Běla Poštolková
[Short articles]
-
V souvislosti se zahájením nové linky metra chceme probrat některé odborné názvy pro nové skutečnosti, s nimiž se zde při cestování setkáváme. Velký členěný prostor pod zemí, do něhož můžeme sestoupit z různých míst, se označuje jako vestibul. To je slovo známé, znamenající rozlehlejší vstupní prostor veřejných budov, jako je divadlo, hotel nebo nádraží. (Ve stejném smyslu lze užít i označení hala nebo dvorana.) Nástupní prostor v dolní části stanice se stejně jako v železniční a tramvajové dopravě jmenuje nástupiště.
Vestibul je s nástupištěm spojen dlouhým tunelem s pohyblivými schody. Odborně se mu říká eskalátorový tunel, neboť jeho podstatnou součástí jsou dlouhé eskalátory. Zatímco adjektiva eskalátorový se začíná užívat až teď nově v odborné oblasti, substantivum eskalátor již takovou novinkou není. Slova eskalátor se začalo více používat v souvislosti s budováním podchodů, nových obchodních domů a první trasy metra. Slovník spisovného jazyka českého je obsahuje ve své dodatkové části z r. 1971. Z etymologického údaje v tomto slovníku vyplývá, že slovo je původu francouzského. Tuto informaci je třeba poněkud zpřesnit: francouzského (resp. románského) původu je základ eskal-, který v podobě escalade s významem ‚ztečení pevnosti pomocí žebříků‘ převzala angličtina z francouzštiny. Prazákladem je zde latinské slovo scala, tj. žebřík. Anglické a francouzské slovníky shodně uvádějí, že slovo eskalátor vzniklo ve Spojených státech amerických počátkem 20. století jako výrobní značka ze slovního základu escal- a přípony -ator. Pravděpodobným modelem bylo slovo elevátor. jako anglicismus přejala označení nově i francouzština, v níž se ho užívá vedle domácího sousloví escalier mécanique nebo escalier roulant. Některé anglické slovníky uvádějí také domácí sdružené pojmenování moving staircase nebo moving stairway. Italština má pro pohyblivé schodiště rovněž sousloví scala mobile, španělština užívá slova escalador. Ruština a polština přejaly výraz z angličtiny (polský slovník uvádí, že ruským prostřednictvím). Němčina má vlastní složeninu, totiž Rolltreppe. V lexikálním archívu Ústavu pro jazyk český ČSAV zní první doklad eskalator a je excerpován z Dodatků k velikému Ottovu slovníku naučnému, jehož příslušný díl vyšel v r. 1932. Druhý doklad pochází z časopisu Technický obzor z r. 1940, další se objevují v 60. letech. Avšak již Teysslerův-Kotyškův Technický slovník naučný obsahuje ve IV. díle (Praha 1929) obsažné heslo escalatory.
Dlouhé řadě schodů na eskalátorech říkají odborníci schodové pásmo. Adjektivum schodový není sice nové, ale v běžném jazyce se ho neužívá. Jako slovo méně užívané je Slovník spisovného jazyka českého cituje se jménem autora. Československé státní normy obsahují uvedené spojení již od r. 1969.
První vůz přijíždějící soupravy (se zasklenou přední stranou) se nazývá čelní vozidlo. Čelní zde znamená totéž co ‚přední, nacházející se nebo umístěný vpředu‘. Přídavné jméno je v technickém názvosloví běžné. Vyskytuje se např. ve spojení čelní deska (přístroje), čelní soustruh, fréza aj.
[108]I když v běžně mluveném jazyce nebudeme patrně všech těchto názvů užívat, považovali jsme za potřebné a užitečné informovat čtenáře o správných výrazech pro nové skutečnosti kolem nás.
Naše řeč, volume 62 (1979), issue 2, pp. 107-108
Previous Emil Dvořák: Tak říkajíc / takříkajíc
Next Alena Polívková: Názvy potravin