Časopis Naše řeč
en cz

Předpremiéra, předpohotovost, předtaneční

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Podstatná jména s předponami před-, mezi-, nad-, pod-, proti- (zpravidla ve významu prostorovém, časovém, příp. přeneseném) vznikají především z předložkových pádů: podpalubí je místo „pod palubou“, předvečer doba „před večerem“. Řidčeji se tvoří tato podstatná jména vlastní prefixací; předpona se připojí přímo k substantivu: předzahrádka.[1]

Na tomto místě nás budou zajímat ta podstatná jména, která jsou utvořena tak, že po odtržení předpony zbývá část slova, která je totožná se základovým substantivem: před-večer, pod-tón, mezi-stanice. Pak můžeme klást otázku, zda slovo s předponou označuje součást, druh toho, co označuje slovo základové (je jeho obměnou, modifikací), popř. zda toto slovo označuje jev prostorově, časově (popř. přeneseně) sousedící s jevem označeným základovým slovem. Můžeme se tedy ptát, zda mezistěna je druh, součást stěny nebo něco, co je mezi stěnami; podobně zda nadledvina je druh ledviny nebo něco, co je nad ledvinou uloženo apod. I kdybychom vždy věděli, jakým postupem slovo vzniklo (vlastní prefixací nebo konverzí z předložkového pádu), či přesněji, jaká je ze současného hlediska jeho motivační struktura, nebo slovotvorná forma (která genezi slova více či méně věrně reprodukuje), nebyli bychom o mnoho moudřejší, neboť jen slovotvorným významem by lexikální význam zcela objasněn nebyl.[2]

Ze slovotvorného významu se dovídáme, že nadledvina je orgán uložený „nad ledvinou“, nadporučík hodnost vyšší než poručík, předvečer doba „před večerem“. Lexikální význam slov — zvláště odborných termínů — je ovšem vždy specifický a jen ze slovotvorného významu se vyvodit nedá. Tak laik nemůže vědět, že podpraporčík a nadpraporčík patří do širší kategorie praporčíků, zatímco podplukovník není plukovník a podporučík není poručík. Podobně se ze slovotvorného významu slov předpohotovost, předpremiéra nedovíme, zda je předpohotovost druhem, součástí pohotovosti, předpremiéra druhem premiéry. Slovo základové a odvozené k sobě nějakým způsobem patří: předpohotovost mají lékaři v časovém období po skončení normálních ordinačních hodin a před pohotovostní lékařskou službou, mládež mívá předtaneční, tj. kursy tance před vlastními tanečními, předpremiéra je představení před premiérou, které nemá ještě lesk premiéry.[3] Že v některých případech je význam slova odvozeného součástí významu slova zá[221]kladového (že tedy např. podmnožina je součástí množiny) neplatí obecně a jen z vnější slovotvorné podoby to nepoznáme.

Z časového předcházení jedněch jevů, dějů před druhými, vyjádřeného předponou před- může vyplývat menší důležitost, prozatímnost, předběžnost apod. jevů, událostí časově předcházejících: předzápas je nejen ‚zápas předcházející před jiným, ale také ‚zápas méně důležitý‘. I u názvů osob se přidává někdy tento význam předběžnosti. Předřečník je ‚řečník, který hovořil před jiným řečníkem‘; předjezdec je obdobně ‚jezdec předcházející před jiným jezdcem‘, zpravidla se tak ovšem nazývá — např. na lyžařských závodech — ‚jezdec, který jede před vlastními závodníky, ale není bodován‘.

Povšimněme si ještě některých slov dané slovotvorné stavby, jejichž význam z předložkového pádu vyvodit nelze. Tak slovo předprodej není akce „před prodejem“, ale ‚prodej vstupenek na nějakou akci (zápas, představení) předem, dopředu‘. Podobně předhláška je ‚hlášení o příjezdu vlaku do následujícího traťového úseku (hlášení předem)‘. Slovo předprodej vzniklo asi přímo přidáním předpony před- k substantivu prodej a nikoli ze slovesa předprodávat. Toto sloveso se sice v poslední době objevuje (např. můžeme číst nápis: Na zítřejší představení předprodáváme u pokladny č. 2), ve slovnících však není doloženo; nalezneme tam jen dokonavé sloveso předprodat s označením: zastaralé, obchodní slang.

Na závěr ještě stručnou poznámku o původu rozdílů v utváření slov s uvedenými předponami. Původně vznikaly substantivní útvary s předložkovými předponami pouze univerbizací a substantivizací předložkových pádů základových jmen (pokud ovšem nebyly odvozeny druhotně z předponových sloves: odbor, odběr, nástavba, přístavba). Na odlišení od nich dostaly však zpravidla novou, jinou tvaroslovnou charakteristiku: na břehu → nábřeží, na rozdíl od břeh; pod zimou → podzim, proti zima). Útvary s nezměněnou podobou základového substantiva se dostaly do češtiny teprve nápodobou cizích, hlavně německých vzorů (srov. předpokoj — něm. Vorzimmer, fr. antichambre); toto vlastně neústrojné tvoření se však vžilo, především proto, že se mohlo přimknout k starému domácímu čistě prefixačnímu typu s předponami původními (nepředložkovými), jako pra-otec, pa-klíč atp. Má sice v češtině dosud postavení zvláštní, ale nemělo by smyslu je odmítat.


[1] Výklady o prefixaci najdeme v kapitole Z. Hruškové a M. Těšitelové v knize Tvoření slov v češtině 2, Praha 1967, s. 679—727. Autorky liší útvary modifikační, mutační a modifikačně-mutační. Většina útvarů nevznikla modifikací, i když se tak někdy jeví. Jejich základní význam je dán ve smyslu onomaziologické kategorie nositele okolnostního určení.

[2] O rozdílech mezi slovotvorným a lexikálním významem slova srov. především M. Dokulil, K otázce prediktability lexikálního významu slovotvorně motivovaného slova, SaS 39, 1978, s. 244—251.

[3] Z lexikálního i slovotvorného významu slova premiéra vyplývá, že jde o „první představení“; je tedy překvapující, že může být ještě nějaké představení před premiérou — předpremiéra. Zdá se však, že k významu ‚první‘ (představení) se připojil význam ‚oficiální‘, ‚slavnostní‘, zatímco význam ‚první‘ ustoupil poněkud do pozadí.

Naše řeč, ročník 66 (1983), číslo 4, s. 220-221

Předchozí Alena Polívková: Složitý způsob pojmenování

Následující Ludmila Švestková: Červiště

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1