Názvy automobilů

Eva Macháčková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V počátcích automobilismu se vyráběly především automobily bez pevné střechy. Buď neměly střechu žádnou, nebo měly, zvláště později, např. plátěnou střechu skládácí. Pro typ karosérie se skládací střechou se ustálil název kabriolet. Slovo původu francouzského označovalo dříve dvoukolový vozík tažený koňmi. Jak ještě uvidíme dále, pro označení různých typů automobilů se běžně ujímaly staré názvy povozů, dostavníků; však i slovo vůz (užívané dnes běžně pro auto) je toho dokladem. Dnes se kabriolety z bezpečnostních důvodů příliš nevyrábějí.

Vedle kabrioletů se skládací střechou se začaly později objevovat i tzv. limuzíny, vozy se střechou pevnou. (Název limuzína je podle francouzského kraje Limousin.) Podle dnešní normy se názvem limuzína označuje velký vůz, nejméně pro šest osob, který mívá obvykle oddělen mezistěnou prostor pro řidiče od prostoru pro cestující. Protože limuzíny jsou zpravidla velké vozy s luxusní úpravou, říká se někdy limuzína přepychovým autům velkých rozměrů vůbec. Někdy se také v praxi nahrazuje názvem limuzína název sedan. U německých aut značky Trabant se tak dokonce označují auta typu tudor (srov. dále).

Technické magazíny, které své čtenáře pravidelně seznamuji s nejnovějšími typy automobilů, informují jak o jejich výkonu, tak i o jejich vzhledu. Upozorňují např. na to, že některé značky automobilů se vyrábějí v provedení kombi, sedan, kupé, jiné v provedení kombi, sedan, coach apod. (Provedení standard a de luxe se liší především drobnými úpravami a vnitřním vybavením.)

Sedan, kupé, coach a kombi se liší především typem karosérie. Pro určení typu karosérie bývá často rozhodující počet dveří. Čtyřdveřová karosérie (samozřejmě uzavřená) bývá nazývána odborníky sedan. Původně se takto francouzsky a anglicky nazývala nosítka pro šlechtice, později též jeden typ kočáru.

Pro vozy menšího, často sportovního typu přišlo do módy (již v minulosti v jiných významech užívané) slovo kupé. Dnes se tak označují dvoudveřové karosérie, které mají za předními sedadly dvě (nouzová) sedátka nebo zavazadlový prostor. Tvar vozu bývá někdy směrem dozadu silně sešikmený a klade tak menší odpor vzduchu (110 R coupé).[1]

Snaha výrobců o to, aby se na trhu uplatňovaly stále nové typy vozů, je nutně doprovázena i hledáním nových (někdy staronových) názvů. Tak se v poslední době můžeme setkat s názvem coach — označuje se jím typ vozu, který se obvykle nazývá tudor (z angl. two doors = dvoje dveře). Slovo coach má velmi zajímavou minulost. U zrodu tohoto názvu pro kočáry, dostavníky, po[167]zději i pro železniční vozy stála maďarská vesnice Kocs, původně významná přepřahovací stanice mezi Vídní a Budapeští (resp. Peští). S názvem této vesnice souvisí i naše slova kočí, kočár. V novém, anglickém kabátě k nám přichází toto slovo znovu.

K dopravě osob i menších nákladů slouží osobní dodávkové automobily[2] (ob. dodávky), nazývané též stejšny.[3] Osoby a náklad jsou dopravovány ve společném prostoru. Pro některé automobily, které nemají rozdělený prostor pro řidiče a dopravované osoby na straně jedné a pro náklad na straně druhé, se užívá též názvu kombi. Auta typu kombi nemají oddělený zavazadlový prostor, počet dveří je vždy lichý; dvoje nebo čtvery dveře jsou po stranách, jedny vzadu. Názvu kombi se užívá zpravidla tehdy, jde-li o automobily v soukromém vlastnictví; osobní dodávkové automobily (dodávky) patří spíše institucím.

Přestože názvy pro typy karosérií označují obvykle vozy různých značek, stává se, že název typu vozu začne být spojován jen s určitou značkou. Vzpomeňme si např. na náš sedan nebo tudor (škodovky).

Poznamenejme ještě, že značky vozů jsou dnes stálé, vozy se ovšem obměňuji jak z hlediska svého vzhledu, tak i z hlediska svého výkonu, mění se modely aut. Bylo by žádoucí, aby výrobci automobilů hledali pro nové modely takové názvy, které by uživatelům nedělaly potíže po stránce jazykové, především aby je bylo možno skloňovat. Tomu už se někdy vzpírají názvy jako kombi (ob. kombík). Ještě horší je to s názvy jako MB 1000, Š 100 (srov. i názvy nákladních automobilů: V3S — známá vejtřaska). Uživatelé si různě vypomáhají, aby mohli názvy skloňovat, a užívají podob jako embéčko, tisícovka, stovka. Lépe by však bylo, kdyby výrobci již na počátku dali novému modelu takový název, s kterým by se v textu dalo dobře zacházet.

---

[1] Typové označení automobilů bývá psáno na vozech jako cizí slovo: coupé, combi. Jinak se užívá počeštěné podoby: kupé, kombi.

[2] Od osobních dodávkových automobilů se liší dodávkové automobily určené pro dopravu nákladů do 1500 kg.

[3] Tuto počeštěnou pravopisnou podobu anglického názvu station (wagon) uvádí nový Slovník spisovné češtiny z r. 1978. Station znamená angl. nádražní stanici a stejšny dopravovaly cestujícím zavazadla.

Naše řeč, ročník 63 (1980), číslo 3, s. 166-167

Předchozí Eva Müllerová: Deset let jazykového koutku v deníku Práce

Následující Běla Poštolková: Je každá generace pokolením?