Slovenština v čítance pro obecné školy

B. Hk. (= Bohuslav Havránek)

[Drobnosti]

(pdf)

-

Může býti spor o to, máme-li slovenské teksty pro školu přizpůsobovati pravopisu českému či ponechávati v nich pravopis slovenský. Podle všeho se však zdá, že se dnešní prakse u nás rozhodne vesměs pro teksty psané jen slovenským způsobem psaní v čítankách pro střední školy a snad i pro školy měšťanské. Ovšem musí býti tento pravopis již i z didaktických důvodů jednotný, pokud jen lze, a říditi se tedy jediným dosud kodifikovaným pravopisem Czamblovy Rukoväti spisovnej reči slovenskej.

Jinak se věc má s ukázkami pro nejnižší stupeň školní, pro školy obecné. Tam jistě beze sporu připustíme všichni účelnost toho, aby slovenský tekst byl přepsán česky, byl přizpůsoben českému pravopisu. Ale přepis takový musí býti správný, musí býti jednotný, nesmí másti, nesmíme měniti hláskovou nebo tvarovou podobu spisovného jazyka slovenského. Jsou to věci samozřejmé, ale přece ukáži, že jich nevytýkám zbytečně.

V nové čítance pro 4. a 5. třídu obecné školy[1] jsou vedle hymny slovenské a dvou popěvků dva souvislé články slovenské sotva na půldruhé stránce (str. 122 a 123); je to skoro málo, ale nechme obsahu a všimněme si formy. Čteme tam psáno způsobem českým »Pán Boh daj i těbe; kděže iděš, kdě?« a tak nejčastěji, ale vedle toho s klidem zůstalo: ide, stretne sa, hneď (dvakrát), puojde m. idě, stretně sa, hněď, puojdě; na str. 123 psáno je těraz (!) místo teraz; zde se slabika te- nevyslovuje ťe-, nýbrž te-.

Slovenské ä jest na str. 123 zcela právem přepsáno, sveté mesto m. sväté mesto. Slovenské ô jest též přepsáno, ale jen na str. 122 (puojde m. puojdě); na str. 123 čteme v tôni a v závorce se teprve vysvětluje ô = uo.

Nemohu souhlasiti s tím, že slovenské ľ jest prostě neoznačeno, na str. 123 krála m. kráľa a stejně v hymně na str. 4. dosial m. dosiaľ.

Horší jsou úplně nesprávné změny tvarů slovesných v tvary české: na str. 122 třikrát jim m. spis. slov. im, se slámkou m. so slámkou, na str. 123 krajin m. krajín a tak se časy menia místo tak sa časy menia. I v hymně jest slovenské kto změněno v české kdo (čti gdo) a místo správného putá vytištěno púta. Také dnešní pravopis slovenský stejně jako český žádá, aby se na prosried (str. 122) psalo dohromady a se skupinou -str-, tedy naprostred.

[279]Na půldruhé stránce na 43 řádcích 15 chyb, řekněme tiskových, a v hymně slovenské 3 chyby.

Nebudu se diviti, budou-li pak čeští žáci zpívati v hymně slovenské kdo (gdo) m. slovenského kto, budou-li čísti ťeraz m. teraz a j. Také nevím, opraví-li si tolik chyb každý učitel; nelze toho dobře na něm žádati. A opraví-li je, jak mohou žáci důvěřovati své knize?

---

[1] Trojdílná čítanka pro české školy obecné. Díl II. Pro 4. a 5. školní rok. Jan Jursa. Ve státním knihoskladě v Praze. 1919.

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 9, s. 278-279

Předchozí Nové germanismy

Následující Ta cizí slova