Časopis Naše řeč
en cz

Nasvědčovat na co, obejít se s čím?

Hana Prouzová

[Drobnosti]

(pdf)

-

I při náhodném pohledu na stránky našeho tisku zjistíme, že se autoři příspěvků dopouštějí vedle různých stylistických neobratností i vyložených přestupků proti normě spisovné češtiny; platí to zejména o oblasti syntaxe. Ne vždy zvolí pisatelé např. náležitou slovesnou vazbu. Podívejme se na tuto větu z Večerní Prahy: Všechno nasvědčuje na to, že mladí berou své úkoly vážně. Právem nás v ní zaujala vazba nasvědčuje na to. Sloveso nasvědčovat ve významu ‚vydávat svědectví o něčem‘, a o tento význam v uvedené větě také jde, je totiž významově i gramaticky doplněno předmětem ve 3. pádě. Ten je vyjádřen nejčastěji vedlejší větou se spojkou že, srov. Všechny okolnosti nasvědčovaly, že je nevinen., popř. bývá v řídící větě odkazovací zájmeno to v dativu: Všechny okolnosti nasvědčovaly tomu, že je nevinen. Řidčeji bývá uvedené sloveso doplněno podstatným jménem ve 3. pádě, srov. Všechno nasvědčovalo jeho nevině.

Klademe si tedy otázku, co vedlo pisatele článku k použití jiné než náležité vazby dativní. Nesprávná vazba nasvědčuje na to se tu objevila patrně pod vlivem slovesa ukazovat, které má mj. i význam ‚jevit známky, stopy, příznaky něčeho‘, srov. věty Stopy ukazují, že zde někdo byl. Všechno ukazovalo (na to), že přijde bouřka apod. A poněvadž v uvedených větách by autor právě tak dobře mohl užít slovesa nasvědčovat, srov. Stopy nasvědčují, že zde někdo byl., došlo tu k záměně obou vazeb, k tzv. jejich směšování čili kontaminaci.

Jiným příkladem z této oblasti je např. užití slovesa obejít se v následující větě: Naše města se nemohou do budoucna obejít jen s výstavbou sídlišť na svých okrajích,… Autor v ní zaměnil náležitou vazbu slovesa obejít se ve významu ‚nemít potřebí někoho, něčeho‘ s předložkovým genitivem, srov. obejít se bez cizí pomoci, obejít se bez auta, bez lékaře apod. s vazbou významově blízkého slovesa vystačit (s čím) ve smyslu ‚ukázat se vyhovujícím, dostatečným‘; toto sloveso má pravidelnou vazbu s předložkovým 7. pádem, vystačit s penězi, s materiálem, vystačit se znalostmi aj. Vznikla tak nesprávná slovesná vazba obejít se s čím.

Takovéto odchylky od mluvnické stavby věty se objevují často v mluvených projevech, a to zejména nepřipravených, v projevech psaných jsou však spíše dokladem neznalosti, popř. malé stylistické a vůbec jazykové úrovně pisatele. Cítíme je jako neústrojnost v mluvnické stavbě, jako chybu.

Je třeba ovšem dodat, že odchylky od náležitých a vžitých vazeb mohou být někdy motivovány potřebami odborného vyjadřování, srov. např. nové vazby sloves diskutovat nebo uvažovat. Vedle náležitých vazeb s 6. pádem, diskutovat, uvažovat o čem, jsou dnes v odborném vyjadřování, ovšem ve zvláštním významu, běžné vazby diskutovat, uvažovat co. Uvedené případy nasvědčovat na co a obejít [52]se s čím však takovou motivaci nemají; vzhledem k tomu, co zde už bylo řečeno, považujeme tyto vazby ve spisovném vyjadřování za nepřijatelné.

V prvním případě měla tedy uvedená věta znít takto: Všechno nasvědčuje tomu, že mladí berou své úkoly vážně. V druhém případě měl pisatel volit spíše sloveso vystačit, srov. Naše města nemohou do budoucna vystačit jen s výstavbou sídlišť na svých okrajích, musí se obnovovat a přizpůsobovat moderním požadavkům také ve svých starších částech.; v opačném případě by bylo totiž třeba formulovat jinak celé souvětí.

Naše řeč, ročník 62 (1979), číslo 1, s. 51-52

Předchozí Alois Jedlička: Vzpomínka na Kvida Hoduru

Následující Alena Polívková: Do Uhříněvsi, nebo do Uhříněvse?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1