Vidno

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. E.) Zase jsme malovali čerta na zeď, když jsme III. 309 napsali, že krajané, kterým udělala krása nečeského slova »vidno«, měli by psáti také, že je vidno Sněžku. Už je to tu; podle »Nár. demokracie« (18. března) prohlásil nizozemský ministr Huys, »že dosud není vidno ničeho, že by byl bývalý císař a jeho syn se zúčastnili nějaké akce«. Slibujeme, že již budeme opatrnější.

Pan X. Y. nám poslal zajímavé doplňky o tomto provincialismu ze slovenštiny, kde je velmi častý. »Pětiletá Slovačka na př. zakryla mi rukama oči a potom odtrhnuvši ruce zeptala se mne: »Už je vidno?« Školník na chodbě nerozsvítil, že je vraj (= prý) ešte vidno. S předmětem se tak říká často. »Vidno rytierov!« volal jeden Bystřičan za maďarského vpádu na nás, kteří jsme neztratili hlavy. Namátkou uvádím tyto příklady: »A horou (= lesem) vidno dve fakle blýskať pomedzi hustú bučinu, počuť ich (= slyšeti je) výskať, počuť ich pískať…« (Sládkovič, Detvan 64, 85). »Ako sa mu brieždi (= jak se mu rozbřeskuje), vyjasnieva neistota. Tu i tu povstávajú vidné body« (Páričkova Slov. knižnica č. 7—8, 119).«

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 5, s. 160

Předchozí Studnice

Následující Zmužilý, zmužiti se