O dosběru brambor a jiných plodin

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

V období podzimních zemědělských prací jsme mohli v několika rozhlasových relacích slyšet o dosběru brambor a cukrovky. Ještě předtím se toto slovo objevilo ve směrnicích ministerstva zemědělství, jimiž se konkretizovaly pokyny „pro zajištění dosběru cukrovky pro technické zpracovaní“ (ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, odbor ekonomiky zemědělství — 22, Č. j.: 1 287/82 — 222).

Přesto, že jsme se s výrazem dosběr dosud nesetkali a nezaznamenávají jej ani slovníky spisovné češtiny, nepůsobí podle našeho názoru nějak zvlášť neobvykle a cize. Už na první pohled totiž souvisí se zcela běžným podstatným jménem sběr, a tím také se slovesy sebrat, sbírat, a zejména pak se slovesem dosbírat, od něhož je odvozeno. U podstatného jména dosběr můžeme tedy mluvit o dvojí motivaci jeho tvoření: za základní považujeme vztah k příslušnému předponovému slovesu dosbírat, druhotně se uplatňuje vztah k bezpředponovému podstatnému jménu sběr. (Podstatné jméno dosběr nepovažujeme totiž za odvozené přímo od podstatného jména sběr, poněvadž předponové tvoření od dějových jmen je velmi omezené, s předponou do- se nevyskytuje vůbec.)

Podstatné jméno dosběr se tedy způsobem tvoření ústrojně řadí mezi jiná dějová jména motivovaná slovesem s předponou do-; tato předpona jak v motivujícím slovese, tak v odvozeném dějovém jménu vyjadřuje poslední, konečnou fázi nějakého děje, srov. doprodej ‚doprodávání něčeho‘ (k doprodávat i prodej), dosed ‚dosednutí‘ (např. letadla; k dosednout i sed), doskok (mj.) ‚dokončení skoku‘ (k doskočit i skok), doběh ‚dobíhání, konec běhu‘ (k doběhnout i běh) aj. Relativně hojně se těchto jmen využívá v odborném názvosloví; početná jsou právě v zemědělské terminologii, srov. dochov ‚dokončování odchovu‘, dokos ‚dokončení kosení‘, dosev ‚dodatečné setí‘ aj., ale vyskytují se i v jiných oborech, jak o tom svědčí např. názvy dobod a dosek v názvosloví šermířském, dokvět v botanické terminologii, dosvit v elektrotechnice a další.

Není bez zajímavosti, že podstatné jméno dosběr se objevilo právě v době, kdy se stále více zdůrazňuje hospodárnost, efektivnost ve všech oblastech našeho života. Potřeba pojmenovat činnost, která je v souladu s těmito tendencemi, byla pravděpodobně rozhodujícím motivem pro vznik nového slova. Je to zároveň doklad toho, jak pružně dokáže jazyk reagoval na potřeby společnosti.

Závěrem můžeme říci, že podstatné jméno dosběr se jak po stránce slovotvorné, tak po stránce funkční ústrojně vřazuje do slovní zásoby jazyka; nemáme tedy důvodu je odmítat.

Naše řeč, ročník 67 (1984), číslo 1, s. 56

Předchozí Jan Petr: Český překlad sovětské práce o sociolingvistice

Následující Mírová výzva k vědcům celého světa