Obrátka zásob?

Běla Poštolková

[Drobnosti]

(pdf)

-

V poslední době píší noviny často o tom, že „v průmyslu a stavebnictví se zpomaluje obrátka zásob“. Jak máme tomuto spojení rozumět?

Slovo obrátka známe ve významu ‚obrat, otočení‘ z oblasti techniky, např. obrátky motoru (terminologicky správně otáčky), dále z ustálených spojení roztočit něco na plné obrátky, pracovat na plné obrátky apod. Běžně se tohoto slova užívá ve sportovním prostředí ve významu ‚místo, kde se závodník při závodě obrací‘. Odtud možná přešlo slovo obrátka i do našeho citovaného textu. Ale neznamená v něm místo, kde se obracejí zásoby, nýbrž spíše opakované užívání (využívání) něčeho za určité období.

V trochu jiném významu, ale také s časovým omezením, se užívá v ekonomii označení obrat zboží jako ‚soubor prodaného a koupeného zboží za určité období‘ a obrat peněz ve významu ‚souhrn příjmových a výdajových položek na účtě‘. Kromě toho existuje i ekonomický termín oběh peněz, kterým se rozumí ‚pohyb peněz při prodeji a koupi zboží a při provádění různých plateb‘.

Tato slova se vyskytují i v běžném jazyce neodborném. Obrat zde znamená ‚uskutečnění oběhu nějakých prostředků‘, např. prodejna s velkým obratem zboží, zvýšit peněžní obrat aj. Oběh existuje ve významu ‚stále probíhající pohyb‘ a žije ve spojeních dát mince, známky, nové výrobky apod. do oběhu, popř. stáhnout je z oběhu. Obě slova (obrat i oběh) vystihují lépe ‚opakované využívání (zásob) za určité období‘ a mají už v ekonomické oblasti i své terminologické analogie. Poradíme tedy pracovníkům ve stavebnictví a v průmyslu, aby raději plánovali zrychlení obratu nebo oběhu zásob než obrátky zásob.

Naše řeč, ročník 59 (1976), číslo 5, s. 266

Předchozí Miloslav Sedláček: Úsušek

Následující Pavel Trost: K názvosloví selského vozu