Časopis Naše řeč
en cz

Specifické rysy českého a slovenského příbuzenského názvosloví

Zdeňka Sochová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Názvy příbuzenských vztahů patří ve všech jazycích pro svou starobylost k základnímu slovnímu fondu a v jazycích slovanských jsou si pro společné základy jednotlivých pojmenování velmi podobné. Mezi češtinou a slovenštinou existují v této tematické skupině vedle četných shod i důležité rozdíly jak v pojmenovací soustavě základních rodových a rodinných vztahů, tak i v jejím dalším funkčním využití.

Slovenské příbuzenské názvosloví je bohatší než české. Ve slovenštině se dosud udržela téměř v úplnosti bohatá starobylá slovanská rodová terminologie, přesně rozlišená podle toho, zda jde o příbuzné ze strany muže, nebo ze strany ženy. Na české straně se tento soubor diferencovaných paralelních pojmenování pro určitý příbuzenský poměr zachoval už jen v malé oblasti severovýchodomoravských nářečí. Neobyčejný význam rodové sounáležitosti pro život lidí, zejména pro starý patriarchální způsob života na vesnici, a potřeba přesně rozlišovat příbuzenské vztahy i jazykově, příslušnými zvláštními jmény, se v slovenštině obráží dosud velmi zřetelně.

První skupina zvláštních pojmenování se týká bratrů každého z rodičů a jejich manželek. V slovenštině se ‚otcův bratr‘ jmenuje strýc (popř. strýko) a jeho manželka stryná, zatímco ‚bratr matčin‘ je ujec a jeho manželce se říká ujčiná. Podřazené společenské postavení žen i v příbuzenském společenství se ukazuje v tom, že u nich se potřeba přesného terminologického rozlišování tolik nepociťovala. Pro ‚otcovu sestru‘ i ‚sestru matčinu‘ je jediný, společný název teta. Její manžel, tedy ‚muž sestry ze strany otcovy nebo matčiny‘, se slovensky jmenuje svák (popř. sváko).

Stejně rozlišené názvy se zachovaly dodnes už jen na části západolašské nářeční oblasti, na východním Opavsku a Hlučínsku.[1] Ve spisovné češtině došlo v této slovní skupině postupem vývoje k terminologickému zjednodušení jen na dva základní názvy strýc a teta a zároveň k jejich významovému rozšíření. Ostatní výrazy vyšly z užívání a přežívají jako archaismy v starší literatuře. V průběhu doby ztratily i svou původní jednoznačnost a významově se pozměnily. Tak ujec nabyl významu ‚strýce ze strany matčiny‘, ujčiná (popř. ujčena) znamená ‚matčinu sestru‘ a strýna (stryna), popř. strýně (stryně) ‚sestru otcovu‘, svak pak označuje obecně ‚staršího příbuzného‘, popř. ‚švagra‘.

Druhou skupinu tvoří paralelní pojmenování pro otce a matku každého z manželů. ‚Manželův otec‘ se slovensky jmenuje svokor a ‚manželova matka‘ svokra, kdežto ‚otec manželčin‘ je slovensky tesť a ‚matka manželčina‘ testiná. Zmíněná již menší přesnost v označování spřízněných žen se projevuje i zde, tím že jmé[270]na svokra lze použít nejen pro ‚manželovu matku‘, ale i pro ‚matku manželčinu‘. I zde došlo v češtině k redukci a k rozšíření významu názvů tchán a tchyné, slova tesť a testina jsou zcela zastaralá. Hovorová slovenština má i zvláštní hromadná pojmenování pro rodiče, popř. celou rodinu muže nebo ženy: ze strany manžela jsou to svokrovci, ze strany manželky tesťovci.

Z ostatních blízkých příbuzných jmenujme nejdříve švagra a švagrovou, jejichž slovenské ekvivalenty jsou švagor a švagriná; hromadné pojmenování pro příbuzné v švagrovském poměru je pak švagrovci. Sem patří třetí skupina diferencovaných paralelních názvů, omezených dnes už jen na slovenská nářečí a starší literaturu: dever pro ‚manželova bratra‘ a zolvica pro ‚manželovu sestru‘.

Naproti tomu některé důležité příbuzenské termíny v slovenštině úplně chybějí. Tak české dvojici názvů zeť snacha odpovídá v slovenštině „supletivní“ dvojice zať nevesta. Starý slovanský název ‚synovy manželky‘ byl v slovenštině — podobně jako v obecné češtině a v některých moravských i českých nářečích — nahrazen výrazem nevesta.

Druhým chybějícím jménem v slovenském rodinném názvosloví byl protějšek českého výrazu neteř. Nahrazoval ho název sestrenica.[2] Pro synovce má slovenština dvě synonymní označení: jednak totožné s českým, jednak sestrenec, původně jistě ‚syn sestry‘. Vidíme tedy, že slov. sestrenica (čes. neteř) je přechýlenou podobou k sestrenec. Čes. sestřenice se pak slovensky řekne sesternica. Totožné je v obou jazycích pojmenování bratranec, slovenština má však navíc variantu bratanec. Oblastními synonymy pro bratrance a sestřenici jsou strýčny brat a strýčna sestra.

Základní, neutrální pojmenování pro přímé a pokrevní příbuzenské vztahy jsou v češtině a slovenštině až na malé hláskoslovné rozdíly shodná: čes. otec — slov. otec, čes. matka — slov. matka (mať, mater); čes. syn — slov. syn, čes. dcera — slov. dcéra; čes. bratr — slov. brat, čes. sestra — slov. sestra; čes. rodiče — slov. rodičia, čes. děti — slov. deti, čes. sourozenci — slov. súrodenci.

Rozdílná jsou však pojmenování pro prarodiče; slov. se jmenují starí rodičia. Proti nejběžnějším českým názvům dědeček a babička, tvořeným zdrobňujícími příponami, stojí nejčastěji slovenská dvojslovná pojmenování starý otec a stará matka (popř. stará mama); vedle nich pak synonymní výrazy starký, ded (popř. dedo) a starká, babka. Stejné jako v češtině jsou názvy vnuk a vnučka.

Potud o shodných a rozdílných pojmenovacích prostředcích v obou jazycích. Povšimneme si nyní i funkčního využití základních příbuzenských termínů.

Ve srovnání s češtinou je v slovenštině pestřejší repertoár zdrobnělých a domáckých podob, jichž se užívá v důvěrném rodinném styku. Je důležité znát i tyto expresívní výrazy, protože se s nimi velmi často setkáváme např. při televizním promítání slovenských nebo slovensky dabovaných her a filmů a samozřejmě všude v slovenském prostředí.

Pro slovenštinu je zejména typické tvoření mužských jmen domáckých pří[271]ponami -o a -ko, jako např. oco, ocko, otecko, ujo, ujko, strýko, strýčko, švagorko, sváko, sváčko. Také slovenské přípony pro domácká jména ženská, které jsou vlastně příponami zdrobňujícími, se víc liší od českých a shodují se často s moravským územ. Proti typicky českému -ička zde stojí častěji slovenské -uška, např. mamuška, tetuška, naopak sestrička, sesternička, ale i mamička, tetička. Z dalších přípon jmenujme ještě -uša, -uľa, -uľka a ovšem i -ka (mamka, strynka, ujčinka).

Slovenštině chybí pro české prostředí tak velmi potřebná hovorová podoba „oficiálního“ pojmenování otec, kterou v češtině reprezentuje slovo táta. V důvěrném rodinném oslovování otce, popř. manžela odpovídá slovu táta a jeho domáckým obměnám taťka a tati (tatí) bohatší paleta slovenských hypokoristik, jako jsou oco, ocko, ocík, oťo, oťko, otecko, tato, tatko, tatuš, tatuško a dále apko, apík, apuško (jsou odvozena od zastaralého familiárního výrazu pro ‚otce‘ apa, apo). V daších významech slova táta se slovenština s češtinou poněkud rozchází. Pro expresívní označení starostlivého, v kolektivu váženého muže užívá slovenština výrazů otec, tatko, ale hanlivým označením staršího usedlého vesnického muže je strýc, strýko, popř. též svák, sváko. V češtině je zde častější než táta výraz tatík, takže např. českým tatíkům u piva odpovídají na Slovensku strýcovia pri pive.

Porovnání příbuzenské terminologie v obou jazycích ukázalo, že obsazení jednotlivých pozic v struktuře příbuzenské terminologie má v každém jazyce určité specifické rysy. Slovenština má proti češtině bohatší soubor starobylých rodových termínů, rozlišených podle příbuzenství ze strany muže nebo ženy, chybějí v ní však úplně staré slovanské názvy pro některé příbuzenské vztahy (např. snacha). Má také k dispozici víc domáckých obměn základních příbuzenských jmen, ale schází jí hovorová podoba názvu ‚otec‘, pro češtinu funkčně tak důležitá.


[1] Srov. A. Lamprecht, Slovník středoopavského nářečí, Ostrava 1963, s. 9; lašské podoby uvedených názvů jsou stryk, stryna, ujec, ujčina, četka a svak.

[2] Slovensko-český slovník Ž. Gašparíkové a A. Kamiše zaznamenává vedle sestrenice jako rovnocenný i výraz neter, Slovník slovenského jazyka považuje slovo sestrenica za zastaralé a jako neutrální uvádí výraz neter.

Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 5, s. 269-271

Předchozí Běla Poštolková: Jak se má účtovat o těchto částkách?

Následující Pavel Trost: Fikat, kvalt

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1