Časopis Naše řeč
en cz

Děti a cizí slova

Olga Petrželková

[Drobnosti]

(pdf)

-

[1]Znalost významu řady cizích slov (tj. slov přejatých do češtiny z jiných jazyků) je nezbytná již v dětském věku, protože tato slova se objevují stále více i v nejběžnějších oblastech našeho života. V této souvislosti nás též zajímalo, v jakém množství se cizí slova vyskytují v dnešní literatuře pro děti, a zároveň jsme si tu položili otázku, zda a jak dítě jednotlivým takovým slovům rozumí, jaký význam jim přikládá. A proto jsme počátkem letošního roku provedli i zvláštní orientační průzkum, o němž podáváme stručnou zprávu.

Průzkum byl prováděn následujícím způsobem: Ze dvou čísel časopisu Sluníčko[2] (časopis je určen dětem od tří do sedmi let) byla excerpována cizí slova. Z celkového počtu slov tvořila cizí slova asi 4,5 %. K tomu je nutné dodat, že cizí slova se vyskytovala jen jako plnovýznamové slovní druhy (podstatná jména, přídavná jména, slovesa a příslovce), proto byla procenta počítána [221]pouze z nich (bez ohledu na frekvenci všech slov). O výběru cizích slov bylo třeba uvažovat z hlediska současného jazyka, tedy považovat za cizí pouze ta slova, která cítíme sami jako cizí např. z hlediska hláskového nebo morfologického (instruktor, formát, socialismus aj.). Slova zdomácnělá, jejichž cizí původ si neuvědomujeme (např. basa, hrabě, los), byla sledována jen okrajově.

V obou číslech časopisu byla užita tato slova cizího původu: adresa, akvárium, areál, ateliér, baletka, basa, bazén, biograf, centimetr, doktor, figurka, flétna, formát, fotografie, hrabě, instruktor, karneval, kauboj, kino, klarinet, kolektiv, kupón, laso, legrace, litera, los, meluzína, muškatelka, muzika, pastel, pionýr, pól, program, projektor, redakce, redaktor, reflektor, rekvizita, republika, silueta, slalom, tempera, transportér, trylek, turista, vikýř, volant; akademický, kondiční, korespondenční, legrační, motoristický, olympijský, pionýrský, socialistický, vylosovaný; absolvovat, koncertovat; tradičně.

Dvěma chlapcům a dvěma dívkám z 1. a 2. třídy ZDŠ v Praze byla tato slova čtena převážně v původním kontextu, pouze tam, kde kontext přímo objasňoval význam slova, byl vynechán nebo upraven.[3] Ukázalo se, že ze shora uvedených cizích slov znaly děti správný význam asi u 65 %, u 17 % jej dovedly alespoň přibližně určit. U 18 % cizích slov neměly děti o jejich významu správnou představu nebo přisuzovaly slovu význam jiný. Zde se projevil rozdíl mezi významem slov, který mají pro dospělé uživatele jazyka, a mezi významem, který slovu přikládají děti a který se od ustáleného významu nějak liší.[4] Ve slovní zásobě dětí mají cizí slova zcela jiné postavení než u dospělých, kteří reagují na jejich užívání různě (od vyhraněného odmítání až po nekritické nadužívání). Některá cizí slova si děti osvojují s elementární slovní zásobou (např. doktor, kino, legrace) a nijak nepociťují jejich cizost; významy dalších slov (a to i českých) poznávají postupně.

Pro objasnění uvedu několik příkladů: Děti dovedly vyjádřit význam slov pojmenovávajících osoby, s nimiž se v životě nějak setkávají (např. v televizi apod.): baletka, doktor, pionýr, redaktor, turista aj., dále význam slov označujících předměty a jevy z okolní reality: akvárium, areál, biograf, fotografie, redakce, reflektor, volant aj. Jen přibližnou představu měly děti o slovech hrabě (vyložily ho „něco jako král“), olympijský (ve spojení olympijské hry), pastel, projektor, transportér aj.

Významy některých přejatých slov neznaly děti vůbec. Šlo o následující slova: absolvovat, formát, instruktor, kondiční, kupón, litera, muškatelka, rekvizita, silueta, tempera, tradičně, trylek, vikýř. Některým z těchto slov přisoudily děti jiný význam. Docházelo k tomu v těch případech, kdy slovo svou formou svádělo k mylnému hledání etymo[222]logických souvislostí nebo k záměně se slovem podobně znějícím. Např. muškatelka je prý „moucha“ nebo „žena, která sportuje, dělá šerm, dřív to byli mušketýři“; v prvním případě šlo o mylnou představu o etymologii části slova „muška-“, ve druhém případě o záměnu s podobně znějícím slovem. Podobně zaměňovaly děti slova vikýř a vějíř, los a losos.

Výsledky orientačního průzkumu prokázaly, že většině cizích slov děti rozuměly. Znaly ovšem spíše význam slov běžně užívaných (i když se stále pociťují jako cizí) než význam slov sice již zcela zdomácnělých, ale v současné době již méně užívaných.

Z toho vyplývá, že důležitou úlohu pro znalost významů cizích slov (a celé slovní zásoby) má jednak jejich frekvence v jazyce, jednak skutečnost, že některá slova označují přímo jevy z dětského života. Ukázalo se, že nezbytnou podmínkou úspěšného jazykového vývoje dětí je jejich častý dialog s dospělými. V něm si dítě osvojuje významy slov, rozšiřuje si svou znalost slov i ze sémantického hlediska. Významnou roli v rozšiřování znalostí širokého okruhu má také televize. Zároveň by bylo prospěšné, kdyby autoři a redaktoři více přihlíželi k věku dětí, pro které texty připravují, a kdyby méně známá slova vysvětlili v poznámkách nebo ve zvláštním slovníčku.

V souladu se současnou i budoucí jazykovou situací je užívání cizích slov v literatuře pro děti vhodné a žádoucí. Je pochopitelné, že v časopisech určených čtenářům vyšších věkových skupin se procento cizích slov zvyšuje.[5] Podrobnější sociolingvistické a psycholingvistické výzkumy by mohly přispět k bližšímu stanovení míry užívání cizích slov, aby se nepřesáhly meze srozumitelnosti pro průměrného čtenáře.


[1] Redakční poznámka: Uveřejňujeme příspěvek mladé lingvistky, upozorňující na zajímavé stránky osvojování tzv. cizích slov při rozšiřování slovní zásoby v raném dětství. Z prvního (zatím velmi omezeného) průzkumu nelze ovšem vyvozovat zobecňující závěry.

[2] Sluníčko, 13, 1979/80, č. 12 a 14, 1980/81, č. 1.

[3] Děti byly dotazovány jednotlivě, rozmlouval s nimi jeden dospělý. Počítali jsme s únavou dětí, proto jsme udělali dvě přestávky. Vzhledem k tomu, že šlo pouze o orientační průzkum, nepřihlíželi jsme k faktorům sociálního prostředí, vzdělání a stáří rodičů, psychické vyspělosti dětí, úrovně motivace atd. Jsme si však vědomi toho, že v případě reprezentativního výzkumu bychom na tyto faktory museli brát zřetel. (K metodologii výzkumu viz např. F. N. Kerlinger: Základy výzkumu chování, Praha 1972.)

[4] L. S. Vygotskij: Myšlení a řeč, Praha 1976, s. 19.

[5] Např. Věda a technika mládeži, 33, 1979, 11 obsahuje asi 16 % cizích slov.

Naše řeč, ročník 64 (1981), číslo 4, s. 220-222

Předchozí Petr Mareš: Oslyšen, či neoslyšen?

Následující Antonín Rubín: Dvojčata

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1