Časopis Naše řeč
en cz

Fikat, kvalt

Pavel Trost

[Short articles]

(pdf)

-

Fikat podle Slovníku spisovného jazyka českého ‚rychle řezat‘, prohlašuje Machkův Etymologický slovník jazyka českého za slovo nejasné. Ale německy slovo ficken, se základním významem ‚rychle se pohybovat sem a tam‘ se nabízí jako etymon. Na jedné straně i české fikat se někdy rovná pouhému ‚mihnout se‘, fráze jen to fikne = ‚mžikem‘, na druhé straně něm. ficken mělo např. v slezském nářečí vedle sebe fickeln s významem ‚špatně řezat‘, k tomu nuschefikl, brutfikl ‚nůž‘. Fikat je také dosvědčeno s významem ‚šlehat prutem‘ tak jako něm. ficken. Obscénní význam, které má něm. ficken, byl i v češtině zaznamenán Jungmannem (fikám sobě), ale zřejmě se neudržel.

Je tu však tzv. citoslovce fik, označující pohyb nebo zvuk při tom pohybu, který označuje sloveso fikat. Je možno se ptát, zda slůvko fik není obrazové a předchází sloveso, které by pak bylo druhotné, a nikoliv přejaté. Ze slůvka fik se dá také vyložit sloveso fičet. Avšak fikat má příliš silný vztah k něm. ficken.[1] To nelze sice tvrdit o slov. fikat = ‚trhaně plakat‘. Ale trhaný pláč jeví přece jistou analogii ke krátkým, rychlým pohybům sem a tam.

[272]Kvalt je podle Slovníku spis. jaz. čes. jako výraz obecný, expresívní ‚spěch‘ (a kvaltem ‚rychle‘), jako výraz zastaralý ‚násilí‘. Kvalt s významem ‚násilí‘ je už dosvědčeno v staré češtině; dodnes gwałt ‚násilí‘ v polštině. Slovo pochází samozřejmě z němčiny, Gewalt ‚síla (v akci), násilí‘. Pokud jde o význam ‚spěch‘, který je dnes v češtině jediný, kde se ještě tohoto slova užívá, lze uvažovat o dvou možnostech: 1. došlo k významovému posunu slova kvalt v češtině samé, 2. jde o jeho nové převzetí z němčiny. První možnost není vyloučena, protože přejatá slova nezůstávají stranou změn.[2] Druhá možnost, pravděpodobnější, je dána německou frází mit Gewalt ‚velmi rychle‘, která je místy dodnes v užívání, např. Jetzt wird mit Gewalt Winter ‚nyní velmi rychle nastává zima‘.


[1] Jsou slova z tzv. citoslovcí, ale také taková slůvka ze sloves, jako č. šmik ze šmikat.

[2] V NŘ 57, 1974, s. 37 bylo poukázáno na to, že sice slovo flek je z němčiny, ale fráze mít dobrý flek byla vytvořena v češtině podle zůstat na jednom fleku.

Naše řeč, volume 59 (1976), issue 5, pp. 271-272

Previous Zdeňka Sochová: Specifické rysy českého a slovenského příbuzenského názvosloví

Next Jan Pilař: Vyznání