚shromáždění‘, a označuje (podobně jako např. lermo ‚vzhůru, poplach, alarm‘) určitý vojenský signál. V daném případě můžeme jeho význam určit jako povel ‚Nástup (v šik)!, Shromáždit se [54](na určeném místě)!‘. Není tedy důvodu, proč bychom jej museli volně interpretovat jako ‚Nasednout!‘, jak je tomu v uvedené Benešově edici na s. 139 (ani kontext písně totiž nutně nevyžaduje zúžení smyslu na obraz jízdních oddílů).

---

[1] Poslyšte písničku hezkou… Kramářské písně minulých dob, sestavil, úvodem a poznámkami opatřil Bohuslav Beneš, Praha 1983.

[2] J. Andreas Schmeller, Bayerisches Wörterbuch. 1. Band, München 1872, s. 956. Za upozornění děkuji prof. P. Trostovi.

[3] Tento význam zaznamenávají ve stručnější podobě i další slovníky, srov. např. Grimmův Deutsches Wörterbuch (3. Band, Leipzig 1862, sloupec 1629) Figatter (Figatter schlagen ‚tympano pulsato ad iter convocare‘) nebo Příruční slovník německo-český J. Janka a H. Siebenscheina (4. díl, Praha 1944—48, s. 316: (zur Vergatterung schlagen, trommeln ‚bubnovati k nástupu‘).

Naše řeč, ročník 68 (1985), číslo 1, s. 53-54

Předchozí Jiří Kraus: Dřevní — dřevný

Následující Alena Polívková: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací