Nové germanismy

[Drobnosti]

(pdf)

-

Myslíme po německu, a proto nedovedeme psáti po česku. Po německu myslí i lidé, kteří by se snad ani plynně po německu vyjádřiti nedovedli: myslí českými slovy, ale německými představami, německé pojmy překládají českými slovy, která ve větě, kde jich užito nečesky, přestávají býti slovy českými. A co Čech po německu myslící napíše, líbí se hned jiným, i Čechům poctivým, protože to naponejprv zní neobyčejně.

O Hajnově řeči v Národním shromáždění jsme čtli v novinách větu: »V jeho cítění, vpravdě ryze slovanském, má sdílnost pro Bulharsko prostor vedle lásky ke státu jihoslovanskému.« Přeložte si tu větu do němčiny, chcete-li porozuměti slovům sdílnost = Teilnahme (není to překlad docela věrný, ale bezděčný překladatel nenalezl lepšího slova českého, v němž by bylo něco, co by odpovídalo německému Teil), prostor = Raum; Čech by neřekl »sdílnost«, nýbrž cit, neřekl by »prostor«, nýbrž místo. Ovšem, sami hned také cítíme, jak by tato slova zněla po česku, jak by nehověla spisovatelovu vzletu.

»Na včerejší schůzi (německého) Národního shromáždění bylo sděleno, že má býti na stavbu domu pro říšského presidenta vyhozeno 22 milionů marek.« Kdo toto psal, měl na mysli jen tolik, aby se o vlásek neodchýlil od německé předlohy, v níž četl »ausgeworfen werden«. Snad ani neví, že něm. »auswerfen« o penězích znamená asi tolik, co »určiti, ustanoviti, odděliti« (z celého rozpočtu na nějakou potřebu): ale měl by věděti, že naše »vyhoditi« v podobných výrazech znamená »marně, zbytečně vynaložiti« (to jsou marně vyhozené peníze, na to jsem vyhodil zbytečně 100 korun a pod.).

Naše řeč, ročník 3 (1919), číslo 9, s. 277

Předchozí V. T.: Možnost a mentalita

Následující B. Hk. (= Bohuslav Havránek): Slovenština v čítance pro obecné školy