Bezpříspěvkový

Vlasta Červená

[Drobnosti]

(pdf)

-

Na stránkách novin a časopisů se často objevuje výzva Československého červeného kříže k dárcovství krve, zejména „bezpříspěvkovému“. Jde o celospolečenskou akci darování krve bez finanční odměny. Mluví se rovněž o bezpříspěvkovém dárci a bezpříspěvkovém odběru (krve).

Adjektivum bezpříspěvkový je utvořeno ze jmenné předpony bez(e)- a adjektiva příspěvkový. Předpona bez(e)- podle Slovníku spisovného jazyka českého obměňuje základ slova významem ‚že to, co je jím vyjádřeno, neexistuje, že se toho nedostává ap.‘ Adjektivum příspěvkový je široce vztahové. U přídavného jména bezpříspěvkový je možno na základě materiálu doloženého v archívu Ústavu pro jazyk český ČSAV odvodit dva základní významy: 1. konaný, poskytovaný bez (hmotného) příspěvku, např. bezpříspěvkové dárcovství a 2. nedostávající příspěvek, např. bezpříspěvkový dárce.

Tvoření adjektiv z předložkových pádů pomocí předpony bez(e)- je dnes velmi produktivní.[1] Vznikají tak zejména páry, jako např. bezatomový — atomový (pásmo), bezmotorový — motorový (člun), beznadějný — nadějný (situace), bezporuchový — poruchový (provoz, systém), beztrestný — trestný (jednání), bezvadný — vadný (výrobek) aj., mezi jejichž členy existuje antonymický (protikladný) vztah.

Dvojice bezpříspěvkový — příspěvkový patří do skupiny jiné, u níž je možno uvažovat pouze o formálním opaku; mezi členy páru nevzniká ze sémantického hlediska vlastní antonymický vztah. Proti pojmenování bezpříspěvkové dárcovství neexistuje dárcovství příspěvkové. Příd. jm. příspěvkový se vyskytuje jen jako vztahové adjektivum např. ve spojeních příspěvkové známky, příspěvková morálka ap. Řadí se tedy dvojice bezpříspěvkový — příspěvkový spíše k párům typu bezpracný — pracný s významy ‚získaný bez práce‘ (zisk) a ‚vyžadující mnoho práce‘ (výrobek), bezvýsledný — výsledný s významy ‚jsoucí bez výsledku‘ (pokus) a ‚vyplývající jako výsledek něčeho‘ (známka, námaha aj.).

Nejstarší doklad adjektiva bezpříspěvkový v lexikálním archívu ÚJČ je z roku 1965, tedy nedlouho po tom, kdy Československý červený kříž široce rozvinul organizované dárcovství. Byl zaveden způsob poskytování krve zdarma a za peněžitou odměnu. Pro toto rozlišení by se tedy nabízelo pojmenování bezplatné nebo neplacené a placené dárcovství krve. Dnes již vžité adjektivum bezpříspěvkový zdůrazňuje spíše to, že finanční odměna se chápe jako příspěvek k znovunabytí tělesné síly (podobně jako ve sportu se poskytuje kalorné). Samotné darování krve se považuje za výraz obětavosti, zasluhuje společenské ocenění, ale není možno je zaplatit penězi. Přídavné jméno bez[267]příspěvkový v uvedených spojeních je tedy správné.

---

[1] O adjektivech s předponou bez- v. článek B. Havránka, Adjektiva bezpříznakový, bezpřízvučný, bezdrátový apod. … SaS VII, 1941, s. 88—94.

Naše řeč, ročník 60 (1977), číslo 5, s. 266-267

Předchozí Emanuel Michálek: Sto let od narození akademika Františka Ryšánka

Následující Miloslav Sedláček: Ten Aš, anebo ta Aš?