Časopis Naše řeč
en cz

Z válečného slovníku

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Doplňkem slov vojenských, která se za války rodila v poli i v »zázemí« a z nichž ukázky přinesla poslední dvě čísla N. Ř., jsou slova »civilní«, jejichž kolébkou a domovem byla česká města a venkov a svízelný válečný život v nich. I ta slova dosud žijí, a to nejen v paměti, nýbrž většinou i v praksi, neboť nynější naše poměry jsou vlastně jen málo změněným pokračováním poměrů válečných. Jednou však i to vezme konec, přestanou fronty, ústředny, chlebenky atd. a zapadnou s nimi i slova, která se s nimi vynořila; a i když se zachovají příštím generacím jako mrtvý lexikální materiál v dnešních novinách, knihách a pod., zatemní se možná aspoň důvod jejich vzniku. Proto i taková slova jest třeba sbírati a zaznamenávati aspoň dnes — snad již o hodině dvanácté. Z příspěvků, které Naší Řeči byly poslány na válečný slovník, bylo těch, které byly věnovány těmto slovům nevojenským, dosud nejméně. Uveřejňujeme dnes z nich slova, která sebral jednak prof. Š. Kubín, jednak prof. Karlík z Domažlic.

Bičifón n. blechárna biograf; bílit, krást (de se bílit); buřina, buřt (kup si buřinu, budou z tuřínu); cepelín, keťaský obchod; černý, jezdit na černo, mlít na černo (z němč.), t. j. bez lístku; drát, sedni na drát, jeď po proudu, po tramvaji; drdol, kup si drdol! pozdrav jako »nazdar« (z pořekadla: »kup si drdol, nebude«, jakých kolovalo víc); držet místo, musil-li kdo odběhnouti z fronty, zajistiti mu místo; enky, společný název nekonečné řady různých odběrných lístků, jako byly bramborenky, cukřenky, chlebenky, moučenky, uhlenky, tabáčenky atd.; erár, obilní ústav (odvedli jsme eráru 15 metráků, na Chodsku říkali někteří venkované z neporozumění cizímu slovu »jenerálu«); fechtovat, sháněti po vesnicích za peníze nebo výměnou potraviny; fridolín, mír v Brestu Litovském; fronta, zástup lidí čekající v řadě na vydávání potravin a j.; hodinky s vodotryskem (dej mi cigaretu! — a co bys ještě chtěl? hodinky s vodotryskem? pod. máš cigaretu? — to nemám, ale mám babičku v Číně); houpat, míti někoho za blázna (nehoupej nás!); [154]chodit (běhat) po chlebě a pod. (sháněti se, kde se právě prodává); jízva (v Podkrkonoší) m. výzva (už pude druhá jízva); kabaret, baret francouzských legionářů; kanárek, kukuřičný chléb, také kukuřičák; keťas, žen. keťaska, z něm. Kettenhändler, obchodník, který se za války předražováním zboží obohatil, pak každý boháč nebo blahobytně vypadající člověk (na Chodsku také ketas nebo i kaťas), odtud i další odvozeniny keťaský, keťasit, keťasovat, vykeťasovat, nakeťasovat si a pod.; kopřivy, chodit v kopřivách, v šatech z kopřivové látky; korytník, kdo vyžírá obec nebo stát; kukuřičňák, válečný desítihaléř ze žlutého niklu; kukuřičný policajt (v Plzni), strážník na dozoru u prodejny; lajtnant bez zápisu, uherská cigareta bez označení; levý, celej na levo, t. j. ani mne nenapadne; maxmilijání cena (na Chodsku též maxmiliální nebo dokonce »decimální«), maximální; maštěnka (v Bělohradě), tučenka; mirolín = fridolín; mýdlo, ten je jak válečný mejdlo, bere úplatky, maže se; nahnouti, je to s ním nahnutý, máme nahnutý kvartýr, jsme v tom špatně; nazaret (Sobotka, Domažlice), lazaret; Nováček, císař Karel; pivolín, náhražka piva; přílepek, kdo se přitlačil k frontě čekajících; pufna, nákladní vlak; putna, mně je to putna, volný, lógr, t. j. mně je to jedno; reflektor, člověk se zrzavou hlavou; řetězový obchod, Kettenhandel; semetrika, elektrická tramvaj; smůla, válečná náhražková káva; stát na chleba, na brambory (n. bramborách), na sádlo a pod., čekati na prodej; stromovka, tabák z lupení (kouří Stromovku; co je to za tabák? — Stromovka versus Letná, bukovina, bukovinský tabák, z českých luhů a hájů); španělka, chřipka »španělská« (v říjnu 1918), poněvadž začala řáditi ve Španělích; tobogán na vši, pejzy haličských židů; uhlobarón, zloděj uhlí; Ukradina, to je zboží z Ukradiny (kradené); úplavice, rakouská papírová dvoukoruna; vohodit se, ošatiti se; voko, policajt; žatecký, kouřit žatecký, t. j. náhražku tabáku s chmelem.

I u těchto slov známe namnoze jen znění a význam. Prosíme tedy svých čtenářů, jednak aby přispívali na rozmnožení této sbírky lidových slov válečných, jednak aby nám oznamovali, kde se těch slov, zvláště méně obvyklých, užívalo, kdy se asi začala vyskytovati a kde se vzala.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 5, s. 153-154

Předchozí B.: Kříšení

Následující B.: Z našich časopisů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1