Úterý — vteřina

Hana Roudná

[Short articles]

(pdf)

-

Kulturně historický vývoj lidské společnosti lze do jisté míry vystopovat ve slovní zásobě národních jazyků. Za jedno ze svědectví tohoto druhu můžeme považovat i jména dnů v týdnu. Sedmidenní týden byl u nás zaváděn s příchodem křesťanství a v názvosloví s tím spojeném se projevuje vliv západních i východních zdrojů.

Nejčastějším námětem dotazů bývá název útery. Toto slovo souvisí s moravským nářečním výrazem vterý, který znamená ‚druhý‘. Úterý je tedy též příbuzné s ruským vtornik; vtoroj znamená v ruštině také ‚druhý‘, jde tedy o pojmenování druhého dne v týdnu. Ne zcela jasný zůstává původ dlouhého ú— na začátku slova úterý místo v—, s kterým se setkáváme v ostatních známých příbuzných výrazech. Dohady o vzniku tohoto ú— jsou složité a nedosti určité.

Zajímavé je, že se slovem úterý souvisí jistým způsobem i český název časové jednotky vteřina. Tento výraz se objevil asi před sto padesáti lety v době národního obrození jako překlad názvu sekunda, přejatého z latiny (za původce se pokládá tepelský premonstrát Vojtěch Sedláček, autor první české učebnice matematiky). Secundus znamená v latině ‚druhý‘ a vteřina je ‚druhá menší část hodiny po minutě, první menší části hodiny (prima pars minuta horae)‘. Je možné, že inspirací k vytvoření tohoto výrazu bylo slovo vterý použité na jednom místě Rukopisu královédvorského. Vteřina se rychle vžila nejen v odborném vyjadřování, nýbrž i v běžně mluveném jazyce. Nemůžeme to však prozatím říci v dnešní době o znovu prosazované sekundě. Ve vědeckém a technickém vyjadřování se oficiálně uznává vteřina pouze jako jednotka k měření úhlů. Jako jednotka času se nyní nahrazuje sekundou, které se v češtině od počátku vždy vedle vteřiny používalo. Příčinou je především snaha dosáhnout shody me[56]zi názvem a značkou s, která je pro tuto jednotku času mezinárodně zavedena (od r. 1980 bude platit pouze nová měrová soustava SI = Système International). V závěru jako zajímavost poznamenáváme, že původně byl zároveň s vteřinou navrhován místo minuty výraz menšina, ale neujal se a úplně se na něj zapomnělo.

Naše řeč, volume 60 (1977), issue 1, pp. 55-56

Previous Pavel Trost: Štrádovat a štrachat

Next Jaromír Bělič: Bez něj je to těžké (Zájmenné tvary jej/něj a -ň v gen. sg. m. a v gen., akuz. sg. n.)