ap (= Alena Polívková)
[Short articles]
-
V naší poště se objevují dotazy na sloveso objektivizovat, jehož se užívá především v odborných a někdy velmi úzce odborných textech.
Sloveso objektivizovat patří do poměrně velké skupiny sloves, která jsou utvořena z řecko-latinských základů příponou -(iz)ovat, např. materializovat, elektrizovat, racionalizovat, syntetizovat, participovat, klasifikovat, plombovat aj. Jejich obdoby většinou existují i v jiných evropských jazycích, a proto jim můžeme přiznat charakter mezinárodních slov, tzv. internacionalismů. V našem spisovném jazyku to nejsou vždy slova všeobecně rozšířená a známá, ale spíše naopak.
Čtyřsvazkový Slovník spisovného jazyka českého vysvětluje význam slovesa objektivizovat takto: ‚činit, učinit obecně platným; zpředmětňovat, zpředmětnit‘. Podle toho by šlo vlastně už o významy dva. Ale stav je ještě složitější. Tohoto slovesa se začalo užívat i ve spojeních dalších, např. objektivizovat myšlenku, poznatky, metody, postup atd. Spojení objektivizovat myšlenku můžeme chápat ve významu zpředmětnit ji, materializovat. Ale co třeba se spojením objektivizovat metody, postup? To je příklad poněkud jiný. K významu daného slovesa v tomto spojení nejlépe pronikneme od přídavného jména objektivní, od něhož je sloveso objektivizovat odvozeno. Toto přídavné jméno znamená asi tolik jako ‚shodující se se skutečností, věcný‘; jeho protikladem je přídavné jméno subjektivní; tzn. ‚vztahující se k subjektu, osobní, osobně podbarvený‘. Spojení objektivizovat metody, postup má tedy i význam, který se dá zahrnovat pod první význam uváděný SSJČ: ‚učinit obecně platným‘. Jevy obecně platné předpokládají zbavení subjektivních rysů.
Sloveso objektivizovat lze tedy chápat ve významu ‚(u)činit objektivním, zbavit, zbavovat osobních, subjektivních rysů‘.
Naše řeč, volume 65 (1982), issue 1, p. 56
Previous Emanuel Michálek: Žonglér, jokulátor, žakéř
Next Jan Petr: O začleňování litevských a lotyšských příjmení do češtiny (s návrhem na přepis litevských a lotyšských písmen)