Eva Macháčková
[Drobnosti]
-
V poslední době jsme se v denním tisku setkali s výrazem malobyt. Dočetli jsme se, že malobyt není jen malý byt; nazývá se tak byt pro důchodce v domech s tzv. pečovatelskou službou. Zpravidla se tento byt skládá z pokoje (do kterého si mohou důchodci vzít i některé vlastní zařízení) a z kuchyňského koutu. Jinak je však v těchto domech o důchodce všestranně postaráno, mohou se ve společných místnostech stravovat, mají tu své kluby apod. Takovéto moderní bydlení pro důchodce představuje zkvalitnění péče o staré lidi; těm bude jistě vyhovovat, že nejde o ústavní zařízení v pravém smyslu slova.
Podívejme se nyní, jak je slovo malobyt utvořeno. Je to slovo složené ze dvou částí, podobně jako maloměsto nebo maloobchod. Vedle složenin s první částí malo-, existují i obdobné složeniny s první částí velko- nebo třeba rychlo-: velkostatek, velkorypadlo, rychlobruslař, rychločistírna. Tyto složeniny mají zpravidla jiný význam, než by mělo spojení adjektiva se substantivem. Tak rychlobruslař není každý člověk, který rychle bruslí, rychlobruslení je druh sportu, pod. maloměsto je charakterizováno spíše než malým počtem obyvatel jistým (nevelkým) stupněm společenské úrovně i svou morálkou. Velkorypadlo je jistě velké rypadlo, mohutný stroj, ale od jiných rypadel se liší též jistými kvalitami, slovo velkorypadlo je technický termín. Podobně slovo malobyt neoznačuje kterýkoli byt malých rozměrů, nýbrž je to malý byt v domě s pečovatelskou službou.
V souvislosti se zkvalitňováním péče o staré lidi bude pravděpodobně malobytů přibývat. I když se nám dnes výraz malobyt zdá neobvyklý, stane se možná časem zcela běžným.
Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 4, s. 224
Předchozí Karel Kamiš: Směrník
Následující Milada Homolková: Vyjádření o jazyce a řeči v publicistických projevech F. Halase