Rok ženy

Eva Macháčková

[Short articles]

(pdf)

-

Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo rok 1975 za Rok ženy. Pojmenování Rok ženy nebo Mezinárodní rok ženy nás může po jazykové stránce překvapit. Neměli bychom snad raději říkat Mezinárodní rok žen, tak jako říkáme Mezinárodní den žen?

V zásadě máme tři možnosti, jak podobnou akci pojmenovat. Podstatné jméno žena může být buď v čísle množném (Mezinárodní den žen), nebo v čísle jednotném (Mezinárodní rok ženy), anebo lze užít i přídavného jména. S poslední možností se setkáváme v ruštině, kde mají Meždunarodnyj ženskij deň.

V češtině bývá v názvech akcí určující podstatné jméno nejčastěji v 2. pádě čísla množného. Tak máme Den učitelů, Den horníků, Měsíc lesů apod. V názvech institucí, jako Svaz architektů, Družstvo kadeřníků slova jako svaz, družstvo, označující kolektivy lidí, přímo vyžadují, aby určující podst. jméno bylo v množ. čísle. Množné číslo najdeme i v názvech jako Dům umělců, Dům pionýrů, Dům dětí. Tady se však můžeme setkat i s možností třetí, s přídavným jménem: Dětský dům — ‚týkající se dětí‘.

Méně často se v názvech akcí vyskytuje podstatné jméno v 2. pádě čísla jednotného. Objevuje se nutně např. u jmen abstraktních, označujících vlastnosti a děje, jako Týden bezpečnosti, Týden čistoty, Týden vzorné obsluhy a u tzv. jmen hromadných, která označují jedince téhož druhu souborně, např. Den československého letectva. Od těchto jmen se totiž tvary množného čísla netvoří. Ale máme i Měsíc knihy a tady už jednotné číslo není jedině možné; stejně by se tato akce mohla nazývat i Měsíc knih. Zeptáte se asi, proč můžeme užít názvu Měsíc knihy nebo Rok ženy s určujícím podstatným jménem v jednotném čísle, když nechceme mluvit jen o jedné knize nebo jedné ženě a kniha, žena jsou podstatná jména, od kterých množné číslo lze snadno utvořit.

Vysvětlujeme to tím, že mluvíme-li o celé skupině, třídě jedinců nebo předmětů, můžeme užít jak jednotného čísla, tak množného čísla. Rozdíl mezi oběma čísly se v takových případech stírá, neutralizuje. Tak např. řekneme Pes je věrný přítel člověka nebo Psi jsou věrní přátelé lidí. Užijeme-li jednotného čísla, neznamená to, že máme na mysli jen jednoho určitého psa, ale psa jako zástupce druhu, představitele celé skupiny jedinců. Podobně je tomu i ve vyjádření: V celém světě se letos stane žena (nebo stanou ženy) středem pozornosti. Pro to, kdy se užije jednotného a kdy množného čísla, neplatí v takových případech žádná strohá pravidla.

V názvech akcí je však jednotné číslo u určujícího podstatného jména méně obvyklé, a proto působí název alespoň po jistou dobu nápadněji. I když je tedy v češtině běžnější název typu Mezinárodní den žen, nelze ani proti názvu Mezinárodní rok ženy nic namítat. Máme v něm na mysli zástupce celé třídy jedinců, pojem ženy, ženu jako takovou.

[166]Pozn.: V anglickém pojmenování akce se objevilo zpočátku jak číslo jednotné, tak množné. Nyní se ustálil název s množným číslem Women’s Year. V ruštině se naopak ustálil název s jednotným číslem God ženščiny.

Naše řeč, volume 58 (1975), issue 3, pp. 165-166

Previous Václav Křístek: Polská populárněvedecká knížka o češtině

Next Pavel Trost: Slangová slova majznout, rambajs, šťabák a šťabajzna