Časopis Naše řeč
en cz

Názvy potravin

Alena Polívková

[Short articles]

(pdf)

-

Krekr

Přinášíme informaci o přejatých názvech potravinářských výrobků, které v poslední době dosahují u nás velké obliby, a proto se i jejich pojmenování stávají obecně známými, postupně vnikají do naší slovní zásoby a zdomácňují v ní. Tak např. Doplňky SSJČ z r. 1971 uvádějí již jako součást slovní zásoby spisovné češtiny tato slova: čedar, džus, džuveč, jonatán, kari, kešú, klops, lančmít (vedle luncheon meat), lentilka, pfeferon. Jak je patrné, důsledkem zdomácňování uvedených přejatých výrazů je i počeštěný způsob jejich psaní, opírající se o výslovnost. Nepočeští-li se grafická podoba přejatého slova, stává se, že se pak takové slovo začne vyslovovat právě podle psané podoby, odchylně od výslovnosti v původním jazyce. Tak např. původní anglická výslovnost [lančn mít] se v češtině zjednodušila, takže vyslovujeme i píšeme lančmít.

Teprve nedávno se do naší slovní zásoby dostalo a postupně zdomácňuje slovo cracker, původem anglické. Označuje se jím druh slaného křupavého trvanlivého pečiva, zhotoveného z mouky, vody a někdy též tuku, které se již u nás také vyrábí. I na obalech našich výrobků se však dosud setkáváme s podobami jako CRACKER, MINI CRACKER, CRACKEROVÉ PEČIVO. Podoba cracker nejenže neodpovídá současnému stavu zdomácňování uvedeného výrazu, ale ani nenapomáhá ustálení jeho výslovnosti a pravopisu do budoucna.[1] Proto doporučujeme počeštit tento výraz, za nějž není odpovídající náhrada[2] z domácích základů, po stránce výslovnostní i pravopisné. Původní anglickou hlásku (široké e) nahradíme ve výslovnosti nejbližší českou samohláskou e a budeme pak psát podle výslovnosti krekr;[3] příd. jméno bude krekrový.

Grep

Proces zdomácňování probíhá v současné době i u původního anglického názvu grapefruit. Grapefruit je žlutý velký plod stromu Citrus paradisi, obsahující šťavnatou zahořklou dužinu, vhodnou k jídlu nebo pro výrobu šťávy (ta se označuje jako grapefruitová). Doslovný překlad výrazu grapefruit je „hroznové ovoce“,[4] ale tento překlad se u nás jako pojmenování neujal, právě tak ani jako jiný návrh na český název, tj. Adamovo jablko.[5]

V poslední době se čím dál více setkáváme se zkráceným počeštěným pojmenováním, a to grep[6] nebo grejp. Podoba grep je častější, je krátká a stručná, běž[109]nému jazykovému vyjadřování dobře vyhovuje, a to také proto, že se píše tak, jak se vyslovuje. Rychlé rozšíření této zkrácené podoby názvu mezi kupujícími nás vede k domněnce, že zakrátko podoba grep (a adjektivní podoba grepový) pronikne i do vlastního potravinářského názvosloví. Nelze však odmítat ani „plné“ znění, a to podobu grejpfrút.

Laté

Průmysl mléčné výživy obohacuje náš každodenní jídelníček o nové hodnotné produkty, které v domácnosti šetří především čas. Jsou to např. výrobky zn. BIKAVA, MEDOLA, JOVONKA, MALCAO, KAOLAR, ELIGO, SALKO, LAKTÍK aj. Jedním z nejmladších je výrobek LATÉ,[7] tj. rychle rozpustný (v jazyce mlékařských odborníků „instantní“[8]) čaj s mlékem.

Způsob tvoření názvů mléčných výrobků je stejně pestrý jako jejich sortiment. Latinské slovo lac [lak], tj. ‚mléko‘, je obsaženo ve výrazech LATÉ, LAKTÍK, MEDOLA; původu latinského je i název ELIGO (lat. sloveso eligo znamená ‚vybírat‘), tj. výběrové sušené mléko. U názvu výrobku MEDOLA poznáme, že jeho součástí je med, výživná přísada do mléka zn. MALCAO obsahuje maltózu, KAOLAR je kakaové mléko, JOVONKA je jogurt se sirupem, BIKAVA je název bílé kávy. Trochu víc musíme přemýšlet nad vznikem pojmenování SALKO. Sal je přesmyčka za sla (tj. začátek příd. jména slazený), ko je počátek slova kondenzovaný. I označení LATÉ lze porozumět. La je začátek latinského slova lac, výrazem dodnes někdy nahrazujeme slovo čaj. O názvu LATÉ lze tedy říct, že je pro přemýšlivého zákazníka srozumitelný. Užívá-li se ho v podobě LATÉ, tj. jako výrobní značky, nejsou s ním žádné jazykové komplikace.

Stane-li se však nový nápoj obecným pojmenováním druhu zboží, jako např. ementál, budeme i výraz LATÉ psát s malými písmeny, tj. laté. Protože se však svým zakončením nemůže zařadit k žádnému domácímu skloňovacímu vzoru, zůstane nesklonný, jako např. i některé jiné názvy jídel, např. dražé, filé, pyré, želé, žervé apod.


[1] Podst. jméno cracker souvisí v angličtině se slovesem to crack, což znamená ‚třesknout, prásknout, rozštípnout‘ aj.

[2] Bylo by možno uvažovat o křupkách, popř. křupánkách, ale ty označují zpravidla jiné poživatiny.

[3] Srov. obdobné úpravy jako při přejímání anglických výrazů šejkr (dř. ps. shaker, ‚nádoba na mixování nápojů‘), grejdr (vedle podoby grader, ‚druh stavebního stroje pro zemní práce‘) aj.

[4] Plody skutečně rostou na stromech v hroznech.

[5] Viz Fr. Daneš, Malý průvodce po dnešní češtině, Praha 1964, s. 130.

[6] Jaký vliv má na větší frekvenci pojmenování, a tím i jeho zdomácnění, častější výskyt věci samé, dokazují i statistické údaje o dovozu tohoto druhu ovoce, které jsme získali od generálního ředitelství Obchodu ovocem a zeleninou: Do českých zemí jsme v roce 1964 dovezli pouze 350 tun grepů, v roce 1971 však již 2100 tun a v roce 1973 dokonce 5227 tun. V posledních letech se dovoz tohoto ovoce ještě zvýšil.

[7] Ponecháváme způsob psaní, který je uveden na obalu výrobku.

[8] Viz V. Mejstřík, Instantní kakao, Naše řeč 60, 1977, s. 108n.

Naše řeč, volume 62 (1979), issue 2, pp. 108-109

Previous Běla Poštolková: Jezdíte také eskalátorovým tunelem?

Next Pavel Trost: K původu slov

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1